Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2621/2012

U S N E S E N Í

J. K.

, zastoupené JUDr. Jarmilou Koudelovou, advokátkou se sídlem v Uherském Brodě, Babí Louka 2503, pro 94.781,- Kč, prodejem movitých věcí, vedené u Okresního soudu v Uherském Hradišti pod sp. zn. , o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně, ze dne 5. dubna 2012, č. j. - 76, takto:

I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

V záhlaví označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 28. 4. 2011, č. j. - 53, jímž Okresní soud v Uherském Hradišti zamítl návrhy povinné „na odklad výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí povinné a na zastavení tohoto výkonu ohledně sepsaného osobního automobilu Fiat Marea“ a kterým rozhodl o náhradě nákladů řízení, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud se ztotožnil jak se závěrem soudu prvního stupně, že nejsou dány podmínky pro odklad výkonu rozhodnutí podle ani podle , tak se závěrem, že nejsou dány důvody pro zastavení výkonu rozhodnutí podle , podle nějž bude výkon rozhodnutí zastaven, jestliže postihuje věci, které jsou z něho podle a vyloučeny. S odkazem na závěry obsažené v usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. uzavřel, že podniká-li povinná v oboru hostinská činnost, nelze osobní automobil považovat za majetek, který k tomuto podnikání nezbytně nutně potřebuje, a že bez osobního automobilu se sice provozování její podnikatelské činnosti nepochybně ztíží, ale i bez něj bude schopna tuto činnost provozovat alespoň v minimálním rozsahu. Návrh povinné na zastavení výkonu rozhodnutí neshledal opodstatněným ani proto, že povinná (podle jejího tvrzení) automobil potřebuje z důvodu péče o bezmocnou matku a pro její dopravu na lékařská vyšetření, neboť osobní automobil obecně nelze považovat za věc, která je nezbytně potřebná k uspokojování hmotných potřeb povinné a její rodiny, když přepravu matky povinné na lékařská vyšetření lze realizovat sanitním vozem, příp. využitím taxislužby.

Výslovně pouze proti výroku II. usnesení odvolacího soudu (jímž potvrdil výrok usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí ohledně sepsaného osobního automobilu Fiat Marea) podala povinná dovolání, jehož přípustnost dovozuje z , a podává je z důvodu uvedeného v , neboť je přesvědčena, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Namítá, že předmětný osobní automobil potřebuje ke svému podnikání, tedy k plnění svých pracovních úkolů, přičemž jeho prodejem by jistě došlo ke znemožnění dalšího podnikání, neboť jím zabezpečuje zásobování a rozvoz jídel, a umožňuje jí provozovat podnikání alespoň v minimálním rozsahu v souladu s podnikatelskou činností. Předmětný automobil používá též k dopravě své bezmocné matky na častá lékařská vyšetření, jelikož si taxislužbu ani ona ani její matka nemohou z nedostatku finančních prostředků dovolit. Argumentuje tím, že nemá vůbec žádnou jinou možnost, jak matku k lékaři dopravit, a jen těžko si lze představit, že by ji nechala bez náležité lékařské péče a (mnohdy) placených lékařských prostředků. Takové jednání by bylo zcela v rozporu se zásadami morálky a slušnosti, z čehož dovozuje, že splňuje podmínku stanovenou v , neboť automobil potřebuje, jeho prodej by byl v rozporu s morálními pravidly, čímž je naplněna zákonná podmínka podle pro zastavení výkonu rozhodnutí. Má za to, že soudy obou stupňů z provedených důkazů náležitě nezjistily skutkový stav věci, že věc nesprávně posoudily po právní stránce a nevzaly v potaz pravidla morálky, která stojí vedle právního řádu. Dále nesouhlasí s tím, že nejsou dány důvody k odkladu výkonu rozhodnutí. Navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud po přezkoumání věci dospěl k závěru, že dovolání není podle , odst. 2 ve spojení s (jež bylo sice dnem 31. 12. 2012 zrušeno nálezem Ústavního soudu České republiky ze dne 21. 2. 2012, sp. zn. , avšak podle nálezu téhož soudu ze dne 6. 3. 2012, sp. zn. , zůstává pro posouzení přípustnosti dovolání podaných do 31. 12. 2012 i nadále použitelné) přípustné.

Dovolatelka žádnou právní otázku, jež by měla činit rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadně významným ve smyslu , v dovolání nevymezila, a ani hodnocením námitek v dovolání obsažených k závěru o splnění této podmínky dospět nelze.

Nesouhlasí-li dovolatelka se závěrem odvolacího soudu, že nejsou splněny podmínky pro zastavení výkonu rozhodnutí podle , pak jde o námitky nedůvodné, neboť v tomto ohledu je rozhodnutí odvolacího soudu zcela v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu [srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. září 2000, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 12, ročníku 2000, pod číslem 140, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. června 2002, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 7, ročníku 2002, pod číslem 141, či usnesení téhož soudu ze dne 27. října 2004, sp. zn. , a ze dne 26. února 2004, sp. zn. , v nichž dospěl mj. k závěru, že „k výkonu své podnikatelské činnosti - vymezené předmětem podnikání - nezbytně nutně potřebuje povinný, který je podnikatelem ( ), jen takové věci, které mu - alespoň v minimálním rozsahu - umožní pokračovat v podnikání“], od níž nemá dovolací soud důvod se odchýlit ani v této věci. Obtíže (ekonomické, organizační, apod.) spojené s pokračováním podnikání bez osobního automobilu přitom nejsou z hlediska významné; rozhodující je, že další podnikání povinné, jehož předmětem je hostinská činnost, není - alespoň v minimálním rozsahu - vyloučeno.

Pokud dovolatelka dále namítá, že prodej předmětného osobního automobilu by byl v rozporu s morálními pravidly ( ), neboť jej používá také k dopravě své bezmocné matky na častá lékařská vyšetření, pak ani tomuto názoru nelze přisvědčit. Jak správně podotkl již odvolací soud, může povinná přepravu své matky realizovat sanitním vozem, případně o převoz požádat osobu z okruhu jejích přátel či známých. Ani tato námitka tudíž není způsobilá přípustnost dovolání založit.

Z uvedeného vyplývá, že rozhodnutí odvolacího soudu nemá ve (výslovně) dovoláním napadeném výroku, jímž potvrdil usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí, po právní stránce zásadní význam ve smyslu , a dovolání proti němu podle , odst. 2 ve spojení s ve znění účinném od 1. 7. 2009 není tudíž přípustné. Nejvyšší soud je proto podle věty první a odmítl.

Pokud jde o nesouhlas povinné se zamítnutím návrhu na odklad výkonu rozhodnutí, jež v dovolání taktéž (ovšem bez jakýchkoli konkrétních námitek) vyjádřila, pak dovolací soud pouze pro úplnost konstatuje, že případné dovolání proti výroku, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí návrhu na odklad výkonu rozhodnutí, není podle , a přípustné, neboť v jejich taxativních výčtech není uvedeno. Přípustnost dovolání proti tomuto výroku nelze dovodit ani z , neboť rozhodnutí o návrhu na odklad výkonu rozhodnutí (exekuce) není rozhodnutím ve věci samé (k pojmu „věc sama“ srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. listopadu 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 12, ročníku 2004 pod číslem 233).

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , a , neboť povinná na jejich náhradu nemá právo a oprávněné v tomto řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. listopadu 2012

JUDr. Olga Puškinová, v. r. předsedkyně senátu