Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 1129/2011

29

Cdo 1129/2011

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Zdeňka Krčmáře v právní věci žalobců a) JUDr. V. K. a b) MUDr. M. K., obou zastoupených JUDr. Leonou Grumlíkovou, advokátkou, se sídlem v Brně, Údolní 61, PSČ 602 00, proti žalovanému Bytovému družstvu vlastníků Gorkého 44, družstvu – v likvidaci, se sídlem v Brně, Gorkého 44, PSČ 602 00, identifikační číslo osoby 26301733, zastoupenému JUDr. Tomášem Philippi, advokátem, se sídlem v Brně, Hlinky 151/80, PSČ 603 00, o určení neplatnosti nabídky, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. října 2010, č. j. -67, takto:

O d ů v o d n ě n í:

Rozsudkem ze dne 30. června 2009, č. j. -48, zamítl Městský soud v Brně žalobu o určení, že nabídka dle , o vlastnictví bytů, učiněná žalovaným žalobcům dne 17. prosince 2007, je neplatná (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok II). Soud prvního stupně dovodil, že předmětná nabídka je platná a žalobcům navíc na požadovaném určení nesvědčí naléhavý právní zájem.

Ve výroku označeným rozsudkem změnil Krajský soud v Brně k odvolání žalobců rozsudek soudu prvního stupně tak, že určil, že nabídka dle , o vlastnictví bytů, učiněná žalovaným vůči žalobcům dne 17. prosince 2007, je neplatná (první výrok), a rozhodl o nákladech řízení před osudy obou stupňů (druhý výrok).

Odvolací soud přisvědčil žalovanému, že nabídka jím učiněná v souladu s § 22 odst. 1 zákona o vlastnictví bytů splňovala náležitosti podle § 6 odst. 1 téhož zákona, a že byla žalobcům řádně doručena. Uzavřel nicméně, že mělo jít o první převod jednotky do vlastnictví, takže nabídka musela splňovat i náležitosti podle § 6 odst. 2 zákona o vlastnictví bytů, tj. musel k ní být přiložen půdorys všech podlaží, popřípadě jejich schémata, určující polohu jednotek, s údaji o podlahových plochách jednotek. Jelikož nabídka učiněná žalovaným tyto náležitosti neobsahovala, je neplatným právním úkonem.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení , , ve znění účinném do 31. prosince 2012 (dále též jen „“). Namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (uplatňuje tak dovolací důvod vymezený v ustanovení ), a navrhuje, aby Nejvyšší soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Dovolatel brojí proti názoru odvolacímu soudu, podle něhož musí nabídka podle § 22 odst. 1 zákona o vlastnictví bytů obsahovat – kromě náležitostí podle § 6 odst. 1 téhož zákona – i půdorys všech podlaží, popřípadě jejich schémata, určující polohu jednotek, s údaji o podlahových plochách jednotek, podle § 6 odst. 2 zákona o vlastnictví bytů. Z dikce posledně označeného ustanovení je patrné, že půdorysy mají být přiloženy až ke smlouvě, přičemž nabídka smlouvou není, a to ani tehdy ne, měla-li by být chápána jako „plnohodnotný návrh smlouvy“.

Nejvyšší soud úvodem poznamenává, že rozhodné znění , podle kterého dovolání projednal a rozhodl o něm (do 31. prosince 2012), se podává z části první, čl. II bodu 7 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Dovolání je přípustné podle a je i důvodné.

Podle ustanovení § 22 odst. 1 zákona o vlastnictví bytů při převodu vlastnictví k bytu, jehož nájemcem je fyzická osoba, má dosavadní vlastník bytu, popřípadě vlastník budovy povinnost nabídnout převod bytu tomuto nájemci. Nepřijme-li nájemce tuto nabídku do šesti měsíců ode dne, kdy mu byla doručena, může být byt převeden jiné osobě.

Ustanovení § 6 zákona o vlastnictví bytů pak určuje:

Smlouva o převodu vlastnictví jednotky musí kromě obecných náležitostí obsahovat

a) označení budovy nebo domu údaji podle katastru nemovitostí, číslo jednotky včetně jejího pojmenování a umístění v budově,

b) popis bytu nebo nebytového prostoru, jejich příslušenství, jejich podlahová plocha a popis vybavení bytu nebo nebytového prostoru, které jsou smlouvou převáděny,

c) určení společných částí domu včetně určení, které části domu jsou společné vlastníkům jen některých jednotek,

d) stanovení spoluvlastnického podílu vlastníka jednotky na společných částech domu (§ 8 odst. 2) včetně stanovení spoluvlastnického podílu vlastníka jednotky na společných částech domu, které jsou společné vlastníkům jen některých jednotek,

e) označení pozemku, který je předmětem převodu vlastnictví nebo předmětem jiných práv ve smyslu § 21, údaji podle katastru nemovitostí,

f) práva a závazky týkající se domu, jeho společných částí a práva k pozemku, která přecházejí z dosavadního vlastníka budovy na vlastníka jednotky (odstavec první).

Ke smlouvě se přikládá půdorys všech podlaží, popřípadě jejich schémata, určující polohu jednotek, s údaji o podlahových plochách jednotek, jakož i písemný souhlas k převodu bytu uvedený v § 22 odst. 4, 5 a 7 (odstavec druhý).

Nedošlo-li k podstatné změně v charakteru jednotky, musí být zvláštní náležitosti uvedené v odstavci 1 písm. b), c), e), f) a v odstavci 2 splněny, pouze jde-li o první převod jednotky do vlastnictví (odstavec třetí).

Nabídka převodu bytu nájemci podle § 22 odst. 1 zákona o vlastnictví bytů představuje návrh na uzavření smlouvy o převodu bytové jednotky ve smyslu § 43a odst. 1 zákona

č. , (dále jen „obč. zák.“), jenž musí splňovat náležitosti smlouvy o převodu jednotky (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. března 2004, sp. zn. , jež je veřejnosti dostupné – stejně jako ostatní

rozhodnutí Nejvyššího soudu vydaná po 1. lednu 2001 – na webových stránkách Nejvyššího soudu).

Náležitosti, které smlouva o převodu vlastnictví jednotky musí zásadně obsahovat kromě obecných náležitostí, vypočítává ustanovení § 6 odst. 1 zákona o vlastnictví bytů (srov. např. i rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 29. listopadu 2006, sp. zn. , ze dne 19. června 2007, sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní

judikatura číslo 12, ročník 2007, pod číslem 173, či ze dne 19. června 2012,

sp. zn. ).

Návrh na uzavření smlouvy o převodu jednotky naopak nemusí, a to ani tehdy,

má-li jít o první převod jednotky, „obsahovat“ půdorys všech podlaží, popřípadě jejich schémata, určující polohu jednotek, s údaji o podlahových plochách jednotek. Označená – jak plyne z zákona o vlastnictví bytů – se pouze přikládá k již uzavřené smlouvě o převodu jednotky. Jinými slovy smlouva o převodu jednotky je uzavřena i tehdy, akceptuje-li adresát návrh, k němuž nebyl připojen půdorys všech podlaží, popřípadě jejich schémata, určující polohu jednotek, s údaji o podlahových plochách jednotek. V takovém případě stíhá obě strany smlouvy povinnost označenouu – nejsou-li splněny předpoklady ustanovení zákona o vlastnictví bytů – k již uzavřené smlouvě připojit.

Z výše uvedeného plyne, že k nabídce převodu bytové jednotky, učiněné nájemci podle § 22 odst. 1 zákona o vlastnictví bytů, nemusí být připojen půdorys všech podlaží, popřípadě jejich schémata, určující polohu jednotek, s údaji o podlahových plochách

jednotek.

Jelikož právní závěry, na nichž napadené rozhodnutí spočívá, nejsou správné, Nejvyšší soud napadený rozsudek podle část věty za středníkem zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení ( věta první ).

Právní názor Nejvyššího soudu je pro odvolací soud závazný ( část věty první za středníkem, ).

V novém rozhodnutí soud znovu rozhodne i o nákladech řízení, včetně řízení dovolacího ( věta druhá ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 21. března 2013

JUDr. Petr Šuk

předseda senátu