Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 275/2012

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Petra Šuka a Mgr. Milana Poláška v právní věci navrhovatele J. H., zastoupeného Mgr. Ing. Antonínem Továrkem, advokátem, se sídlem v Brně, třída Kapitána Jaroše 1844/28, PSČ 602 00, za účasti Vodovody a kanalizace Mladá Boleslav, a. s., se sídlem v Mladé Boleslavi, Čechova 1151, PSČ 293 22, identifikační číslo osoby 46356983, zastoupené JUDr. Františkem Hrudkou ml., advokátem, se sídlem v Praze 1, Vodičkova 30, PSČ 110 00, o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání zúčastněné společnosti proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. dubna 2011, č. j. -71, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Napadeným usnesením odvolací soud změnil usnesení Městského soudu v Praze ze dne 9. března 2010, č. j. -31, tak, že vyslovil neplatnost usnesení valné hromady společnosti Vodovody a kanalizace Mladá Boleslav, a. s. (dále jen „společnost“) konané dne 11. června 2009, přijatého v rámci projednávání bodu č. 5 programu ve znění: „Schvaluje se rozdělení zisku za rok 2008 takto: disponibilní zisk 30,679.116,94 Kč, rezervní fond 1,534.000,- Kč, sociální fond 1,782.000,- Kč, stimulační fond 2,673.000,- Kč, tantiémy 680.000,- Kč, rozvojový fond 20,942.205,- Kč, nerozdělený zisk 3,067.911,94 Kč“ (první výrok), a rozhodl o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů (druhý výrok).

Proti všem výrokům rozhodnutí odvolacího soudu podala společnost dovolání, v němž co do jeho přípustnosti odkázala na ustanovení , (dále jen „ “), co do jeho důvodu na ustanovení Navrhuje, aby dovolací soud zrušil napadené rozhodnutí odvolacího soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Navrhovatel ve vyjádření k dovolání předkládá argumenty na podporu napadeného rozhodnutí a navrhuje, aby soud dovolání společnosti jako nedůvodné zamítl, resp. - v části směřující proti výroku o náhradě nákladů soudního řízení - odmítl.

V rozsahu, ve kterém směřuje proti výroku napadeného usnesení o nákladech řízení před soudy obou stupňů, je dovolání objektivně nepřípustné (srov. k tomu i usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Nejvyšší soud je proto v tomto rozsahu bez dalšího odmítl ( a ).

Dovolání proti měnícímu výroku usnesení odvolacího soudu ve věci samé, jež je přípustné podle ustanovení , (dále jen „ “), pak Nejvyšší soud odmítl podle ustanovení jako zjevně bezdůvodné.

Učinil tak proto, že dovolání je pouhou polemikou se závěry přijatými Nejvyšším soudem v usnesení ze dne 25. února 2010, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 13/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, k nimž se posléze přihlásil i v usneseních ze dne 26. října 2011, sp. zn. , a ze dne 24. října 2012, sp. zn. (veřejnosti dostupných na webových stránkách Nejvyššího soudu). V označených rozhodnutích Nejvyšší soud vysvětlil, že usnesení valné hromady akciové společnosti, jímž byl schválen zisk k rozdělení s tím, že podíl na něm bude vyplacen toliko členům orgánů společnosti a nikoliv i jejím akcionářům, je neplatné pro rozpor s ustanovením , obchodního zákoníku. Napadené rozhodnutí uvedené závěry, na nichž Nejvyšší soud nehodlá ničeho měnit ani v projednávané věci, plně respektuje.

Zabývat se dovoláním v této věci meritorně pokládá Nejvyšší soud za dané situace za zbytečné.

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání společnosti bylo odmítnuto a navrhovateli vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů.

Nejvyšší soud nepřehlédl, že podle ustanovení věty první by při rozhodování o náhradě nákladů řízení měl určit výši odměny za zastupování advokátem podle sazeb stanovených paušálně pro řízení v jednom stupni zvláštním právním předpisem (jímž byla , kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb /advokátní tarif/, ve znění pozdějších předpisů) [část věty před středníkem] a že podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně (podle ustanovení advokátního tarifu) by se mělo postupovat, jen jde-li o přiznání náhrady nákladů řízení podle a nebo odůvodňují-li to okolnosti případu (část věty za středníkem).

Vzhledem k tomu, že Ústavní soud nálezem pléna ze dne 17. dubna 2013, sp. zn. , uveřejněným pod číslem 116/2013 Sb. zrušil (s účinností od 7. května 2013, kdy byl nález vyhlášen ve Sbírce zákonů) jako neústavní, nicméně Nejvyšší soud uzavírá, že při absenci zvláštního právního předpisu o sazbách odměny za zastupování stanovených paušálně pro řízení v jednom stupni je namístě postup dle věty první části věty za středníkem

Náklady navrhovatele sestávají z odměny advokáta za jeden úkon právní služby - vyjádření k dovolání dle vyhlášky ve znění účinném do 31. prosince 2012 (dále jen „vyhláška“) - jejíž výše podle ustanovení bodu 3, vyhlášky činí 1.000,- Kč, a náhrady paušálních výdajů podle vyhlášky ve výši 300,- Kč, celkem tedy 1.300,- Kč. Společně s náhradou za 21 % daň z přidané hodnoty ( ) ve výši 273,- Kč tak dovolací soud přiznal navrhovateli k tíži společnosti celkem 1.573,- Kč.

Rozhodné znění , podle kterého Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm (do 31. prosince 2012), se podává z části první, čl. II., bodu 7., , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně 30. května 2013

JUDr. Filip C i l e č e k

předseda senátu