Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
B141DC048F6A77C0C1257B030035C939.html
HTML · 13.82 KB
No categories available
25 Cdo 2482/2011
U S N E S E N Í
F. B.
AHOLD Czech Republic, a. s.
, se sídlem v Brně, Slavíčkova 1a, IČO 44012373, zastoupené JUDr. Jiřím Navrátilem, advokátem se sídlem v Brně, Zatloukalova 35, o náhradu škody, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 21 C 8/2010 , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. prosince 2010, č. j. 15 Co 338/2010 -137, takto:
I. Dovolání
se odmítá
.
II. Žádný z účastníků
nemá právo
na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Odůvodnění:
Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 14. 12. 2010, č. j. 15 Co 338/2010 -137, potvrdil rozsudek ze dne 29. 4. 2010, č. j. 21 C 8/2010 -95, jímž Obvodní soud pro Prahu 4 zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 215.797,- Kč, představující náhradu škody vzniklé žalobci v důsledku zranění po pádu na schodu v prodejně Albert patřící žalované, a rozhodl o náhradě nákladů řízení; odvolací soud rozhodl rovněž o náhradě nákladů odvolacího řízení.
Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce tzv. blanketní dovolání, které neobsahovalo žádné odůvodnění, a požádal o poskytnutí přiměřené lhůty k doplnění dovolání do konce měsíce dubna 2011.
Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř. o. s. ř. ) po zjištění, že dovolání bylo proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , dospěl k závěru, že rozhodnutí o dovolání brání neodstranitelný nedostatek náležitostí dovolání. Vzhledem k tomu, že dovoláním napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 14. 12. 2010, Nejvyšší soud o dovolání rozhodl podle dosavadních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2012 – srov. čl. II bod 7. zákona č. 404/2012 Sb. – dále též jen „o. s. ř. “).
Podle § 240 odst. 1 věty první o. s. ř. o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle § 240 odst. 2 věty první zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout.
Podle § 241b odst. 3 věty první o. s. ř. o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání.
Neobsahuje-li dovolání všechny potřebné náležitosti, jde o vadné podání. Postupem podle § 43 , § 209 a § 241b odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. je třeba odstranit ty vady, které brání v pokračování řízení, tj. zejména nedostatek označení dovolacích důvodů, které dovolatel uplatňuje. Chybí-li označení dovolacího důvodu, není v takovém případě (vzhledem k vázanosti dovolacího soudu uplatněným dovolacím důvodem) vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní, a napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak není možné věcně přezkoumat (srov. § 242 odst. 3 věta první o. s. ř. o. s. ř. ).
Dovolání, které vůbec neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může dovolatel doplnit o chybějící náležitosti jen do uplynutí dovolací lhůty, tj. do dvou měsíců ode dne, kdy mu bylo doručeno rozhodnutí odvolacího soudu. Marným uplynutím propadné lhůty podle § 241b odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. se původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými; dovolací soud proto z úřední povinnosti k opožděnému doplnění dovolání nemůže přihlížet. Protože v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, je třeba dovolání, které je nezpůsobilé zahájit dovolací řízení, odmítnout (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002 , uveřejněné pod č. 21/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
V posuzovaném případě žalobce proti rozsudku odvolacího soudu, jehož stejnopis mu byl doručen dne 1. 2. 2011, podal prostřednictvím advokáta ve dvouměsíční lhůtě včasné dovolání a požádal o poskytnutí přiměřené lhůty k doplnění dovolání alespoň do konce měsíce dubna 2011, nevymezil však jeho rozsah ani neoznačil dovolací důvody, které by obsahově specifikoval. Poslední den lhůty k doplnění dovolání (§ 241b odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ) připadl na pátek 1. 4. 2011 (§ 57 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ); dovolatel sice podáním ze dne 27. 4. 2011 (doručeným soudu dne 28. 4. 2011) doplnil odůvodnění svého dovolání tak, že uvedl rozsah dovolání, vymezil dovolací důvody a skutkově je specifikoval, avšak učinil tak až po marném uplynutí zákonem stanovené dvouměsíční lhůty (§ 241b odst. 3 a § 240 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ), během níž bylo možno vady dovolání odstranit; jde o lhůtu zákonnou, kterou nelze prodloužit.
Protože rozhodnutí odvolacího soudu lze zásadně přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání (§ 242 odst. 3 věta první o. s. ř. o. s. ř. ) a dovolání žalobce postrádá náležitosti řádného dovolání ve smyslu § 241a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , tj. označení dovolacího důvodu včetně jeho obsahového vymezení, nelze v dovolacím řízení pro tento nedostatek dovolání pokračovat. Nejvyšší soud proto dovolání žalobce podle § 243c odst. 1 za přiměřeného použití § 43 odst. 2 věty první o. s. ř. o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 , § 151 odst. 1 věty první a § 146 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. s tím, že žalobce vzhledem k výsledku dovolacího řízení na náhradu nákladů nemá nárok a žalované náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 16. ledna 2013
JUDr. Petr Vojtek
předseda senátu