Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 32/2013

U S N E S E N Í

M. K.

J. Z.

, bytem P. 2, S. 778/20, zastoupené Mgr. Stanislavem Němcem, advokátem se sídlem Postupice 58, o zaplacení částky 120.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. února 2012, č. j. -50, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádná z účastnic

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

K odvolání žalované Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 21. února 2012, č. j. -50, potvrdil rozsudek pro uznání ze dne 10. března 2011, č. j. -12, jímž Obvodní soud pro Prahu 2 (soud prvního stupně) vyhověl žalobě a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku částku 120.000,- Kč s tam uvedeným úrokem z prodlení a rozhodl o nákladech řízení účastnic; současně odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastnic.

Podle čl. II bodu 7. věty před první větnou čárkou , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. lednem 2013) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno dne 21. února 2012, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání žalované (dovolatelky) projednal a o něm rozhodl podle , , ve znění před novelou provedenou (dále jen „ “).

Dovolání proti citovanému potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle (proto, že rozhodnutí soudu prvního stupně, potvrzené rozsudkem odvolacího soudu, bylo jeho prvním rozhodnutím ve věci). Z následujících důvodů nemůže být přípustné ani podle (který byl zrušen uplynutím dne 31. prosince 2012 nálezem Ústavního soudu České republiky ze dne 21. února 2012, sp. zn. , avšak pro posouzení přípustnosti dovolání podaných do 31. prosince 2012 je i nadále použitelným ustanovením /srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 6. března 2012, sp. zn. ).

Je-li přípustnost dovolání podle spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní, je způsobilým dovolacím důvodem zásadně jen důvod podle ; k okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle se nepřihlíží (srov. věta za středníkem ). Právě takový dovolací důvod (tj. nepřípustný dovolací důvod podle ) dovolatelka – s přihlédnutím k obsahu dovolání ( ) – uplatnila. Ačkoliv vedle dovolacího důvodu podle v dovolání odkázala již jen na dovolací důvod podle , podstatou jejího nesouhlasu se závěrem o naplnění předpokladů pro vydání rozsudku pro uznání je mimo jiné tvrzení, že spolu s platebním rozkazem (resp. ani následně po jeho doručení) jí nebyla doručena výzva k vyjádření podle Obsahově tedy jde o nesouhlas se skutkovým zjištěním odvolacího soudu (což ostatně samotná dovolatelka v dovolání připouští), na němž je založen uvedený právní názor, a tudíž o nepřípustný dovolací důvod podle Nad rámec uvedeného lze – jen pro úplnost – dodat, že učiněná skutková zjištění mají oporu v provedených důkazech a nejsou s nimi v extrémním nesouladu; tato skutková zjištění nijak nevybočují z toho, co v běžné soudní praxi soudy z obdobných důkazů berou za zjištěno. Z toho současně vyplývá, že takto provedeným hodnocením důkazů nemohlo být porušeno dovolatelčino právo na spravedlivý soudní proces. Navíc ze sporné doručenky vyplynulo, že dovolatelka dne 30. prosince 2010 převzala vedle žaloby (podané u soudu prvního stupně dne 1. září 2010) a platebního rozkazu ze dne 15. listopadu 2010, č. j. -6, rovněž usnesení ze dne 15. listopadu 2010, č. j. -7, tj. usnesení vydané ve smyslu a 2 Přitom s přihlédnutím k provedeným důkazům lze uzavřít, že v řízení neprokázala nesprávnost údajů uvedených na doručence. Jestliže za této situace odvolací soud shodně se soudem prvního stupně dovodil, že pro vydání rozsudku pro uznání ve smyslu byly splněny zákonné předpoklady, za nichž nastává fikce uznání uplatněného nároku podle , lze jeho rozhodnutí pokládat za souladné s dlouhodobě ustálenou judikaturou.

K dovolacím námitkám podřaditelným pod dovolací důvod podle (k námitkám, že „odvolací soud měl na základě jejího návrhu ustanovit znalce, popřípadě vyžádat odborné vyjádření o obsahu /jí/ doručované zásilky“, že „odvolací soud žádným způsobem nerozhodl o důkazních návrzích žalované“ a že „odvolacímu soudu nic nebránilo provést vážení zásilky při ústním jednání, aby jeho vážení mohli být přítomni účastníci a k tomuto úkonu se přímo na místě vyjádřit“) dovolací soud uvádí následující. Přípustnost dovolání pro uplatnění dovolacího důvodu podle přichází v tomto případě v úvahu pouze tehdy, vychází-li otázka, zda řízení je či není vadou postiženo, ze střetu odlišných právních názorů na výklad procesního předpisu (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky z 29. června 2004, sp. zn. , uveřejněné pod č. 132 v sešitě č. 7 z roku 2004 časopisu Soudní judikatura, a z 23. srpna 2006, sp. zn. , a dále nález Ústavního soudu České republiky z 9. ledna 2008, sp. zn. , či usnesení Ústavního soudu ze 7. března 2006, sp. zn. , z 28. února 2008, sp. zn. , a z 28. července 2010, sp. zn. ). Uvedené dovolací námitky však k výkladu procesního předpisu nesměřovaly, a už proto jimi nelze přípustnost dovolání založit.

Vycházeje z uvedených závěrů, dovolací soud nedovodil přípustnost dovolání ani z ustanovení , a proto je podle věty první a jako nepřípustné odmítl.

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení věty první, , a a o skutečnost, že žalobkyni nevznikly v dovolacím řízení žádné prokazatelné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla proti dovolatelce právo.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.V Brně dne 16. dubna 2013JUDr. Miroslav F e r á kpředseda senátu