Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 2022/2012

U S N E S E N Í

Mgr. M. J.

,

p

roti žalovanému

P. Č.

,

zastoupenému JUDr. Pavlem Tumou, advokátem se sídlem Praha 2, Římská 16, o návrhu žalovaného na obnovu řízení, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. února 2012, č. j. -97, takto:

I.

Dovolání

se odmítá.

II.

Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Městský soud v Praze (soud odvolací) usnesením ze dne 16. 2. 2012, č.j. -97, potvrdil usnesení ze dne 18. 3. 2011, č.j. -67, jímž Obvodní soud pro Prahu 5 (soud prvního stupně) zamítl žalobu žalovaného na obnovu řízení, vedeného u téhož soudu pod sp.zn. (v němž bylo žalovanému uloženo vyklidit ateliér, sklad a předsíň v podkroví domu č.p. 766 v P. – S., L. /dále jen „předmětné nebytové prostory“, resp. „nebytové prostory“/) a rozhodl o nákladech řízení; dále odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Odvolací soud přisvědčil závěru soudu prvního stupně, že žalovaný nepředložil žádné nové důkazy, které nemohl použít bez své viny v původním řízení a jež by pro něj mohly přivodit příznivější rozhodnutí ve věci ( ). V této souvislosti především konstatoval, že prohlášení svědků JUDr. B. a Ing. H., z nichž nevyplynula žádná zjištění zakládající pro žalovaného pravděpodobnost příznivějšího rozhodnutí ve věci, nemohou (z důvodů rozvedených v odůvodnění rozhodnutí) nijak zvrátit závěry soudů, jež učinily v původním řízení. Současně uvedl, že důkazy výpověďmi svědků rovněž nelze považovat za nové ve smyslu (tj. takové, o nichž žalovaný v době původního řízení nevěděl), neboť sami zmínili, že je s žalovaným pojí dlouhodobá známost trvající od osmdesátých let.

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustností a ani označením dovolacích důvodů se nezabýval. Vyjadřuje přesvědčení, že odvolací soud vycházel z nepravdivého tvrzení, že navržení svědci jsou „podle jejich výpovědi přátelé s odkazem na dlouholetou známost“ a namítá, že toto tvrzení nebylo a ani nemohlo být ve výpovědi uvedeno. Je toho názoru, že odvolací soud, aniž by hodnotil „skutečné“ výpovědi svědků, staví odůvodnění svého rozhodnutí na lživém vyjádření žalobkyně, která po dobu celého řízení uváděla nepravdivé a zavádějící informace a dělala z něj neplatiče; v této souvislosti odkazuje na rozsudek „soudu pro Prahu 3“, v němž se „řešily platby v řízení pod sp.zn. “, přičemž soud konstatoval, že platil nájemné, ale porušil své povinnosti tím, že neplatil řádně a včas služby, k čemuž však dle soudu nevyvinula žalobkyně kvalifikovanou součinnost, neboť mu řádně nedoručila vyúčtování služeb. Dovolatel má za to, že soudy obou stupňů provedly neúplné důkazní řízení, neboť některé předložené důkazy nesprávně vyhodnotily a další důkazy nevyhodnotily vůbec. Dále namítá, že byl zkrácen na svých procesních právech postupem odvolacího soudu, který jednal – i přes jeho včasnou žádost o omluvení a odročení jednání – v jeho nepřítomnosti. Důvody pro odročení jednání (specifikované v dovolání) přitom soudu sdělil, avšak o jejich doložení požádán nebyl. Navrhl, aby usnesení odvolacího soudu bylo zrušeno a věc byla vrácena příslušnému soudu k dalšímu řízení.

Vyjádření k dovolání nebylo podáno.

Podle čl. II bodu 7. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. lednem 2013) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů, s výjimkou zákona, který se užije ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno dne 16. února 2012, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání projednal a o něm rozhodl podle , , ve znění před novelou provedenou (dále opět jen „ ”).

Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení ( ), za splnění podmínky advokátního zastoupení dovolatele ( a 4 ), se zabýval jeho přípustností.

Ve smyslu je dovolání přípustné též proti usnesení, jímž odvolací soud potvrdil nebo změnil usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě na obnovu řízení. Ustanovení platí obdobně ( ).

Ustanovení tak vymezuje přípustnost dovolání proti usnesením vyjmenovaným v jeho odstavci 1 za podmínek, jež jsou uvedeny v (včetně omezení, jež plynou z ustanovení ).

Z ustanovení ve spojení s pak plyne, že pro účely přípustnosti dovolání je rozhodnutím ve věci samé též usnesení, jímž odvolací soud změnil nebo potvrdil usnesení soudu prvního stupně o povolení obnovy řízení nebo o zamítnutí žaloby na obnovu řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze 4. 9. 2003, sp.zn. , uveřejněné pod č. 172 v časopise Soudní judikatura 10/2003).

Dovolání není přípustné podle ve spojení s ustanovením a b) , neboť napadené usnesení není usnesením měnícím a usnesení soudu prvního stupně, potvrzené napadeným usnesením, bylo prvním rozhodnutím o žalobě na obnovu řízení.

Zbývá tedy posoudit přípustnost dovolání z hlediska ustanovení ve spojení s Dovolání tak může být podle (jež zůstává – i po jeho zrušení nálezem Ústavního soudu ČR ze dne 21. 2. 2012, sp.zn. použitelné pro posouzení přípustnosti dovolání podaných do 31. 12. 2012 /srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 6. 3. 2012, sp.zn. ) přípustné jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek a jde-li zároveň o právní otázku zásadního významu.

Podle rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam (odstavec 1 písm. c/) zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle se nepřihlíží.

Z obsahu dovolání ( ) se podává, že právě takový dovolací důvod dovolatel uplatnil (tj. nepřípustný dovolací důvod podle ). Činí tak navíc prostřednictvím námitek, jež jsou formulovány mnohdy obecně až nesrozumitelně, případně se vztahují k jinému řízení (viz výslovný odkaz dovolatele na řízení vedené pod sp.zn. ).

Námitkou, že mu postupem odvolacího soudu bylo znemožněno účastnit se jednání odvolacího soudu, dovolatel dále uplatňuje tzv. zmatečnostní vadu dle

Ke zmatečnostním vadám řízení ovšem Nejvyšší soud přihlíží, jen je-li dovolání přípustné (srov. ) a samy způsobilým dovolacím důvodem nejsou (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod R 32/2003 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, dále např. usnesení Nejvyššího soudu z 15. 12. 2005, sp.zn. , a z 11. 3. 2009, sp.zn. ). Proto také nelze jejich prostřednictvím založit přípustnost dovolání podle ve spojení s K účinné ochraně práv účastníků těmito vadami postižených slouží (tam, kde přípustnost dovolání není nebo nemusí být dána ani při uplatnění způsobilého dovolacího důvodu) jiný mimořádný opravný prostředek, a to žaloba pro zmatečnost (srov. a násl. ).

Se zřetelem k uvedenému je třeba učinit závěr, že dovolání žalovaného není podle a ve spojení s přípustné. Za tohoto stavu je dovolací soud podle věty první a odmítl.

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení , , a a o skutečnost, že žalobkyni nevznikly (podle obsahu spisu) v dovolacím řízení žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měl proti dovolateli právo.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.V Brně dne 22. ledna 2013Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc., v. r.předsedkyně senátu