Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 293/2013

U S N E S E N Í

L. G.,

1) L. G.,

a

2) JUDr. Z. G.,

zastoupenému Mgr. Miroslavem Krutinou, advokátem se sídlem v Praze, Vyšehradská 423/27,

o ochranu osobnosti,

vedené u Krajského soudu v Brně, pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. září 2012, č.j. -76,

takto:

Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. září 2012, č.j. -76, a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. července 2012, č.j. -55,

se zrušují,

a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Brně usnesením ze dne 25. července 2012, č.j. -55, výrokem I. odmítl žalobu ze dne 9. června 2011 v rozsahu vyloučeném k samostatnému řízení, výrokem II. rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi žalobkyní a žalovaným 1) a výrokem III. rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi žalobkyní a žalovaným 2).

K odvolání žalobkyně Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 27. září 2012, č.j. -76, usnesení soudu prvního stupně podle (dále také „“) potvrdil (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II.). V odůvodnění svého rozhodnutí odvolací soud uvedl, že soud prvního stupně správně žalobu odmítl podle , neboť žalobkyně přes výzvu soudu ze dne 29. 6. 2012, č.j. -48, v níž byla poučena o tom, v čem vady žaloby spočívají a jak mají být odstraněny a také o tom, že v případě neodstranění vad uvedeným způsobem ve stanovené lhůtě, bude žaloba odmítnuta, vady žaloby v poskytnuté patnáctidenní lhůtě neodstranila.

Usnesení odvolacího soudu bylo žalobkyni doručeno 2. 11. 2012 a právní moci nabylo téhož dne.

Podáním doručeným soudu elektronickou poštou dne 21.12.2012 žalobkyně podala proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení Jako důvod dovolání namítá, že předchozí řízení je stiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ve smyslu ustanovení Touto vadou bylo nesprávné poučení žalobkyně soudem prvního stupně podle ustanovení Výzva neobsahovala řádné poučení, a proto nebyla splněna zákonná povinnost soudu. Soud měl dovolatelku také poučit o možnosti požádat o ustanovení právního zástupce podle před soudy obou stupňů. Odvolací soud tedy postupoval nesprávně, když rozhodnutí soudu prvního stupně z uvedeného důvodu nezrušil. Žádá proto, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Dovolací soud za situace, kdy napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno dne 27. září 2012, přihlédl k bodu 7. článku II., části první, přechodných ustanovení , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony a vyšel tak ze znění tohoto procesního předpisu účinného do 31. prosince 2012.

Dovolací soud vyšel ze skutečnosti, že předmětné dovolání je přípustné ve smyslu ustanovení Důvody, o něž je však dovolatelka opírá, ovšem podle názoru dovolacího soudu neobstojí potud, pokud je namítáno, že žalobkyně nebyla řádně poučena ve smyslu ustanovení v souvislosti s vadami, jimiž její žaloba trpěla. V tomto smyslu z obsahu spisu vyplývá, že soud prvního stupně usnesením ze dne 29. června 2012, č.j. -48, jímž žalobkyni vyzval k odstranění vad její žaloby, ji podrobně ve smyslu zmíněného ustanovení instruoval jakým způsobem je třeba podání opravit, resp. doplnit.

Pokud však dovolatelka odkazuje na ustanovení , kdy vytýká soudům obou stupňů, že nebyla poučena o možnosti ustanovení zástupce k ochraně jejích zájmů v řízení, pak je třeba připomenout, že podle uvedeného ustanovení účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků (), předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce, jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů. O tom, že může tuto žádost podat, je předseda senátu povinen účastníka poučit.

Řízení před soudy obou stupňů je v tomto případě postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

Z obsahu spisu nelze ověřit, jak dalece se soudy obou stupňů zabývaly otázkou, zda v daném případě při zcela zjevném nedostatku odpovídajících právních znalostí žalobkyně je namístě ji případně poučit o možnosti požádat o ustanovení zástupce. Skutečností pouze zůstává, že takovéto poučení jí poskytnuto nebylo, s čímž do jisté míry kontrastuje skutečnost, že pro dovolací řízení byl žalobkyni ustanoven zástupce z řad advokátů usnesením ze dne 7. listopadu 2012, č.j. -87.

Žalobkyně zcela zřejmě nemá právnické vzdělání, v řízení před soudy nebyla zastoupena, přičemž nebyla schopna požadavkům soudu dostát. V zájmu ochrany jejích práv (podle Čl. 37 odst. 2d má každý právo na právní pomoc v řízení před soudy od počátku řízení) měl soud prvního stupně zvážit poučit žalobkyni o možnosti žádat o ustanovení zástupce z řad advokátů ( ) již v této fázi řízení. V případě, že by žalobkyně tohoto práva využila, bylo by třeba přihlédnout k faktu, že hlediska pro rozhodnutí o ustanovení zástupce z řad advokátů účastníku podle ustanovení jsou (při nezměněných poměrech účastníka) stejná pro všechny stupně řízení před soudem (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2011, sp. zn. ). Soud prvního stupně však žalobkyni poučení neposkytl a odvolací soud jeho pochybení v tomto směru neodstranil.

Protože řízení před soudy je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud napadené usnesení Vrchního soudu v Olomouci zrušil ( část věty za středníkem ). Vzhledem k tomu, že důvody, pro které bylo zrušeno usnesení odvolacího soudu, platí i na usnesení soudu prvního stupně, zrušil Nejvyšší soud i toto rozhodnutí a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení ( věta druhá ).

Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud (soud prvního stupně) závazný (, část první věty za středníkem, ).

O náhradě nákladů řízení včetně nákladů dovolacího řízení soud rozhodne v novém rozhodnutí o věci (, věta druhá, ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. února 2013

JUDr. Pavel Pavlík, v. r.

předseda senátu