Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 1514/2011

U S N E S E N Í

Bc. L. L.

1) Ing. J. L.

,

2) E. L.

, oběma zastoupeným Mgr. Markem Gocmanem, advokátem se sídlem v Ostravě - Mariánských Horách, 28. října č. 219/438, a

3) Doc., Ing. M. L., Ph.D.

, zastoupenému JUDr. L. N., o určení dědického práva, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalovaných 1) a 2) proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. června 2010 č. j. -126, takto:

I. Dovolání žalovaných 1) a 2)

se odmítá

.

II. Žalované 1) a 2)

jsou povinny

zaplatit žalobci společně a nerozdílně na náhradě nákladů dovolacího řízení 3.388,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Marie Piekarzové, advokátky se sídlem v Šenově, Těšínská č. 1495; jinak žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalovaných 1) a 2) proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 14.6.2010 č.j. -126, jímž byl rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 28.8.2009 č.j. -83 potvrzen ve výroku, kterým bylo určeno, že žalobce je dědicem po Ľ. L., zemřelém dne 14.11.2006, a změněn ve výroku o náhradě nákladů řízení tak, že žalovaným 1), 2) a 3) bylo uloženo, aby zaplatili žalobci společně a nerozdílně 21.414,- Kč k rukám advokátky JUDr. Marie Piekarzové, a jímž bylo žalovaným uloženo zaplatit žalobci společně a nerozdílně na náhradě nákladů odvolacího řízení 6.600,- Kč k rukám advokátky JUDr.Marie Piekarzové, není přípustné podle ustanovení [ve znění účinném do 31.12.2012, neboť dovoláním je napaden rozsudek odvolacího soudu, který byl vydán přede dnem 1.1.2013 (srov. Čl. II bod 7 , kterým se mění , ve znění pozdějších předpisů a některé další zákony) - dále jen ""], neboť soud prvního stupně ve věci samé nerozhodl jinak než ve svém dřívějším rozsudku proto, že by byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil (odvolací soud usnesením ze dne 28.11.2008 č.j. -43 zrušil dřívější rozsudek soudu prvního stupně ze dne 24.7.2008 č.j. -23 pro vady řízení, aniž jej zavázal právním názorem pro rozhodnutí ve věci samé), a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení Napadený rozsudek odvolacího soudu nemůže mít po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení vzhledem k tomu, že - z hlediska dovoláním uplatněných důvodů - je rozhodnutí odvolacího soudu co do závěru o nedůvodnosti vydědění žalobce zůstavitelem ve smyslu v souladu s ustálenou judikaturou soudů a že v dovolání žalovaných 1) a 2) byly dále uplatněny (jak vyplývá z jeho obsahu - srov. ) již jen dovolací důvody podle ustanovení a

Vydědění ve smyslu ustanovení je projevem zůstavitelovy vůle, kterým odnímá dědici dědické právo, jež by mu jinak podle zákona náleželo. Nezbytnou obsahovou náležitostí tohoto projevu zůstavitelovy vůle je výslovné uvedení důvodu vydědění ( část věty za středníkem ). Protože důvod vydědění musí být zůstaviteli ke dni sepsáníy o vydědění znám, jsou pro posouzení platnosti vydědění rozhodné pouze skutečnosti, k nimž došlo v době, kdy byl tento právní úkon učiněn (resp. v době předcházející vydědění). Výčet důvodů způsobilých k vydědění je ustanovením vymezen taxativně (srov. např. zprávu Nejvyššího soudu SSR ze dne 22.5.1985 sp. zn. uveřejněnou pod č. 50 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1985).

Zůstavitel může vydědit potomka (mimo jiné) z důvodu, že o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl [ ]. Zájem, který by potomek měl o zůstavitele projevovat, je třeba posuzovat s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu; je-li skutečnost, že potomek trvale neprojevuje o zůstavitele opravdový zájem, důsledkem toho, že zůstavitel neprojevuje zájem o potomka, nelze bez dalšího dovodit, že by neprojevení tohoto zájmu potomkem mohlo být důvodem k jeho vydědění (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.9.1997 sp. zn. uveřejněný pod č. 21 v časopise Soudní judikatura, roč. 1998, rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 9.8.1996 sp. zn. uveřejněný pod č. 23 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1998, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15.5.2007 sp. zn. uveřejněný pod č. 8 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2008).

Odvolací soud vyložil - jak vyplývá z odůvodnění napadeného rozsudku - otázku nedůvodnosti vydědění žalobce zůstavitelem podle u sepsanou vlastní rukou zůstavitele dne 22.11.1992 v souladu se závěry judikatury soudů. Dovodil-li, že "nelze převážně klást za vinu žalobci", že se mezi ním a zůstavitelem nevytvořil "souladný vztah otce a syna" a že proto důvody vydědění u žalobce podle nejsou dány, pak bylo ve věci rozhodnuto v souladu se zákonem a s již ustálenou judikaturou, na níž dovolací soud nemá důvod cokoliv měnit.

Kromě polemiky se závěry soudů o nedůvodnosti vydědění žalobce zůstavitelem ve smyslu ustanovení dovolatelky v ostatním obsahu svého dovolání právní posouzení věci odvolacím soudem (závěr o tom, jaký právní předpis má být ve věci aplikován, popřípadě jak má být právní předpis vyložen) nezpochybňují. Podstatou jejich dalších námitek (např. že výpověď svědka P. Z. je pro svou neurčitost "zcela nepoužitelná", že soud hodnotil výpověď svědkyně R. J. "nekriticky", když nezohlednil, že jde o matku žalobce) je nesouhlas se skutkovými zjištěními, z nichž rozsudek odvolacího soudu (a soudu prvního stupně, s jehož skutkovými závěry se odvolací soud ztotožnil) vychází (že zůstavitel platil na žalobce "pouze" výživné stanovené soudem, nevyužil možnosti stýkat se s žalobcem a že "nelze přehlédnout, že zůstavitel vydědil žalobce ve věku necelých 23 let"). Podstatou těchto námitek je tedy nesouhlas s tím, ke kterým důkazům odvolací soud přihlížel a jak provedené důkazy hodnotil. Námitky žalovaných 1) a 2) v tomto směru nepředstavují uplatnění dovolacího důvodu podle ustanovení , ale dovolacího důvodu podle ustanovení

Z obsahu dovolání (z vylíčení důvodů dovolání) dále vyplývá, že dovolatelky uplatňují také dovolací důvod podle ustanovení , když namítají, že odvolací soud prováděl v řízení důkazy, které žalobce navrhl až v rámci odvolacího řízení.

Uvedené námitky nemohou založit závěr o přípustnosti dovolání podle ustanovení K okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle ustanovení a totiž nemůže být - jak je zřejmé již ze znění ustanovení - při posouzení, zda je dovolání přípustné podle ustanovení , přihlédnuto.

Další námitky žalovaných 1) a 2) uplatněné v dovolání (v nichž dovolatelky spatřují vady, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci) o tom, že soud rozhodoval "nad rámec žalobního návrhu", že žaloba měla být "zamítnuta" pro opožděnost a že žalobce "neprokázal naléhavý právní zájem", nejsou způsobilé zpochybnit správnost závěru odvolacího soudu, na němž napadený rozsudek odvolacího soudu spočívá [totiž, že důvody vydědění žalobce podle nejsou dány], a proto nemohou založit přípustnost dovolání podle Ostatně, s těmito námitkami se již odvolací soud vypořádal ve svém dřívějším usnesení ze dne 28.11.2008 č.j. -43; s jeho právními názory (ohledně petitu žaloby) dovolací soud souhlasí.

Názor žalovaných 1) a 2) vyslovený v dovolání, podle kterého je ustanovení "na samé hranici ústavnosti", neboť "zásadním způsobem zasahuje do autonomie vůle" a "omezuje možnosti nakládání s majetkem in mortis causa", je pro právní posouzení věci zjevně nerozhodný.

V dovolacím řízení vznikly žalobci v souvislosti se zastoupením advokátkou náklady (spojené s vyjádřením k dovolání), které spočívají v paušální odměně za zastupování ve výši 2.500,- Kč [srov. , , , a ve znění , č. , č. 617/2007 Sb. a č. a Čl. II ] a v paušální částce náhrady výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300,- Kč (srov. ve znění , č. , č. , č. , č. a č. ), celkem ve výši 2.800,- Kč. Vzhledem k tomu, že zástupkyně žalobce advokátka JUDr. Marie Piekarzová osvědčila, že je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží k nákladům řízení vedle odměny za zastupování advokátkou a paušální částky náhrad výdajů rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty z této odměny a náhrad (srov. a větu druhou ) ve výši 588,- Kč. Protože dovolání žalovaných 1) a 2) proti rozsudku odvolacího soudu bylo odmítnuto, soud jim ve smyslu ustanovení věty první, a uložil, aby tyto náklady žalobci společně a nerozdílně nahradily. Přiznanou náhradu nákladů dovolacího řízení ve výši 3.388,- jsou žalované 1) a 2) povinny zaplatit společně a nerozdílně k rukám advokátky, která žalobce v tomto řízení zastupovala ( ), do tří dnů od právní moci usnesení ( ).

O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 3) bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, a části první věty před středníkem

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 14. března 2013

JUDr. Ljubomír Drápal

předseda senátu