Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 121/2013

U S N E S E N Í

ZO OS KOVO při Schneider Electric a.s.

V. H.

, bytem v N. – L., zastoupené Pavlem Zapletalem, advokátem se sídlem v Lišanech, Za rybníkem 334, o zaplacení částky 471.901,- Kč s přísl. a o vzájemném návrhu žalované na zaplacení částky 146.132,84 Kč s přísl., vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 2. srpna 2012, č. j. -265, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalovaná

je povinna

zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 12.463,- Kč k rukám JUDr. Václava Kaliny, advokáta se sídlem v Písku, Heydukova 101/2, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobkyně se domáhala, aby jí žalovaná zaplatila částku 471.901,- Kč s příslušenstvím (v podobě úroků z prodlení) z titulu dlužného nájemného za období od 1. ledna 2008 do 31. srpna 2008 z rekreačního zařízení –

„objektu se st. parc. 55/1 a st. parc. 55/2, které jsou vloženy v katastru nemovitostí u Katastrálního pracoviště v Písku, pro obec a k. ú. H. a pro k. ú. S. u. P.“

(dále jen „rekreační zařízení“). Na požadované (dlužné) nájemné žalovaná uplatnila k započtení (formou procesní obrany) svou pohledávku za žalobkyní ve výši 150.540,- Kč; vzájemným návrhem se pak dále domáhala zaplacení částky 146.132,84 Kč s příslušenstvím. Uvedené částky „požadovala“ z titulu náhrady škody (v podobě ušlého zisku) ve výši 236.409,59 Kč a z titulu náhrady za odebranou energii ve výši 60.263,25 Kč; pohledávku na náhradu škody odůvodnila tvrzením, že jí ušel zisk z nasmlouvaných (rekreačních) akcí na leden a únor 2008, jež musela zrušit v důsledku nezpůsobilosti (zrekonstruované) kotelny vytopit rekreační zařízení na teplotu vyžadovanou hygienickými předpisy pro pobyt hostů (rekreantů).

Obvodní soud pro Prahu 4 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 16. ledna 2012, č. j. -227, vyhověl žalobě a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku částku 471.901,- Kč (z titulu dlužného nájemného) s tam uvedeným úrokem z prodlení (dále jen „vyhovující výrok“), zamítl vzájemný návrh žalované (dále jen „zamítavý výrok“) a rozhodl o nákladech řízení účastnic a státu.

K odvolání žalované Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 2. srpna 2012, č. j. -265, citovaný rozsudek soudu prvního stupně potvrdil v zamítavém výroku a ve vyhovujícím výroku ohledně částky 285.968,50 Kč „s přísl.“ (dále jen „potvrzující výrok“); jinak ho ve vyhovujícím výroku změnil tak, že zamítl žalobu ohledně částky 185.932,50 Kč „s přísl.“ (dále jen „měnící výrok“). Současně rozhodl o nákladech řízení účastnic před soudy obou stupňů a o nákladech řízení státu.

Na zjištěném skutkovém základě (jenž je účastnicím řízení znám a nelze ho v daném případě úspěšně zpochybnit prostřednictvím dovolacího důvodu podle , , ve znění před novelou provedenou /dále jen „ “/ – viz posléze uvedený výklad) odvolací soud shodně se soudem prvního stupně mimo jiné dovodil, že žalovaná nemá vůči žalobkyni pohledávku z titulu náhrady škody (ve výši 236.409,59 Kč), neboť nedostatečné vytápění rekreačního zařízení v lednu a únoru 2008 bylo způsobeno nesprávným provozováním kotelny ze strany jejích zaměstnanců. S poukazem na dohodu účastnic ze dne 14. srpna 2007 (dále jen „Dohoda“) a zápis o předání čističky odpadních vod ze dne 18. července 2008 pak dovodil, že žalované svědčí (dohodnuté) právo na snížení požadovaného nájemného za dobu výstavby čističky odpadních vod ( . Dohody) a také právo na zaplacení spotřebované elektrické energie za dobu rekonstrukce kotelny ( . Dohody). Měla-li výstavba čističky odpadních vod probíhat v době od 3. března 2008 do 5. května 2008, avšak ve skutečnosti byla uvedená čistička předána až 18. července 2008, má žalovaná podle . Dohody nárok na snížení nájemného i za dobu od 6. května 2008 do 18. července 2008, což za uvedené období (za dva a půl měsíce) činí 166.665,- Kč (2,5 x 66.666,- Kč). Podle . Dohody má pak právo na zaplacení spotřebované elektrické energie za dobu rekonstrukce kotelny, což za období od 1. října 2007 do 16. listopadu 2007 činí – podle tam uvedeného výpočtu – 19.267,50 Kč. S přihlédnutím k tomu rozsudek soudu prvního stupně potvrdil ve vyhovujícím výroku ohledně částky 285.968,50 Kč s příslušenstvím a v zamítavém výroku; ohledně částky 185.932,50 Kč s příslušenstvím pak vyhovující výrok rozsudku soudu prvního stupně změnil tak, že v tomto rozsahu žalobu zamítl.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, k němuž se žalobkyně prostřednictvím svého advokáta písemně vyjádřila.

Podle čl. II bodu 7. věty před první větnou čárkou , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. lednem 2013) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno dne 2. srpna 2012, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání projednal a o něm rozhodl podle , , ve znění před novelou provedenou (dále opět jen „ ”).

Na tomto místě je zapotřebí zdůraznit, že dovolání – s přihlédnutím k jeho obsahu ( ) – směřuje pouze proti potvrzujícímu výroku napadeného rozsudku (samotná dovolatelka totiž výslovně uvedla, že dovolání podává proti výroku /napadeného rozsudku/, jímž byl rozsudek soudu prvního stupně „potvrzen“, a to konkrétně „ve vyhovujícím výroku o věci samé ohledně částky 285.968,50 Kč s přísl. a v zamítavém výroku o věci samé“); proti jeho měnícímu výroku evidentně nesměřuje (ostatně zde by ani nebylo subjektivně přípustné).

Přípustnost dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu (jeho potvrzujícímu výroku) je upravena v ustanoveních a c/ (ustanovení bylo sice zrušeno uplynutím dne 31. prosince 2012 nálezem Ústavního soudu České republiky ze dne 21. února 2012, sp. zn. , avšak pro posouzení přípustnosti dovolání podaných do 31. prosince 2012 je i nadále použitelným ustanovením /srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 6. března 2012, sp. zn. ).

Dovolání nemůže být přípustné podle , neboť rozhodnutí soudu prvního stupně, potvrzené rozsudkem odvolacího soudu, bylo jeho prvním rozhodnutím ve věci.

Zbývá tedy posoudit přípustnost dovolání podle Je-li přípustnost dovolání podle spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní, je způsobilým dovolacím důvodem zásadně jen důvod podle (přestože dovolatelka na citované ustanovení v dovolání výslovně odkázala, uvedený dovolací důvod /opět s přihlédnutím k obsahu dovolání/ nijak obsahově nekonkretizovala); k okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle se nepřihlíží (srov. větu za středníkem ). Právě takový dovolací důvod (tj. nepřípustný dovolací důvod podle ) dovolatelka výslovně (i odkazem na citované ustanovení) uplatnila, a to dovolacími námitkami, jimiž brojila proti skutkovým zjištěním, resp. proti způsobu hodnocení důkazů, z nichž odvolací soud čerpal svá skutková zjištění rozhodná pro posouzení otázek výše dlužného nájemného a náhrady škody. Pokud je v dovolání v tomto ohledu argumentováno nesprávným právním posouzením věci, pak pouze v tom směru, že kdyby odvolací soud nepochybil ve svých skutkových závěrech, musel by návazně dospět k odlišným právním závěrům ohledně těchto otázek.

Dovolacími námitkami, že „odvolací soud neprovedl důkaz … o tom, kdy započala výstavba čistírny odpadních vod“, že také „navrhovaný důkaz účastnickým výslechem žalované nebyl proveden“ a že odvolací soud nemohl zamítnout pro nadbytečnost důkaz znaleckým posudkem, který navrhla provést „vzhledem k zřejmému pochybení znalce Mgr. Bc. K.“ (tj. znalce ustanoveného soudem prvního stupně), uplatnila dovolatelka dovolací důvod podle Přípustnost dovolání pro uplatnění tohoto dovolacího důvodu však přichází v tomto případě v úvahu pouze tehdy, vychází-li otázka, zda řízení je či není vadou postiženo, ze střetu odlišných právních názorů na výklad procesního předpisu (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky z 29. června 2004, sp. zn. , uveřejněné pod č. 132 v sešitě č. 7 z roku 2004 časopisu Soudní judikatura, a z 23. srpna 2006, sp. zn. , a dále nález Ústavního soudu České republiky z 9. ledna 2008, sp. zn. , či usnesení Ústavního soudu ze 7. března 2006, sp. zn. , z 28. února 2008, sp. zn. , a z 28. července 2010, sp. zn. ). Uvedené dovolací námitky však k výkladu procesního předpisu nesměřovaly (byť v souvislosti s posledně uvedenou námitkou se v dovolání cituje ustanovení ), a už proto jimi nelze přípustnost dovolání založit. Navíc šlo přinejmenším zčásti o námitky obecné, z nichž – právě pro jejich obecnost – nelze usuzovat na porušení konkrétního procesního předpisu.

Vycházeje z uvedených závěrů, dovolací soud nedovodil přípustnost dovolání ani z ustanovení , a proto je podle věty první a jako nepřípustné odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle věty první, , a a zavázal dovolatelku, jejíž dovolání bylo odmítnuto, k náhradě nákladů dovolacího řízení vzniklých žalobkyni v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 10.000,- Kč ( , . ve spojení s , ve spojení s , 16 odst. 2 a , ve znění pozdějších předpisů), z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč, jež stojí vedle odměny (srov. , a 3 , ve znění pozdějších předpisů), a z částky 2.163,- Kč představující 21 % DPH ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.V Brně dne 16. dubna 2013JUDr. Miroslav F e r á kpředseda senátu