Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 628/2012

U S N E S E N Í

a) N. M.

,

b) E. M.

, obou zastoupených JUDr. Alenou Plintovičovou, advokátkou se sídlem Kyjov, Masarykovo nám. 11, proti žalovaným

1) L. K.

,

2) V. V.

, oběma zastoupeným JUDr. Marií Šlampovou, advokátkou se sídlem Kyjov, Žižkova 791, o náhradu škody, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. , o dovolání žalobce b) proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 3. 11. 2011, č.j. -204, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobce b)

je povinen

zaplatit žalovanému 2) na náhradě nákladů dovolacího řízení 5.355,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Marie Šlampové, advokátky se sídlem Kyjov, Žižkova 791.

Odůvodnění:

Okresní soud v Hodoníně rozsudkem ze dne 18. 2. 2010, č.j. -157, zamítl žalobu, kterou se žalobci domáhali, aby žalovaní 1) a 2) byli povinni jim zaplatit společně a nerozdílně 55.000,- Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 1. 2. 2006 do zaplacení, a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Soud zjistil, že žalovaný 2) jako zástupce osmnácti stavebníků (mimo jiné i žalobců), zmocněný dne 4. 8. 1999 k zajištění všech ekonomických a právních úkonů spojených s územním a stavebním řízením a k zastupování v těchto řízeních v souvislosti se stavbou osmnácti garáží v Nádražní ulici v Kyjově, měl se žalovaným 1) uzavřít smlouvu na zhotovení stavebních prací (základů garáží) ze dne 27. 3. 2000; tu však podepsal pouze žalovaný 1). Smlouva, která měla být uzavřena dne 7. 2. 2000 mezi Tekaz, s. r. o., jako zhotovitelem a žalovaným 2) jako zplnomocněným zástupcem uživatelů garáží nebyla zhotovitelem ani objednatelem podepsána. Dne 4. 5. 2000 byly protokolárně předány nově vybudované garáže mezi zhotovitelem - Tekaz, s. r. o., a žalovaným 2) se závadami, přičemž na garážích 2737 a 2796 byly zjištěny trhliny v podlaze, ty byly opraveny na místě a proveden nový nátěr. Dopisem ze dne 8. 1. 2004 žalobci reklamovali u žalovaného 2) praskliny garáže a žádali jej o odstranění vad. Dopisem ze dne 20. 1. 2005 vyzvali žalobci žalovaného 2) k zajištění reklamace u žalovaného 1) a u firmy Tekaz, s. r. o. Žalovaný 2) sdělil dopisem ze dne 14. 2. 2005 žalobcům, že není objednatelem garáží a základů, ale pouze zplnomocněným zástupcem stavebníků garáží, a tudíž není oprávněn podávat reklamaci garáží. Dopisem ze dne 7. 3. 2005 žalobci uplatnili vůči žalovanému 1) reklamaci s tím, že v základech garáže na pozemku st. p.č., č.e., které zhotovil, jsou praskliny po celé ploše základů a zadní roh základů je zlomený. Po právní stránce posoudil soud uplatňovaný nárok žalobců jako bezdůvodné obohacení, jelikož k faktickému uzavření smlouvy ze dne 27. 3. 2000 nedošlo, a žádná ze stran netvrdila ani neprokazovala, že by existoval jiný projev vůle směřující k uzavření další smlouvy o dílo, a to ať už ústně či konkludentně. Jelikož žádná smlouva nebyla řádně uzavřena, nemohla podle soudu vzniknout odpovědnost žalovaného 1) za provedené dílo, a tudíž ani nároky objednatelů z titulu odpovědnosti zhotovitele za vady díla podle ustanovení § 631 a násl. obč. zák. Pokud žalobci požadovali po žalovaném 1) náhradu škody, neprokázali, že byla uzavřena smlouva o dílo ze dne 27. 3. 2000 a jaké částky a z jakého důvodu žalovanému 1) zaplatili, proto nelze mít za důvodný nárok na zaplacení částky 55.000,- Kč žalovaným 1) z titulu reklamace provedeného díla v záruční době. Soud zamítl žalobu též ve vztahu k žalovanému 2), neboť nebylo prokázáno jeho zmocnění k jednání a uzavření smlouvy o dílo se zhotovitelem, obsah závazku mezi žalobci a žalovaným 2) lze dovozovat jen z jeho faktického jednání; navíc ze žaloby nevyplývá žádný právní titul, na základě kterého žalobci žalovaného 2) žalují, ani žádná tvrzení odůvodňující jejich nárok.

K odvolání žalobců Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 3. 11. 2011, č.j. -204, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně v části výroku, v níž byla zamítnuta žaloba vůči žalovanému 2), a zrušil rozsudek soudu prvního stupně v části výroku, v níž byla zamítnuta žaloba vůči žalovanému 1) a v nákladových výrocích, a v tomto rozsahu věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud se ztotožnil se závěry soudu prvního stupně ohledně nedůvodnosti nároku vůči žalovanému 2), neboť žalobci neprokázali existenci takového smluvního ujednání mezi nimi a žalovaným 2), jímž by se zavázal k vyřizování reklamací v souvislosti s žalobci tvrzenými vadami vybudované garáže, když písemná plná moc ze dne 4. 8. 1999 obsahuje pouze zmocnění k zajištění všech potřebných vyjádření k územnímu a stavebnímu řízení a k zastupování na těchto řízeních, jinou u ohledně případných povinností žalovaného 2) k vyřizování reklamace žalobců ve vztahu ke zhotoviteli díla nepředložili a ústní ujednání v tomto směru se jim nepodařilo prokázat. Odvolací soud se však neztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že pokud nebyla prokázána existence písemné smlouvy ani její uzavření v ústní podobě, mohli žalobci opírat svůj nárok vůči žalovanému 1) pouze o bezdůvodné obohacení, neboť podle názoru odvolacího soudu nemožnost reklamovat vady díla z důvodu neexistence smlouvy o dílo bez dalšího nevylučuje možnost požadovat v případě naplnění předpokladů zákonem požadovaných náhradu škody ve smyslu ustanovení obč. zák., a to i při neexistenci smluvního ujednání mezi účastníky, neboť konstrukce nároku na náhradu škody není založena pouze na existenci smluvního vztahu mezi účastníky.

Žalobce b) podal proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení a podává je z důvodu nesprávného právního posouzení věci a též z důvodu vady řízení. Dovolatel namítá nedostatečné a neúplné zjištění skutkového stavu věci, zejména zjištění rozsahu oprávnění žalovaného 2) jednat za žalobce včetně uplatňování reklamace za vadně provedené dílo. Vytýká soudům, že neprovedly v řízení navrhované důkazy, čímž porušily právo dovolatele na spravedlivý proces, a to tím, že řízení proti žalovanému 2) bylo předčasně „zastaveno“, když o žalobě a o otázkách případného zavinění či odpovědnosti pokračuje dále řízení jen proti žalovanému 1). Má za to, že řízení proti žalovanému 2) mělo být skončeno až s řízením proti žalovanému 1). Dovolatel dovozuje z provedeného dokazování, že žalovaný 2) převzal odpovědnost za uplatňování vad na zhotovených garážích, neboť fakticky se stavebními firmami jednal a požadoval po nich odstranění závad. Navrhuje, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím výroku a věc vrátil v tomto rozsahu odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Ve vyjádření k dovolání se žalovaný 2) ztotožnil se závěrem odvolacího soudu, že neexistuje žádný právní důvod, na základě něhož by byl odpovědný za tvrzenou škodu. Uvádí, že veškerou organizační činnost týkající se výstavby osmnácti garáží prováděl bezúplatně, přičemž o každé podstatné věci, např. výběru dodavatelských firem, si rozhodovali sami stavebníci, kteří měli též pod kontrolou financování staveb garáží. Navrhuje, aby dovolací soud dovolání žalobce b) odmítl jako zjevně bezdůvodné, popřípadě ho zamítl a přiznal žalovanému 2) právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno včas ( ), účastníkem řízení zastoupeným advokátem ( a 4 ), dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Přípustnost dovolání proti výroku rozsudku odvolacího soudu, kterým potvrdil rozsudek soudu prvního stupně ohledně zamítnutí žaloby vůči žalovanému 2), se řídí ustanovením , podle nějž je dovolání přípustné, jestliže se nejedná o přípustnost podle ustanovení písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Ustanovení bylo sice nálezem Ústavního soudu ze dne 21. 2. 2012, sp. zn. , zrušeno uplynutím dne 31. 12. 2012, do té doby je však součástí právního řádu, a je tedy pro posouzení přípustnosti dovolání podaných do 31. 12. 2012 nadále použitelné (srov. nález Ústavního soudu ze dne 6. 3. 2012, sp. zn. ).

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží ( ). Dovolání je podle tohoto ustanovení přípustné, jde-li o řešení právních otázek, jiné otázky, zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění, přípustnost dovolání nezakládají, a současně se musí jednat o právní otázku zásadního významu; způsobilým dovolacím důvodem je tedy důvod podle

Nesprávné právní posouzení věci ve smyslu může spočívat v tom, že soud na správně zjištěný skutkový stav věci aplikoval nesprávný právní předpis nebo že správně použitý právní předpis nesprávně vyložil, případně jej na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Z vylíčení důvodů dovolání vyplývá, že žalobce b) nesouhlasí zejména s tím, jak soudy obou stupňů na základě provedených důkazů zjistily skutkový stav věci, a sám (odlišně od soudů obou stupňů) hodnotí, zda na straně žalovaného 2) jsou prokázány skutečnosti zakládající odpovědnost za škodu, jejíž náhrada je požadována [oproti závěru odvolacího soudu, že žalobci neprokázali existenci smluvního ujednání, jímž by se žalovaný 2) vůči nim zavázal k vyřizování reklamací v souvislosti s tvrzenými vadami garáže, dovolatel tvrdí, že z faktického jednání žalovaného 2) lze takový závazek dovodit], tedy brojí proti správnosti skutkových závěrů odvolacího soudu, nikoliv právního posouzení. Nesouhlas se skutkovými závěry a výtky proti hodnocení důkazů, na nichž zjištěný skutkový stav věci spočívá, není dovolacím důvodem podle , nýbrž jde o dovolací důvod podle (rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování). Uplatnění tohoto dovolacího důvodu však přípustnost dovolání podle nezakládá.

Možnost soudu rozhodnout pouze o části projednávané věci tzv. částečným rozsudkem, tj. i ve vztahu k jednomu z více žalovaných (samostatných společníků), vyplývá jednoznačně ze znění věty druhé a je potvrzována ustáleným výkladem zastávaným odbornou literaturou (srov.

Drápal, L., Bureš, J. a kol. I. Komentář. 1. vydání. Praha: C.H. Beck, 2009, s. 1029, bod V.2, a Winterová, A. a kol. Civilní právo procesní, 2. vydání, Praha: Linde, 2002, s. 286) i soudní praxí (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 5. 2011, sp. zn. ). Jediným předpokladem takového postupu je požadavek účelnosti, jenž v daném případě je splněn (bylo by nehospodárné pokračovat v řízení s žalovaným, jenž nebyl shledán povinným k uspokojení žalobou uplatněného nároku, ač řízení proti dalším žalovaným pokračuje) a nebyl ostatně ani dovolatelem zpochybněn.

Námitka dovolatele, že v řízení nebyly provedeny jím navržené důkazy, rovněž přípustnost dovolání nezakládá, neboť je jí vytýkána vada řízení [dovolací důvod podle ustanovení ], která však nepřestavuje dosud neřešenou nebo spornou otázku interpretace procesních norem. Uplatnění tohoto dovolacího důvodu je výslovně vyloučeno ustanovením Skutečnost, že soud neprovedl všechny navržené důkazy pak sama o sobě ani procesní vadou není, neboť podle věta druhá soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede, a provádí jen ty, které jsou nezbytné ke zjištění skutkového stavu věci ( ), přičemž rozsah dokazování je limitován zásadami rychlosti a hospodárnosti řízení ( a ).

K porušení práva na poskytnutí soudní ochrany (případně práva na spravedlivý proces) dojde především tehdy, jestliže by někomu bylo upřeno právo domáhat se svého nároku či bránit se proti uplatňování domnělého nároku u nezávislého a nestranného soudu (srov. d a nález Ústavního soudu sp. zn. ). K tomu v daném případě nedošlo. Argumentem porušení práva na spravedlivý proces nemůže být rozšířena možnost dovolacího soudu zabývat se dovoláním pouze v mezích zákonem stanovené přípustnosti (tedy nikoliv skutkovými námitkami nebo námitkami procesních vad v případě dovolání, jež může být přípustné pouze podle ), neboť tím by se právní úprava přípustnosti dovolání stala zcela zbytečnou.

Jelikož dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud je podle věty první za užití odmítá.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, a , neboť žalobce má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, které sestávají z odměny za zastupování advokátem za jeden úkon v částce 4.162,50 Kč [odměna z částky určené podle , . , krácená dvakrát o polovinu podle , a téže vyhlášky] a náhrady hotových výdajů podle ve znění v částce 300 Kč, vše navýšeno o 20% DPH podle , tj. celkem 5.355,- Kč.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 29. listopadu 2012

JUDr. Robert Waltr

předseda senátu