Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 2509/2011

NEJVYŠŠÍ SOUDČESKÉ REPUBLIKY29 Cdo 2509/2011

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Zdeňka Krčmáře a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatelky M. R., zastoupené JUDr. Danielem Novotným, Ph.D., advokátem, se sídlem v Jičíně, Valdštejnovo náměstí 76, PSČ 506 01, za účasti Stavebního bytového družstva Nymburk, se sídlem v Nymburce, Topolová 2149, PSČ 288 02, identifikační číslo osoby 00036421, o uložení povinnosti vydat rozhodnutí o přidělení bytu, vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. , o dovolání navrhovatelky proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 23. března 2011, č. j. -125, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Nymburce rozsudkem ze dne 30. dubna 2010, č. j. -65, zamítl „žalobu“, kterou se navrhovatelka domáhala, aby Stavebnímu bytovému družstvu Nymburk (dále jen „družstvo“) byla uložena povinnost vydat písemné rozhodnutí o přidělení družstevního bytu do užívání navrhovatelce s datem přidělení 13. září 1981 [ve znění specifikovaném ve výroku], eventuálně, aby družstvu byla uložena povinnost vydat písemné osvědčení o přidělení družstevního bytu do užívání navrhovatelce s datem přidělení 13. září 1981 [ve znění specifikovaném ve výroku] a aby družstvu byla uložena povinnost doručit písemné osvědčení navrhovatelce do tří dnů od jeho vydání představenstvem družstva (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

K odvolání navrhovatelky Krajský soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý výrok).

Proti rozsudku odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání, jež Nejvyšší soud podle ustanovení , , (dále též jen „ “), odmítl jako nepřípustné.

Dovolání proti potvrzujícímu výroku rozhodnutí ve věci samé může být přípustné pouze podle ustanovení (o situaci předvídanou v ustanovení nejde), tedy tak, že dovolací soud – jsa přitom vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení ( ) – dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Dovolací soud však důvody pro připuštění dovolání neshledal.

Dovoláním zpochybněný závěr, na kterém je rozhodnutí odvolacího soudu založeno, podle něhož (v režimu právní úpravy osobního užívání bytů účinné do 31. prosince 1991) rozhodnutím soudu nelze uložit družstvu povinnost, aby rozhodlo o přidělení konkrétního bytu konkrétnímu uživateli ani nahradit rozhodnutí orgánu družstva o přidělení bytu členu družstva, má oporu ve stanovisku bývalého Nejvyššího soudu ČSR ze dne 22. února 1977, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 3/1977 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 3/1977“), a napadené rozhodnutí tudíž zásadně právně významným nečiní.

Uvedené platí přesto, že závěry R 3/1977 byly – pro poměry právní úpravy družstevního nájmu bytů účinné od 1. ledna 1992 – významně revidovány rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 19. května 2005, sp. zn. , posléze uveřejněným pod číslem 44/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 44/2006“). Závěry R 44/2006 se však vztahují právě a jen k družstevnímu nájmu bytů; na právní úpravu osobního užívání bytů účinnou do 31. prosince 1991 je (zpětně) aplikovat nelze. Jinými slovy z R 44/2006 nelze nikterak dovodit, že by toto rozhodnutí nahradilo závěry R 3/1977 vztahující se k právní úpravě platné a účinné v roce 1981.

Jelikož uvedený závěr o nemožnosti nahrazení rozhodnutí orgánu družstva soudním rozhodnutím obstojí jako samostatný důvod pro zamítnutí návrhu, nemohou rozhodnutí odvolacího soudu činit zásadně právně významným ani ostatní námitky dovolatelky (tj. 1/ zda je nutnou podmínkou pro vydání výše uvedeného rozhodnutí nebo osvědčení předchozí fyzická existence přidělovaného družstevního bytu a 2/ zda je vydání osvědčení o přidělení družstevního bytu podmíněno předchozím vydáním rozhodnutí o přidělení družstevního bytu do užívání). Jejich přezkoumání by nemohlo vést k jinému výsledku řízení, a tudíž by se nemohlo ani projevit v poměrech dovolatelky založených napadeným rozhodnutím (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne ze dne 27. října 2005, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 48/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

A konečně přípustnost dovolání nezakládá ani otázka, zda je v odvolacím řízení přípustná změna „žaloby“, vycházející ze stejného skutkového stavu, která „žalobní návrh“ doplňuje o nárok na uzavření dohody o odevzdání a převzetí družstevního bytu. Je tomu tak proto, že (již z formulace této otázky dovolatelkou) je zjevné, že jde o nepřípustné uplatnění nového nároku, které pro odvolací řízení zapovídá O otázku zásadního právního významu proto nejde.

Důvod připustit dovolání podle proto Nejvyšší soud neměl a podle jiných ustanovení nemůže být dovolání přípustné.

Pouze pro úplnost a bez významu pro výsledek dovolacího řízení Nejvyšší soud dodává, že v poměrech právní úpravy účinné od 1. ledna 1992 se – v intencích R 44/2006 – může člen, kterému družstvo neodůvodněně odpírá právo na užívání družstevního bytu přiznané stanovami, domáhat vydání rozhodnutí, kterým soud uloží družstvu povinnost uzavřít s členem družstva smlouvu o nájmu družstevního bytu.

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání navrhovatelky bylo odmítnuto a družstvu podle obsahu spisu náklady dovolacího řízení nevznikly.

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2012) se podává z bodu 7., článku II., , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 31. ledna 2013

JUDr. Filip Cileček

předseda senátu