Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 2583/2016

21 Cdo 2583/2016

U S N E S E N Í

G. S.

1) I. H.

,

2) Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi

se sídlem v Praze 14, Bryksova č. 939/37, IČO 60163291, oběma zastoupeným JUDr. Lubomírem Müllerem, advokátem se sídlem v Praze 5, Symfonická č. 1496/9,

3) T. S.

a

4) Š. N.

, o určení dědického práva, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. , o dovolání žalovaných 1) a 2) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. srpna 2015, č. j. -153, takto:

I. Dovolání žalovaných 1) a 2)

se odmítá

.

II. Žalované 1) a 2) jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení 4.050,- Kč do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Jaroslava Planety, advokáta se sídlem v Praze 2, Americká č. 152/15; ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanými 3) a 4) se žalobkyni právo na náhradu nákladů dovolacího řízení nepřiznává.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání I. H. a Náboženské společnosti Svědkové Jehovovi proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26.8.2015, č.j. -153, není přípustné podle ustanovení , , ve znění účinném do 31.12.2013 [(dále jen „ “), který je třeba pro projednání dovolání a pro rozhodnutí o něm i v současné době použít, protože řízení bylo zahájeno v době přede dnem 1.1.2014 (srov. Čl. II bod 2. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony)], neboť rozhodnutí odvolacího soudu je z hlediska závěru o nedůvodnosti vydědění žalobkyně zůstavitelkou E.T., zemřelou dne 30.8.2012, podle ustanovení , (ve znění účinném do 31.12.2012; srov. , ), a závěru o okamžiku rozhodném pro posouzení platnosti vydědění žalobkyně, když se ztotožnil s názorem soudu prvního stupně (mimo jiné) o tom, že existence důvodů vydědění se posuzuje ke dni podpisu y o vydědění, v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu (k otázce trvalého neprojevování opravdového zájmu potomka o zůstavitele srov. například právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.9.1997, sp. zn. , publikovaném v časopise Soudní judikatura pod č. 21, ročník 1998; rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 9.8.1996, sp. zn. , uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 23, ročník 1998; rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 20.1.2004, sp. zn. , uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 6, ročník 2005; rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 11.7.2013, sp. zn. , nebo rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 8.10.2014, sp. zn. ; a k rozhodnému okamžiku pro posuzování důvodu vydědění srov. například právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 14.3.2013, sp. zn. ; usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 17.12.2012, sp. zn. ; usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26.9.2013, sp. zn. ; usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.11.2013, sp. zn. , nebo v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 28.11.2013, sp. zn. ) a není důvod, aby rozhodné právní otázky byly posouzeny jinak.

V části, v níž dovolatelky uplatnily jiný dovolací důvod, než který je uveden v ustanovení (nesouhlasí-li s tím, které důkazy soudy provedly a jak provedené důkazy hodnotily, a zpochybňují-li správnost a úplnost skutkových zjištění soudů, která byla pro právní posouzení věci odvolacím soudem rozhodující), dovolání trpí vadami, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.

Konečně v rozsahu, v němž dovolatelky nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu o povinnosti žalované 1) hradit [spolu s žalovanou 2)] žalobkyni náklady řízení a náklady odvolacího řízení, není dovolání přípustné, neboť směřuje proti výrokům odvolacího soudu, kterými bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč [srov. ].

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaných 1) a 2) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26.8.2015, č.j. -153, podle ustanovení věty první odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. září 2016

JUDr. Roman Fiala

předseda senátu