Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 1008/2012

U S N E S E N Í

Nejvyšší

a) P. H.

,

b) J. H.

, obou bytem v L., N. Č. 791, zastoupených Alexandrem Petričkem, advokátem se sídlem v Liberci, Chrastavská 188/27, proti žalovaným

1) M. Š.

, bytem v L., P. 1082, a

2) S. Š.

, bytem v L., H. 818/6, o zaplacení 364.165,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 26. srpna 2011, č. j. -123, takto:

I. Řízení o dovolání proti rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 4. května 2010, č. j. -86,

se zastavuje

.

II. Dovolání proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 26. srpna 2011, č. j. -123,

se odmítá

.

III. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci (odvolací soud) rozsudkem ze dne 26. 8. 2011, č. j. -123, potvrdil výrok rozsudku Okresního soudu v Liberci (soud prvního stupně) ze dne 4. 5. 2010, č. j. -86, kterým zamítl žalobu o zaplacení částky 364.165,- Kč s příslušenstvím, změnil výrok o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Žalobci se domáhali zaplacení této částky s tvrzením, že jde o náklady na uvedení (rekonstrukci) jejich bytu do obyvatelného stavu, které musí vynaložit místo žalovaných, neboť ti rekonstrukci bytu nedokončili. Odvolací soud zjistil, že žalobci (jako pronajímatelé) a žalovaní (jako nájemci) uzavřeli dne 22. 3. 2006 smlouvu o nájmu bytu nízké kvality, který nebyl způsobilý k řádnému užívání, že se dohodli, že žalovaní si byt opraví a vynaložené náklady započtou na sjednané nájemné, že nebyla sjednána povinnost žalovaných rekonstrukci bytu dokončit, a že se v průběhu prací účastníci dohodli na skončení nájmu k 17. 10. 2007.

Žalobci napadli dovoláním rozsudky soudů obou stupňů.

Protože rozhodnutí odvolacího soudu bylo vyhlášeno přede dnem nabytí účinnosti , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (tj. před 1. 1. 2013), Nejvyšší soud v souladu s čl. II bodu 7 tohoto zákona projednal dovolání a rozhodl o něm podle , , ve znění před novelou provedenou (dále též jen „”).

Dovolání je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu ( ). Opravným prostředkem proti rozhodnutí soudu prvního stupně je odvolání, ani neupravil funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Nedostatek funkční příslušnosti je přitom neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 1997, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 14, ročníku 1997, pod číslem 112). Nejvyšší soud proto řízení o dovolání proti rozsudku soudu prvního stupně, zastavil ( ve spojení s ustanovením ).

Dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle (rozsudek soudu prvního stupně byl jeho prvním rozhodnutím ve věci) a z následujících důvodů nemůže být přípustné ani podle (který byl nálezem Ústavního soudu ze dne 21. 2. 2012, sp. zn. , uplynutím dne 31. 12. 2012 zrušen, pro dovolání podaná do uplynutí této doby však zůstává aplikovatelným právním předpisem).

Přípustnost dovolání podle je spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní, způsobilým dovolacím důvodem je proto zásadně jen důvod podle ; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.

Dovolatelé výslovně uplatnili nepřípustný dovolací důvod podle (namítali, že opakovaně navrhovali vypracování znaleckého posudku, který však soud neprovedl, že žalovaní v řízení jejich nárok částečně uznali, soudy obou stupňů přesto nepostupovali podle a ani svůj postup v rozsudcích nezdůvodnily). Nejde-li však o sporný výklad či aplikaci procesních předpisů, může dovolací soud přihlížet k vadám (podle ) jen tehdy, je-li dovolání přípustné ( věta druhá ). Jen pro úplnost lze dodat, že soudy obou stupňů provedly v řízení všechny důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností, podle obsahu spisu žalovaní uplatněný nárok (a to ani z části) v průběhu soudního řízení podle neuznali a odůvodnění rozsudků soudů obou stupňů má všechny náležitosti stanovené v , 2

Dovolatelé sice rovněž namítali nesprávné právní posouzení věci a odkázali na dovolací důvod podle , podle obsahu dovolání ( ) však závěr odvolacího soudu o nesplnění předpokladů pro vznik škody, zpochybnili prostřednictvím námitek skutkových a ve skutečnosti tak uplatnili nepřípustný dovolací důvod podle

Namítají totiž, že soudy nesprávně zjistily vůli účastníků při uzavírání smlouvy a obsah ujednání nesprávně vyložily (zejména ohledně závazků k provedení rekonstrukce pronajatého bytu) a nesprávně tak dospěly k závěru, že žalovaní neměli povinnost dokončit rekonstrukci pronajatého bytu a proto neporušili žádnou právní povinnost (smluvní). Zjišťuje-li totiž soud obsah smlouvy, a to i pomocí výkladu projevů vůle, jde o skutkové zjištění (srov. odůvodnění rozsudkuNejvyššího soudu ze dne 21. 10. 1999, sp. zn. , uveřejněného pod č. 73/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a ze dne 31. 10. 2001, sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo 3, ročníku 2002, pod číslem 46, a usnesení ze dne 31. 10. 2002, sp. zn. , a ze dne 7. 10. 2004, sp. zn. ).

Přípustnost dovolání nelze tedy dovodit ani z ustanovení , dovolání žalobců tak směřuje z pohledu uplatněných dovolacích námitek proti rozhodnutí odvolacího soudu, vůči němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; Nejvyšší soud je proto podle ustanovení věty první a odmítl.

O návrhu na odklad vykonatelnosti (nákladového výroku) napadeného rozhodnutí ( ), jež neshledal důvodným, dovolací soud v souladu se svou ustálenou praxí nerozhodoval.

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení věty první, a a o skutečnost, že žalovaným podle obsahu spisu nevznikly v dovolacím řízení žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měli proti dovolatelům právo.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 2. května 2013JUD. Pavlína B r z o b o h a t ápředsedkyně senátu