Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 2082/2011

U S N E S E N Í

1) Doc. Ing. M. N., CSc.

2) M. L.

,

3) Ing. J. P.

,

4) V. P.

,

5) J. P.

,

6) J. O.

,

7) K. V.

,

8) J. V.

, zastoupeného JUDr. Miloslavem Vaňhou, advokátem se sídlem v Praze 2, Polská č. 1716/24, vedené u Okresního soudu Praha - východ pod sp. zn. , o dovolání Doc. Ing. M. N., CSc. proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 22. dubna 2010 č.j. -327 ve znění usnesení ze dne 13. prosince 2010 č.j. -354, takto:

Dovolání Doc. Ing. M. N., CSc.

se zamítá

.

Odůvodnění:

Býv. Státní notářství Praha - východ usnesením ze dne 24.11.1964 č.j. -9 potvrdilo, že dědictví po A. V. nabyly "jako dědici ze zákona zůst. děti 1) M. N., důchodkyně, 2) J. P., důchodkyně, 3) J. V., důchodce, rovným dílem, tedy každý 1/3", schválilo dohodu "o rozdělení dědictví, podle níž zůst. majetek v ceně Kčs 1.200,- převzal do vlastnictví zůst. syn J. V. proti tomu, že zaplatí náklady pohřbu v částce Kčs 424,- a příp. poplatek z dědictví", a prohlásilo "projednání dědictví za skončené". Usnesení bylo uvedeným dědicům při projednání dědictví konaném dne 24.11.1964 na jejich žádost "v 1 vyhotovení" doručeno "k rukám J. V., který příjem potvrzuje"; podle obsahu spisu protokol podepsali kromě státního notáře JUDr. Zdeňka Schmida a zapisovatelky V. R. také všichni dědici.

Na žádost J. V. (syna dědice zůstavitelky A. V., J. V.) "o dodatečné projednání dědictví" Okresní soud Praha - východ usnesením ze dne 10.3.2004 č.j. -27 zahájil "řízení o dědictví po A. V., zemřelé dne 9.1.1964" a provedením úkonů v řízení o dědictví pověřil JUDr. Martina Foukala, notáře v Praze 4.

V průběhu řízení bylo zjištěno, že dcera zůstavitelky M. N. zemřela dne 24.8.1997 a jejími dědici jsou její syn Doc. Ing. M. N., CSc. a její vnučky M. L. a Ing. J. P., že dcera zůstavitelky J. P. zemřela dne 20.9.1988 a jejími dědici jsou její vnuci V. P. a J. P. a její vnučka J. O., a že syn zůstavitelky J. V. zemřel dne 1.9.1972 a jeho dědici jsou jeho manželka K. V. a jeho syn J. V.

Okresní soud Praha - východ poté usnesením ze dne 4.8.2005 č.j. -101 určil obvyklou cenu majetku zůstavitelky A. V. částkou 2.574,- Kč, z toho obvyklou cenu "nového jmění" 1.374,- Kč, výši dluhů částkou 424,- Kč, čistou hodnotu dědictví částkou 2.150,- Kč a z toho čistou hodnotu "nového jmění" částkou 1.374,- Kč. Při svém rozhodování vycházel z toho, že předmětem dodatečného projednání dědictví je "spoluvlastnický podíl id. 1/2 vzhledem k celku pozemku parc. č. v k.ú. Strašín, který je ve výlučném vlastnictví zůstavitelky", že cena pozemku ke dni úmrtí zůstavitelky "byla stanovena dohodou dědiců" a že nové dluhy "nebyly zjištěny".

K odvolání Doc. Ing. M. N., CSc., které směřovalo proti usnesení býv. Státní notářství Praha - východ ze dne 24.11.1964 č.j. -9 a proti usnesení soudu prvního stupně ze dne 4.8.2005 č.j. -101, Krajský soud v Praze usnesením ze dne 1.2.2007 č.j. -133 zamítl odvolání podané proti usnesení býv. státního notářství a rušil usnesení soudu prvního stupně a věc v tomto rozsahu vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Poté, co dovodil, že v řízení o dědictví po zůstavitelce A. V. je třeba postupovat i v současné době podle právních předpisů účinných ke dni smrti zůstavitelky" a že "těmito právními předpisy jsou , , , o státním notářství a řízení před státním notářstvím (notářský řád), a , , v platném znění ke dni smrti zůstavitelky", odvolací soud dovodil, že usnesení býv. státního notářství bylo řádně doručeno dědici J. V., že dědičkám M. N. a J. P. nemuselo být doručeno, neboť se vzdaly odvolání proti tomuto rozhodnutí a nežádaly "písemné doručení rozhodnutí", a že tedy odvolání podané dědicem M. N. Doc. Ing. M. N., CSc. je opožděné. Usnesení soudu prvního stupně zrušil odvolací soud proto, že bylo ve věci dodatečného projednání dědictví rozhodnuto, aniž by byl náležitě objasněn okruh účastníků řízení.

K dovolání Doc. Ing. M. N., CSc. Nejvyšší soud České republiky usnesením ze dne 29.10.2008 č.j. -239 zrušil usnesení odvolacího soudu ve výroku, kterým bylo odvolání zamítnuto, a věc v tomto rozsahu vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Uvedl, že odvolací soud sice vycházel ze správného závěru, že v řízení o dědictví po zůstavitelce je nutno postupovat podle právních předpisů účinných ke dni její smrti, že však nesprávně dovodil, že těmito předpisy jsou " , , , o státním notářství a řízení před státním notářstvím a , ", neboť všechny tyto zákony nabyly účinnosti až dne 1.4.1964. V řízení o dědictví po zůstavitelce, která zemřela dne 9.1.1964, je proto podle dovolacího soudu nezbytné postupovat podle (ve znění pozdějších předpisů).

Krajský soud v Praze poté usnesením ze dne 22.4.2010 č.j. -327 ve znění usnesení ze dne 13.12.2010 č.j. -354 odmítl odvolání Doc. Ing. M. N., CSc. proti rozhodnutí býv. státního notářství a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Dospěl k závěru, že protokol o projednání dědictví po A. V., sepsaný býv. Státním notářstvím Praha - východ dne 24.11.1964, byl "vydán v mezích pravomoci bývalého státního notářství a v předepsané formě" a je tedy veřejnou u. Protože veřejné y podávají "důkaz o pravdivosti toho, že nařízení nebo prohlášení v nich obsažené vydal jejich vystavitel, jakož i toho, co je v nich osvědčeno nebo potvrzeno", není-li dokázán opak, bylo na odvolateli, aby prokázal, že při projednání dědictví nebyly přítomny - jak tvrdil - dědičky M. N. a J. P. Po vyhodnocení důkazů odvolací soud dovodil, že nebylo prokázáno tvrzení odvolatele, že by M. N. "byla v době jednání 24.11.1964 na léčení v lázních" a J. P. hospitalizována v nemocnici", přičemž na jejich nepřítomnost při projednání dědictví nelze usuzovat jen z toho, že se "ve spise nenalézají doručenky o tom, že byly M. N. a J. P. předvolány k jednání na 24.11.1964" (doručenka o předvolání k jednání se podle "běžné praxe" ze spisu vyřadila, jestliže se předvolaný k soudu dostavil). Odvolací soud dále dovodil, že usnesení ze dne 24.11.1964 bylo účastníkům vyhlášeno, že účastníci se vzdali práva na odvolání proti tomuto usnesení a že M. N. a J. P. "daly plnou moc J. V. k převzetí usnesení, kterým bylo rozděleno dědictví". Odvolání Doc. Ing. M. N., CSc. proti usnesení býv. státního notářství tedy bylo podáno opožděně.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal Doc. Ing. M. N., CSc. dovolání. Namítá, že odvolací soud posoudil protokol o jednání ze dne 24.11.1964 "nesprávně jako veřejnou listinu"; poukazuje na ustanovení , podle něhož jsou veřejnými listinami "notářské zápisy a jejich stejnopisy, protesty směnek a jiných listin, osvědčení, ověření a výpisy z pozemkových knih", a dovozuje, že nemůže být pokládán za notářský zápis, neboť "postrádá formální náležitosti uvedené v ustanovení č. Dovolatel proto "nenese důkazní břemeno" pro vyvrácení údajů uvedených v protokolu ze dne 24.11.1964. Dovolatel současně opakovaně zdůrazňuje, že na jednání dne 24.11.1964 nebyly přítomny ani M. N., ani J. P., že "nejsou důkazy" o tom, že by usnesení státního notářství bylo účastníkům doručeno, a že usnesení Státního notářství Praha-východ ze dne 24.11.1964 se "nikdy nestalo pravomocným". Navrhl, aby dovolací soud napadené usnesení zrušil a aby věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

J. V. navrhl, aby dovolání bylo zamítnuto.

Vzhledem k tomu, že pro postup soudu prvního i druhého stupně v řízení o dědictví je určující okamžik smrti zůstavitele [srov. , o státním notářství a o řízení před státním notářstvím (notářský řád), čl. II bod 2 , kterým se mění a doplňuje zákon o státním notářství a o řízení před státním notářstvím (notářský řád), čl. III bod 10 písm. b) , kterým se mění a doplňuje a notářský řád, čl. II bod 2, část věty před středníkem , kterým se mění a doplňuje , Část dvanáctou, Hlavu I, bod 12. a 15. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dále jen " "] a zůstavitelka A. V. zemřela dne 9.1.1964, řídí se řízení o dědictví po této zůstavitelce i v současné době , o řízení ve věcech občanskoprávních ( ), ve znění , , zákonného opatření č. , , a , jehož úplné znění bylo vyhlášeno pod č. 70/1959 Sb. [dále jen " (ve znění pozdějších předpisů)", a dovolání je třeba v posuzovaném případě projednat a rozhodnout (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, bod 17. ) podle "dosavadních právních předpisů", tj. podle ve znění účinném do 31.12.2000 (dále jen " ").

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou ve lhůtě uvedené v ustanovení a že jde o usnesení, proti kterému je podle ustanovení dovolání přípustné, přezkoumal napadené usnesení ve smyslu ustanovení bez nařízení jednání ( věta první ) a dospěl k závěru, že dovolání není opodstatněné.

Z protokolu o projednání dědictví po A. V., zemřelé dne 9.1.1964, sepsaného Státním notářstvím Praha - východ dne 24.11.1964, vyplývá, že za dědice po A. V., která zemřela bez zanechání závěti, byly považovány její děti M. N., J. P. a J. V., kteří dědictví neodmítli. Poté, co jim bylo vyhlášeno usnesení, které potvrzovalo, že nabyli dědictví po zůstavitelce "rovným dílem", a co byla schválena dohoda o rozdělení dědictví, podle níž zůstavitelčin majetek v ceně 1.200,- Kčs "převzal do vlastnictví" syn J. V., který "zaplatí náklady pohřbu v částce Kčs 424,- Kč a příp. poplatek z dědictví", dědici navrhli, aby jim usnesení bylo doručeno v jednom vyhotovení "k rukám J. V.". V závěru protokolu se uvádí, že se dědici "vzdávají oprav. prostředků do potvrz. usnesení, které se současně vyhlašuje a jim doručuje k rukám J. V., který příjem potvrzuje". Protokol byl podepsán státním notářem, zapisovatelkou a všemi dědici.

Dovolatel (právní nástupce dědičky M. N.) v projednávané věci zpochybňuje posouzení protokolu o jednání ze dne 24.11.1964 jako veřejné y a závěr o tom, že usnesení státního notářství bylo dědičkám M. N. a J. P. doručeno, a dovozuje, že dědické řízení po zůstavitelce dosud nebylo pravomocně skončeno.

Odvolací soud podrobně zdůvodnil, proč je protokol o projednání dědictví po A. V. ze dne 24.11.1964 veřejnou u ve smyslu ustanovení (ve znění pozdějších předpisů), a s jeho závěry se dovolací soud ztotožňuje.

Dovolatel svůj názor o tom, že protokol ze dne 24.11.1964 není veřejnou u, zakládá na ustanoveních , o státním notářství a řízení před státním notářstvím (notářský řád). Přehlíží, že jde o právní předpis, který nabyl účinnosti až po smrti zůstavitelky, a že - jak bylo již vyloženo v usnesení dovolacího soudu ze dne 29.10.2008 č.j. třeba v řízení o dědictví po zůstavitelce A. V. "postupovat i v současné době podle právních předpisů účinných ke dni smrti zůstavitelky".

Otázku důkazní síly veřejné y řešilo ustanovení (ve znění pozdějších předpisů) obdobně jako nyní platné a účinné ustanovení tak, že veřejná podává, pokud není prokázán opak, důkaz o pravdivosti toho, že nařízení nebo prohlášení v ní obsažené vydal její vystavitel, jakož i toho, co je v ní osvědčeno nebo potvrzeno. Účastník, který tvrdí opak oproti údajům uvedeným ve veřejné ě, je proto povinen svá tvrzení prokázat a na něm tedy spočívá důkazní břemeno (k tomu srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 8. 1998 sp. zn. , které bylo uveřejněno pod č. 6 v časopise Soudní judikatura, roč. 1999, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29.7.2004 sp. zn. , které bylo uveřejněno pod č. 171 v časopise Soudní judikatura, roč. 2004).

Dovodil-li, že provedenými důkazy, které navrhl k prokázání svých tvrzení dovolatel, se nepodařilo vyvrátit skutečnosti osvědčené protokolem o projednání dědictví ze dne 24.11.1964, odvolací soud dovodil svůj závěr o opožděnosti odvolání podaného Doc. Ing. M. N., CSc. proti usnesení býv. státního notářství na obsahu protokolu ze dne 24.11.1964 v souladu se zákonem. Přesvědčení dovolatele, že "na jednání dne 24.11.1964 nebyly přítomny ani M. N., ani J. P." a že jejich podpisy na protokolu ze dne 24.11.1964 "předcházely jeho sepsání a byly pořízeny podvodně před jednáním na státním notářství", které zůstalo neprokázané, na uvedených závěrech není způsobilé cokoliv změnit.

Z uvedeného je zřejmé, že usnesení Státního notářství Praha - východ ze dne 24.11.1964 č.j. -9 nabylo téhož dne právní moci a Doc. Ing. M. N., CSc. (jako právní nástupce dědičky M. N.) nemůže svá domnělá práva k dědictví po zůstavitelce tímto způsobem - odvoláním proti pravomocnému usnesení státního notářství - uplatňovat.

Protože usnesení odvolacího soudu je z hlediska dovolatelem uplatněných dovolacích důvodů správné a protože nebylo zjištěno, že by usnesení odvolacího soudu bylo postiženo některou z vad uvedených v ustanovení nebo jinou vadou, která by mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, Nejvyšší soud České republiky dovolání Doc. Ing. M. N., CSc. podle ustanovení části věty před středníkem zamítl.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. listopadu 2012

JUDr. Ljubomír Drápal, v. r.

předseda senátu