Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 3280/2012

U S N E S E N Í

Ing. J. S.,

České republice – Ministerstvu spravedlnosti

, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o náhradu škody a nemajetkové újmy, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 6. 2012, č. j. -19, takto:

I. Dovolání do výroku I. se zamítá a do výroku II. se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 2 usnesením ze dne 7. 12. 2011, č. j. -12, zamítl návrh žalobkyně, aby jí bylo přiznáno osvobození od soudních poplatků, a aby jí byl ustanoven právní zástupce (výrok I. a II.), odmítl žalobu ze dne 18. 8. 2011 doplněnou podáním ze dne 3. 11. 2011 (výrok III.), a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.

Městský soud v Praze v záhlaví uvedeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně, s tím, že na žalobkyni nelze pohlížet jako na osobu nemajetnou a její poměry tak nelze považovat za odůvodňující osvobození od soudních poplatků podle , neboť žalobkyně neuvedla, proč by na ní nebylo možné spravedlivě žádat, aby přistoupila ke zpeněžení svého pozemku. Odvolací soud se ztotožnil i se závěrem soudu prvního stupně, že jde o zjevně bezúspěšné uplatnění práva, když žalobu bylo nutné odmítnout. Žaloba nadále trpí vadami, které brání jejímu věcnému projednání: není zřejmé, z jakého konkrétního skutku žalobkyně požaduje náhradu škody a nemajetkové újmy, žalobní tvrzení jsou natolik vágní, že nelze rozpoznat, proti průběhu kterého soudního řízení žalobkyně konkrétně brojí, není ani jasné, v jakých konkrétních dopadech do své majetkové sféry žalobkyně spatřuje vzniklou škodu a jaké přiměřené zadostiučinění požaduje za vzniklou nemajetkovou újmu. Ze žaloby nevyplývá, zda žalobkyně odvozuje vznik tvrzené škody od soudního rozhodnutí či od nesprávného úředního postupu, popřípadě od obou těchto skutečností a v jakém poměru, a žalobkyně rovněž nesdělila, zda u žalované nárok předběžně uplatnila a s jakým výsledkem. Odvolací soud proto potvrdil rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné.

Usnesení odvolacího soudu napadla žalobkyně v celém rozsahu dovoláním z důvodu nesprávného právního posouzení věci a vad řízení. Odmítnutí žaloby vnímá dovolatelka jako nevyhnutelný důsledek zamítnutí návrhu žalobkyně na osvobození od soudních poplatků a na ustanovení právního zástupce, v čemž spatřuje zásadní právní význam rozhodnutí. Ve vztahu k zamítnutí návrhu na osvobození od soudních poplatků a na ustanovení právního zástupce dovolatelka uvedla, že soudy v jejím případě rozhodují rozdílně a nepředvídatelně, a vidí proto nezbytné, aby dovolací soud stanovil obecným soudů adekvátní mantinely pro rozhodování ve věci ustanovování zástupců z řad advokátů dle ust. a 2 Neustanovení právního zástupce žalobkyni představuje dle dovolatelky vadu řízení, která měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, tedy odmítnutí žaloby. V dalším dovolatelka brojila proti důvodům odvolacího soudu o neustanovení právního zástupce a navrhla, aby dovolací soud zrušil usnesení soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Vzhledem k tomu, že dovoláním napadené usnesení bylo vydáno dne 15. 6. 2012, Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle , , ve znění účinném do 31. 12. 2012 (viz čl. II., bod 7 ) - dále jen „ “.

Dovolatelka napadla rozhodnutí odvolacího soudu v plném rozsahu. Proti výroku II., o nepřiznání práva na náhradu nákladů odvolacího řízení, však není dovolání nepřípustné (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 4/2003), a dovolání není přípustné ani proti části výroku I. odvolacího soudu, jímž byly potvrzeny výroky I. a II. usnesení soudu prvního stupně, kterými byl zamítnut návrh žalobkyně na osvobození od soudních poplatků a na ustanovení právního zástupce (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2002, sp. zn. a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. září 2003, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Proti části výroku I. odvolacího soudu, kterým byl potvrzen výrok III. soudu prvního stupně o odmítnutí žaloby, je dovolání přípustné podle , přičemž k ustanovení a 3 dovolací soud jako k úpravě obsoletní nepřihlížel. Dovolací soud však zároveň dospěl k závěru, že dovolání není důvodné.

Dovolatelka proti odmítnutí žaloby brojila tím, že neustanovení právního zástupce žalobkyni představuje vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

Vady řízení ve smyslu představují zejména vady řízení při zjišťování skutkového stavu věci a činnost soudu s tím související, jakož i jiný procesní postup soudu, který může mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (např. pokračování řízení a vydání rozhodnutí v době, kdy mělo být řízení ze zákona přerušeno). Za vadu řízení však nelze považovat soudní rozhodnutí vydané v průběhu řízení, neboť se jedná vlastní rozhodovací akt soudu, který má za úkol průběh řízení zhodnotit, a proti kterému stanoví samostatné opravné prostředky. Soudní rozhodnutí o nepřiznání osvobození od soudních poplatků a o neustanovení právního zástupce obsahuje hodnotící závěr soudu, který našel svůj konkrétní projev ve výrokové části rozhodnutí, a nejedná se tudíž o procesní vadu řízení, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 1996, sp. zn. , uveřejněné pod č. 27/98 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Jelikož se nejedná o nesprávný procesní postup soudu, nemůže se jednat ani o zmatečnostní vadu ve smyslu , a ani o odepření možnosti pokračovat v soudním řízení, neboť posuzované řízení je od soudních poplatků osvobozeno podle , o soudních poplatcích, ve znění účinném do 31. 12. 2012, a advokáta si mohla žalobkyně k ochraně svých zájmů zvolit v průběhu odvolacího řízení (srov. a contrario nález Ústavního soudu ze dne 22. 5. 2006, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce usnesení a nálezů Ústavního soudu sv. 41 N 103/2006).

Proti závěru odvolacího soudu o tom, že žalobkyně ani přes výzvu soudu neodstranila vady žaloby, které brání jejímu věcnému projednání, pak dovolatelka žádným způsobem nebrojila. Nejvyšší soud k tomu vyjadřuje, že nebylo povinností žalobkyně být právně zastoupena, a nebylo-li jí přiznáno právo na ustaveného zástupce, pak s ní dle obsahu spisu soud prvního stupně jednal při výzvě k odstranění vad žaloby procesně konformním způsobem a že rozhodnutí odvolacího soudu ve smyslu závěru o přetrvávající neprojednatelnosti žaloby nelze mít za nesprávné.

Jelikož usnesení odvolacího soudu je z hlediska důvodu uplatněného dovolatelkou ( ) správné, Nejvyšší soud dovolání zamítl ( věta první ).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že žalobkyně nebyla úspěšná a žalované žádné náklady nevznikly ( , , a ).

Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 30. ledna 2013

JUDr. František I š t v á n e k, v. r.

předseda senátu