Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 3432/2012

U S N E S E N Í

M. B.,

M. P.,

zastoupenému JUDr. Barborou Langerovou, advokátkou se sídlem Praha - Hlubočepy, Borského 664, pracoviště Mratín, Polerady 57, o zaplacení 323.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha - východ pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 12. října 2011, č. j. , -212, takto :

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud Praha - východ rozsudkem ze dne 23. února 2011, č. j. -159, ve spojení s usnesením ze dne 21. dubna 2011, č. j. -173, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 323.000,- Kč s blíže specifikovanými úroky z prodlení (výrok I.) a rozhodl o náhradě nákladů účastníků a státu (výroky II., III., a IV.).

Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 12. října 2011, č. j. , -212, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil ve výroku I., změnil jej ve výrocích II. III. a IV. včetně usnesení soudu prvního stupně a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, které není přípustné podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), a nebylo dovolacím soudem shledáno přípustným ani podle , neboť rozsudek odvolacího soudu nemá ve věci samé zásadní právní význam (ustanovení bylo nálezem Ústavního soudu ze dne 21. 2. 2012, sp. zn. , zrušeno uplynutím dne 31. 12. 2012; v nálezu ze dne 6. 3. 2012, sp. zn. , Ústavní soud vyslovil, že do té doby je uvedené ustanovení nadále použitelné).

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží ( ).

Bezcenná je proto námitka žalovaného, že k uzavření smlouvy o půjčce nedošlo, neboť žalobce mu částku 650.000,- Kč neposkytl. Odvolacímu soudu vytýká, že uvěřil žalobci jeho skutkovou verzi; tu sice podpořil svědek D. B., avšak vzhledem k tomu, že jde o syna žalobce, nelze jeho výpověď považovat za věrohodnou. Směnku nepodepsal nedopatřením, jak dovodily soudy, nýbrž záměrně. Brojí rovněž proti zjištění, že si účastníci dohodli splatnost půjčky. Tyto výhrady vystihují dovolací důvod podle o. s .ř., který nelze v poměrech přípustnosti dovolání podle použít, neboť neslouží k řešení právních otázek, nýbrž k nápravě případného pochybení spočívajícího v tom, že rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Žalovaný tak přehlíží, že skutkový stav, který byl podkladem pro právní posouzení věci odvolacím soudem, je v případě přípustnosti dovolání podle nezpochybnitelný a dovolací soud je povinen z něho vycházet.

Obdobný (skutkový) charakter má i námitka směřující proti vyhodnocení věrohodnosti provedeného důkazu kopií y obsahující uznání dluhu ze dne 24. 9. 2008 odvolacím soudem (resp. soudem prvního stupně). K tomu lze jen poznamenat, že otázkou provádění a hodnocení důkazů fotokopiemi listin se Nejvyšší soud zabýval již v usnesení ze dne 3. 3. 1998, sp. zn. , a v rozsudku ze dne 22. 6. 2004, sp. zn. , uveřejněných v časopise Soudní judikatura č. 8, ročník 1998, pod číslem 64, a č. 8, ročník 2004, pod číslem 154, a v řadě dalších rozhodnutí - např. v rozsudku ze dne 30. 8. 2006, sp. zn. . V nich formuloval a odůvodnil právní názor, že připouští možnost dokazování neověřenými fotokopiemi listin.

Prostřednictvím způsobilého dovolacího důvodu podle , jímž lze namítat, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, žalovaný zpochybnil správnost závěru odvolacího soudu, že právo žalobce na vrácení půjčky není promlčeno, neboť dluh z půjčky platně uznal ( obč. zák.). Oproti odvolacímu soudu prosazuje názor, že ze dne 24. 9. 2008 nemá náležitosti uznání dluhu, jelikož z jejího textu nelze seznat důvod uznávaného dluhu (dluhů).

Oba soudy vyšly ze zjištění, že ze dne 24. 9. 2008, označená jako „Dohoda o uznání dluhu a splátek“, obsahuje prohlášení, že dlužník (žalovaný) vůči věřiteli (žalobci) uznává „co do důvodu a výše svůj dluh 306.500,- Kč“ „z titulu přijetí finanční půjčky od věřitele“; v bodě II. y se dále uvádí, že „dluh vznikl na základě půjčky, kterou měl dlužník věřiteli vrátit dne 27. 1. 2006.“ Jestliže odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně na základě takto zjištěného skutkového stavu dovodil, že obsahuje uznávací projev žalovaného, jenž splňuje náležitosti uznání dluhu ve smyslu obč. zák., neodchýlil se od ustálené judikatury (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 19. 5. 2010, sp. zn. , a ze dne 27. 4. 2011, sp. zn. ).

Nebyl-li dovoláním úspěšně zpochybněn závěr, že došlo k platnému uznání dluhu, jsou bezpředmětné dovolací námitky proti posouzení důkazního břemene a promlčení práva na vrácení půjčky, které žalovaný dovozuje právě z neplatnosti uznání dluhu.

Protože dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, dovolací soud je odmítl ( věta první, ).

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto za situace, kdy žalobci v této fázi řízení nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měl vůči žalovanému právo ( věta první, , a ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 12. prosince 2012

JUDr. Blanka Moudrá, v. r.

předsedkyně senátu