Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 2577/2012

U S N E S E N Í

RNDr. Z. M., DrSc.

, bytem H., M. P. 339,

zastoupeného JUDr. Bohuslavem Petrem, advokátem v Hluboké nad Vltavou, Luční 901, proti žalovanému

Pozemkovému fondu České republiky

, se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, o uložení povinnosti předložit návrh kupní smlouvy ve smyslu , vedené u Okresního soudu v Českém Krumlově pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 10. 5. 2012, č. j. -87, takto:

Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 10. 5. 2012, č. j. -87, se

v celém rozsahu

ruší

a věc se

vrací

tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením Krajského soudu v Českých Budějovicích shora označeným byl zrušen rozsudek Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne 27. 1. 2012, č. j. -72, kterým byla žalovanému uložena povinnost předložit žalobci návrh kupní smlouvy ve smyslu , a řízení bylo zastaveno. Odvolací instancí bylo dále rozhodnuto o náhradě nákladů řízení.

Odvolací soud dospěl na rozdíl od soudu prvního stupně k závěru o existenci překážky věci pravomocně rozsouzené ve smyslu Vyšel ze zjištění, že ve věci bylo již rozhodováno v řízení vedeném u Okresního soudu v Českém Krumlově pod sp. zn. rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 19. 11. 2010, č. j. -151, s právní mocí ke dni 16. 12. 2010, byl rozsudek soudu prvního stupně ve vztahu ke sporným pozemkům parc. č. 376/2 a 376/5, nacházejícím se v kat. úz. D. P., změněn a žaloba byla v tomto rozsahu zamítnuta.

Soud druhého stupně v nynějším řízení uzavřel, že totožnost věci je dána totožností předmětu řízení a totožností účastníků. Totožnost předmětu řízení se přitom posuzuje především z hlediska návrhu rozsudečného výroku a vylíčení rozhodujících skutečností, o něž se uplatňovaný nárok opírá. Podle názoru odvolací instance je v dané věci bez významu rozdílná formulace žalobního petitu, poněvadž v obou občanskoprávních řízeních jde o stejný skutkový základ (v řízení sp. zn. se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému vyzvat žalobce ve smyslu k nabídnutí kupní ceny za předmětné pozemky; v nyní vedeném sporu zní žalobní návrh na uložení povinnosti předložit žalobci návrh kupní smlouvy ve smyslu , o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby).

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž tomuto soudu vytkl nesprávnost jeho závěru o existenci překážky věci pravomocně rozhodnuté. Přípustnost dovolání opíral o zásadní právní význam napadeného rozhodnutí. Spatřoval jej v otázce, zda v případě uplatnění odlišného žalobního nároku (petitu) vylučuje samotná tato skutečnost překážku věci rozsouzené, přestože je současně dána totožnost účastníků i žalobního důvodu. Žalobce přitom namítal, že se v předmětných řízeních nejednalo o tentýž žalobní důvod, když se v každém řízení jednalo o jiné tvrzení ve vazbě na jinou normu hmotného práva. Žádal proto, aby dovolací soud zrušil usnesení odvolací instance a věc jí vrátil k dalšímu řízení.

Žalovaný se k dovolání písemně vyjádřil. Ztotožnil se s argumentací odvolacího soudu a navrhl, aby dovolání žalobce bylo zamítnuto.

Nejvyšší soud zjistil, že žalobce, zastoupený advokátem, podal dovolání v zákonné lhůtě (, ). Žalobce dovozoval přípustnost dovolání z ustanovení a dovolací důvod byl uplatněn podle , tj. pro nesprávné právní posouzení věci.

Podle ustanovení platí, že pokud dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam (), je dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, přípustné.

Podle má rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Za otázku zásadního právního významu lze přitom nepochybně považovat takovou otázku, která byla v napadeném rozhodnutí vyřešena v rozporu s ustálenou soudní praxí, a tedy i nesprávně po právní stránce.

Dovolání je přípustné i důvodné.

V ustanovení je řešen případ neodstranitelného nedostatku podmínky řízení, spočívající v tom, že jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být v rozsahu závaznosti výroku rozsudku pro účastníky a popřípadě jiné osoby věc projednávána znovu.

K otázce existence překážky věci pravomocně rozsouzené, jež byla určující pro právní posouzení obou nižších instancí, Nejvyšší soud uvádí, že její řešení ze strany odvolacího soudu nepokládá za správné.

Z konstantní judikatury (viz např. rozsudek zdejšího soudu ze dne 5. 4. 2001, sp. zn. ) se podává, že o stejnou věc ve smyslu ustanovení se jedná tehdy, jde-li v novém řízení o tentýž nárok nebo stav, o němž již bylo pravomocně rozhodnuto, opírá-li se o tentýž právní důvod a týká-li se týchž osob.

V řízení vedeném u Okresního soudu v Českém Krumlově pod sp. zn. se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému vyzvat žalobce ve smyslu k nabídnutí kupní ceny za předmětné pozemky parc. č. 376/2 a 376/5, nacházející se v kat. úz. D. P.. Vzhledem k tomu, že žalobce byl jediným zájemcem o koupi těchto nemovitostí, byla žaloba v tomto rozsahu zamítnuta, neboť povinnost podle citovaného předpisu je možné stanovit pouze tehdy, je-li žadatelů o převod pozemku více. Žalobce tedy v nynějším řízení formuloval žalobní petit odlišným a požadavkům zákona odpovídajícím způsobem – návrh rozsudku zněl na vydání rozhodnutí, jímž by byl žalovaný uznán povinným předložit žalobci návrh kupní smlouvy ve smyslu

Podle ustanovení platí, že Pozemkový fond předloží nabyvateli návrh kupní smlouvy nebo smlouvy o převodu zemědělských pozemků bez zbytečného odkladu. Pokud nabyvatel smlouvu neuzavře do 45 dnů od převzetí návrhu smlouvy nebo od jeho doručení do vlastních rukou na adresu uvedenou nabyvatelem, není Pozemkový fond tímto návrhem vázán.

Podle požádá-li o koupi zemědělského pozemku více osob uvedených v odstavci 1, vyzve je Pozemkový fond, aby nabídly kupní cenu. Podle výše nabídnuté kupní ceny stanoví Pozemkový fond pořadí osob, a poté prodá zemědělský pozemek té z nich, která se s nejvyšší cenou umístila na prvním místě v pořadí. Pokud tato osoba neuzavře ve stanovené lhůtě () smlouvu, prodej podle tohoto ustanoveníkončí.V případě, že některé nabízené kupní ceny budou shodné, platí obdobně .

Ve světle výše uvedených skutečností je patrno, že se žalobce domáhá vůči žalovanému uložení jiné právní povinnosti na základě odlišné normy hmotného práva. Není tedy dána totožnost předmětu řízení, jež by založila překážku věci pravomocně rozhodnuté (rei iudicatae). Právní posouzení odvolací instance tedy v tomto směru neobstojí.

Z řečených důvodů Nejvyšší soud napadené rozhodnutí odvolacího soudu v celém rozsahu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení ( věta za středníkem, odst. 3 ).

V dalším průběhu řízení, v němž se rozhodne též o nákladech dovolacího řízení, je odvolací soud vázán právním názorem dovolacího soudu ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle . V Brně dne 16. října 2012

JUDr. Ludvík David, CSc.

předseda senátu