Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Nd 394/2012

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ing. Jana Huška a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D. v právní věci žalobce TRANSKOREKTA, spol. s ručením omezeným, se sídlem v Praze 5, Plaská 622/3, zast. JUDr. Vladimírem Doleželem, advokátem, se sídlem v Praze 7, Dobrovského 10, proti žalovaným 1) Státnímu fondu životního prostředí ČR, se sídlem v Praze 11, Kaplanova 1931/1, IČ 00020729, 2) Gomanold, a. s., se sídlem v Praze 8, Pobřežní 297/14, IČ 27931536, 3) STRODEN MANAGEMENT LIMITED, reg. No. 117862, se sídlem PAROU 1A, P. C. 6035, CARNACA, Kyperská republika, zast. JUDr. Petrem Voříškem, advokátem, se sídlem v Praze 7, Argentinská 38/286, o určení práva na oddělené uspokojení, vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. , o návrhu žalobce na přikázání věci jinému soudu z důvodu nutnosti, takto:

O d ů v o d n ě n í:

Žalobce v podání ze dne 9. 12. 2011 navrhl, aby Nejvyšší soud s odkazem na ust. přikázal projednání a rozhodnutí věci vedené dosud u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. jinému soudu, a to Krajskému soudu v Plzni.

V odůvodnění návrhu žalobce zejména uvedl, že podjatou je soudkyně tohoto soudu Mgr. Jana Martínková, neboť vydala rozhodnutí (usnesení ze dne 24. 11. 2011, č. j. -18), jímž zamítla návrh na předběžné opatření, v jehož odůvodnění fakticky rozhodla ve věci samé, a to bez nařízení jednání, ukončení dokazování, vyhlášení rozhodnutí atd., tím vyjádřila svůj poměr k věci i účastníkům,

Podle žalobce je též podjatý Krajský soud v Ostravě jako celek, neboť nezákonně prostřednictvím masmédií informoval účastníky řízení (žalované) o podání návrhu na vydání předběžného opatření.

Nejvyšší soud jako soud nejblíže společně nadřízený příslušenému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána (Krajskému soudu v Plzni) z důvodu nutnosti, návrh žalobce na přikázání věci projednal a dospěl k závěru, že nejsou splněny podmínky k tomu, aby věc byla přikázána jinému soudu.

Podle nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučení (, , ), musí být věc přikázána jinému soudu téhož stupně.

V posuzovaném případě Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 20. 9. 2012, č. j. NCo 37/2012-89 rozhodl, že soudkyně Krajského soudu v Ostravě, Mgr. Jana Martínková není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. .

Za situace, kdy soudci (soudce) vůči nimž byla vznesena námitka podjatosti, nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, nemůže přicházet v úvahu delegace nutná (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ). Přikázání věci jinému soudu přichází totiž v úvahu, jak to vyplývá z ust. , až poté, co bylo pravomocně rozhodnuto, že z projednávání a rozhodnutí v dané věci jsou vyloučeni všichni soudci příslušeného soudu, a proto tento soud nemůže o věci jednat (srov. též rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ).

Nejvyšší soud s ohledem na shora uvedené skutečnosti neshledal, že by byly naplněny podmínky stanovené v ust. k tomu, aby věc přikázal jinému soudu, a proto návrhu žalobce nevyhověl a věc jinému soudu nepřikázal.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 29. ledna 2013

JUDr. Ing. Jan H u š e k

předseda senátu