Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 527/2012

U S N E S E N Í

Ing. E. Š.

městské části Praha 4

, se sídlem v Praze 4, Táborská 350/32, zastoupené JUDr. Ivanou Sittkovou, advokátkou se sídlem v Praze 4, Medkova 913/48, o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 8. prosince 2010, č. j. -45, a proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. června 2011, č. j. -69, takto:

I. Řízení o dovolání proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 8. prosince 2010, č. j. -45, se zastavuje.II. Dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. června 2011, č. j. -69, se odmítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 2.178,- Kč k rukám JUDr. Libuše Svobodové, advokátky se sídlem v Praze 7, Nad Štolou 18, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalovaná napadla dovoláním rozsudek Městského soudu v Praze (soud odvolací) ze dne 7. 6. 2011, č. j. -69 kterým potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 4 (soud prvního stupně) ze dne 8. 12. 2010, č. j. -45, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení; současně napadla dovoláním i rozsudek soudu prvního stupně, jímž určil, že výpověď ze dne 19. 1. 2010 z nájmu bytu č. 3 v 1. podlaží domu č.p. 993 na adrese: P. 4, K. 57 (dále jen „předmětný byt“ nebo „byt“), je neplatná a rozhodl o náhradě nákladů řízení.

Soudy obou stupňů dospěly k závěru, že nebyly naplněny uplatněné výpovědní důvody podle , d) , , ve znění do 31. 10. 2011 (dále jen „obč. zák.“). Žalobkyně bydlela v předmětném bytě od listopadu 2006 s dcerou, která byla nájemkyní (menšího) družstevního bytu v P. 7, O. 37 (dále též jen „družstevní byt“), z rodinných důvodů se žalobkyně nastěhovala v červnu 2009 do tohoto družstevního bytu a dcera na ni převedla členská práva a povinnosti, po té, co jim žalovaná v lednu 2010 oznámila, že neuznává přechod nájmu k předmětnému bytu na dceru žalobkyně, se žalobkyně (v témže měsíci) vrátila do předmětného bytu a převedla (za úplatu) členská práva a povinnosti k družstevnímu bytu (na svého bývalého manžela, který dceři dříve zapůjčil peníze na jeho pořízení). Uzavřel, že smlouva o převodu práv a povinností k družstevnímu bytu byla uzavřena platně a nebyla ani v rozporu s dobrými mravy, že v době, kdy žalobkyni byla doručena výpověď z nájmu předmětného bytu (9. 2. 2010), již dva byty neměla a předmětný byt užívala, a protože dva byty měla pouze po dobu asi půl roku (červen - prosinec 2009), kdy také v předmětném bytě nebydlela, měl za to, že ani jeden z výpovědních důvodů nebyl naplněn.

Protože rozhodnutí odvolacího soudu bylo vyhlášeno přede dnem nabytí účinnosti , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (tj. před 1. 1. 2013), Nejvyšší soud v souladu s čl. II bodu 7 tohoto zákona projednal dovolání a rozhodl o něm podle , , ve znění před novelou provedenou (dále též jen „”).

Dovolání je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu ( ). Opravným prostředkem proti rozhodnutí soudu prvního stupně je odvolání, ani neupravil funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Nedostatek funkční příslušnosti je přitom neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. července 1997, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 14, ročníku 1997, pod číslem 112). Nejvyšší soud proto řízení o dovolání proti rozsudku soudu prvního stupně, zastavil ( ve spojení s ustanovením ).

Dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle (rozsudek soudu prvního stupně, potvrzený napadeným rozsudkem, byl jeho prvním rozhodnutím ve věci) a z následujících důvodů nemůže být přípustné ani podle (který byl nálezem Ústavního soudu ze dne 21. 2. 2012, sp. zn. , uplynutím dne 31. 12. 2012 zrušen, pro dovolání podaná do uplynutí této doby však zůstává aplikovatelným právním předpisem).

Přípustnost dovolání podle je spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní, způsobilým dovolacím důvodem je proto zásadně jen důvod podle ; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle (že je řízení postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci) a (jímž lze vytýkat nesprávnosti ve zjištěném skutkovém stavu) se nepřihlíží.

Dovolatelka zpochybnila správnost závěru soudů obou stupňů o platnosti dohody o převodu členských práv a povinností k družstevnímu bytu, učinila tak však zejména prostřednictvím námitek skutkových.

Namítá-li, že soudy obou stupňů nesprávně vyložily obsah této dohody a vůli účastníků, kteří ji uzavírali, uplatňuje tak (podle obsahu dovolání - ) rovněž nepřípustný dovolací důvod podle Zjišťuje-li totiž soud obsah smlouvy, a to i pomocí výkladu projevů vůle, jde o skutkové zjištění (srov. odůvodnění rozsudkuNejvyššího soudu ze dne 21. 10. 1999, sp. zn. , uveřejněného pod č. 73/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a ze dne 31. 10. 2001, sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo 3, ročníku 2002, pod číslem 46, a usnesení ze dne 7. 10. 2004, sp. zn. ). Skutkovým zjištěním je i závěr odvolacího soudu, že žalobkyně v době dání výpovědi bydlela v předmětném bytě, takže i námitka dovolatelky, že bytová potřeba žalobkyně byla saturována jinde, je uplatněním nepřípustného dovolacího důvodu podle Rovněž závěr o uhrazení platby za převod práv a povinností k družstevnímu bytu a její způsob, je skutkovým zjištěním.

Otázka, zda neuvedení konkrétního způsobu vypořádání účastníků smlouvy o převodu práv a povinností k družstevnímu bytu má za následek neplatnost této dohody, přípustnost dovolání nezakládá, neboť již byla v rozhodnutích Nejvyššího soudu vyřešena (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 03. 2009, sp. zn. , uveřejněné pod č. 16/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení téhož soudu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. , uveřejněné pod č. 31/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Odvolací soud se zabýval i okolnostmi, které by mohly vést k závěru, že dohoda o převodu práv a povinností k družstevnímu bytu byla uzavřena v rozporu s dobrými mravy, přihlédl ke všem zjištěným skutečnostem, vycházel přitom z konkrétních zjištění učiněných v dané věci, jeho úvaha není zjevně nepřiměřená, a proto ani tuto otázku, nelze považovat za otázku zásadního právního významu.

Otázkou zásadního právního významu nemůže být ani (ne)platnost vzájemného zápočtu pohledávek účastníků dohody o převodu práv a povinností k družstevnímu bytu a třetí osoby, která není účastníkem této dohody, neboť na jejím řešení rozhodnutí odvolacího soudu nespočívá. Jestliže se dovolatelce nepodařilo svými námitkami zpochybnit správnost závěru o platnosti dohody o převodu práv a povinností k družstevnímu bytu, nemá zásadní právní význam ani otázka, zda neplatný právní úkon převodu členských práv a povinností (ne)mohl naplnit výpovědní důvod dle § 711 odst. 2 písm. c) obč. zák.

Přípustnost dovolání tedy nelze dovodit ani z ustanovení , dovolání žalobkyně směřuje z pohledu uplatněných dovolacích námitek proti rozhodnutí odvolacího soudu, vůči němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; Nejvyšší soud je proto podle ustanovení věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle věty první, , a , 3 a zavázal dovolatelku, která zavinila, že řízení o dovolání proti rozsudku soudu prvního stupně bylo zastaveno a její dovolání proti rozsudku odvolacího soudu muselo být odmítnuto, k náhradě nákladů dovolacího řízení vzniklých žalobkyni v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokátky. Tyto náklady sestávají z odměny advokátky v částce 1.500,- Kč (, ve spojení s , ve spojení s , , ve znění před novelou provedenou ), z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč, jež stojí vedle odměny (srov. , a 3 , ve znění pozdějších předpisů), a z částky 378,- Kč představující 21 % DPH ( ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 17. dubna 2013JUDr. Pavlína B r z o b o h a t ápředsedkyně senátu