Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 2548/2011

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka ve věci žalobce Stavebního bytového družstva Chomutov, se sídlem v Chomutově, Husova 2079/10, identifikační číslo osoby 00041955, proti žalované H. B., bytem v Ch., zastoupené Mgr. Ing. Pavlem Kostrhunem, advokátem se sídlem v Chomutově, Zborovská 1760/3, o vyklizení bytu, vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 9. prosince 2008, č. j. -65, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalovaná napadla dovoláním rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem (odvolací soud) ze dne 9. 12. 2008, č. j. -65, kterým potvrdil rozsudek Okresního soudu v Chomutově (soud prvního stupně) ze dne 17. 1. 2007, č. j. -23, jímž uložil žalované vyklidit byt o velikosti 1+3b v šestém podlaží domu v Ch. (dále též jen „předmětný byt“, popř. „byt“) a vyklizený předat žalobci do patnácti dnů po zajištění náhradního ubytování a rozhodl o nákladech řízení; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Protože rozhodnutí odvolacího soudu bylo vyhlášeno přede dnem nabytí účinnosti , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, (tj. před 1. červencem 2009) Nejvyšší soud jako soud dovolací projednal dovolání a rozhodl o něm v souladu s čl. II bodu 12 věty první tohoto zákona podle , , ve znění před novelou provedenou (dále též jen „ ”).

Dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle (rozsudek soudu prvního stupně, potvrzený napadeným rozsudkem, byl jeho prvním rozhodnutím ve věci) a z následujících důvodů nemůže být přípustné ani podle (který byl nálezem Ústavního soudu ze dne 21. 2. 2012, sp. zn. , uplynutím dne 31. 12. 2012 zrušen, do té doby však zůstává aplikovatelným právním předpisem).

Jelikož ve smyslu je dovolací soud (s výjimkou určitých vad řízení) vázán uplatněným dovolacím důvodem, jsou pro úsudek, zda rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam či nikoli, relevantní pouze otázky (z těch, na kterých rozhodnutí odvolacího soudu spočívá), jejichž posouzení dovolatelka napadla.

Přípustnost dovolání podle je spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní, způsobilým dovolacím důvodem je proto zásadně jen důvod podle ; není jím naopak důvod podle (že je řízení postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci), ani podle (jímž lze vytýkat nesprávnosti ve zjištěném skutkovém stavu).

Právě takový dovolací důvod (tj. nepřípustný dovolací důvod podle ) dovolatelka uplatnila (námitkou, že jí soud „znemožnil realizaci procesních práv na úspěšnou obranu“, neboť jí pro odvolací řízení neustanovil zástupce z řad advokátů, že odvolací soud „nedostatečně zkoumal splnění podmínek řízení“ a nezjistil okolnosti rozhodné pro posouzení věci). K této vadě však dovolací soud přihlíží jen tehdy, je-li dovolání přípustné ( věta druhá ); přípustnost dovolání podle zásadně nezakládají (vyjma případu – o který zde nejde, a netvrdí to ani dovolatelka – kdy by samotná vada podle splňovala podmínku zásadního právního významu, tedy šlo-li by o tzv. „spor o právo“ - ve smyslu sporného výkladu či aplikace předpisů procesních). Jen pro úplnost lze dodat, že v řízení před soudem prvního stupně dovolatelka jen poukázala na své špatné sociální a majetkové poměry, přes poučení soudu podle jiná tvrzení (vztahující se k uplatněnému nároku – vyklizení bytu) neuvedla, ani neoznačila důkazy. Odvolací soud by proto mohl přihlédnout k novým tvrzením a provést nově označené důkazy, jen pokud by nebyly v rozporu s

V řízení bylo prokázáno (je-li zvažována přípustnost dovolání podle , nelze zjištěný skutkový stav úspěšně zpochybnit), že žalobce vyloučil dovolatelku z bytového družstva, rozhodnutí o vyloučení jí doručil a dovolatelka se proti němu neodvolala. Vyloučením z bytového družstva dovolatelce zaniklo i její členství v družstvu a skončil jí tak nájem k předmětnému bytu ( , 5 , obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, , , ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „obč. zák.“).

Podle ustálené judikatury (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2000, sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo 5, ročník 2001, pod číslem 61, usnesení téhož soudu ze dne 18. 1. 2011, sp. zn. , a ze dne 12. 5. 2011, sp. zn. ) v řízení o vyklizení družstevního bytu nepřísluší soudu přezkoumávat, zda bylo vyloučení z družstva platné; přihlíží pouze k tomu, zda vyloučený člen využil svého oprávnění podat proti rozhodnutí představenstva (včasné) odvolání. Rozhodnutí odvolacího soudu je tak výrazem standardní soudní praxe. K sociálním a majetkovým poměrům dovolatelky pak odvolací soud (stejně jako soud prvního stupně) přihlédl při rozhodování o bytové náhradě, na jejíž zajištění vázal vyklizení předmětného bytu.

Přípustnost dovolání proto nelze dovodit ani z , dovolání tedy směřuje z pohledu uplatněných dovolacích námitek proti rozhodnutí odvolacího soudu, vůči němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Nejvyšší soud proto dovolání podle věty první a odmítl.

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5 věty první,

a a o skutečnost, že žalobci podle obsahu spisu nevznikly v dovolacím řízení žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měl proti dovolatelce právo.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 13. listopadu 2012

Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc. předsedkyně senátu