Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 893/2012

U S N E S E N Í

Českého zahrádkářského svazu ZO Božkov v Pytli,

1) V. D.,

a

2) J. M.

, (právnímu nástupci původního žalovaného J. M.), o nahrazení projevu vůle, vedené u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 14. 6. 2011, č. j. -144, takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 14. 6. 2011, č. j. -144, se

v celém rozsahu

ruší

a věc se

vrací

tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením Krajského soudu v Plzni shora označeným byl ve výroku I. v napadené části (o zamítnutí návrhu žalobce na nahrazení projevu vůle, směřujícímu vůči žalovanému ad 2/) zrušen rozsudek Okresního soudu Plzeň-město ze dne 7. 4. 2010, č. j. -121, a řízení proti druhému žalovanému bylo zastaveno. K zastavení řízení vůči žalovanému ad 1) došlo již u soudu prvního stupně z důvodu částečného zpětvzetí žaloby (v tomto rozsahu rozsudek první instance nebyl napaden).

Odvolací soud dospěl k závěru, že žalobce není nadán způsobilostí být účastníkem řízení (právní subjektivitou). Žalobce není evidován v seznamu občanských sdružení vedeném Ministerstvem vnitra České republiky, ač bylo jeho povinností jako základní organizace oznámit skutečnosti týkající se svého vzniku tomuto ústřednímu orgánu státní správy ( , o sdružování občanů). Odvolací instance dále vyšla ze zjištění, že dne 26. 10. 2004 bylo členskou schůzí žalobce vydáno usnesení o zrušení této organizační jednotky občanského sdružení – z této okolnosti pak dovozovala zánik žalující organizace (dovětek obsažený v uvedeném usnesení o ukončení činnosti po vypořádání majetkových vztahů v roce 2004 a 2005 odvolací soud nepokládal za relevantní).

Proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání, v němž tomuto soudu vytkl nesprávnost jeho závěru o nedostatku způsobilosti žalobce být účastníkem řízení, resp. jeho způsobilosti mít práva a povinnosti. V tomto směru zejména namítal, že podle není nezbytné, aby byly organizační jednotky svazu samostatně evidovány v registru občanských sdružení u Ministerstva vnitra České republiky (v dovolání bylo odkázáno na závěry soudní praxe, například na usnesení Ústavního soudu sp. zn. ). Zdůraznil rovněž nutnost provedení majetkového vypořádání, aby bylo možno usuzovat na zánik sdružení nebo jeho základní organizace s právní subjektivitou. Dovolatel proto žádal, aby dovolací soud zrušil usnesení odvolací instance a věc jí vrátil k dalšímu řízení.

Žalovaný ad 2) se k dovolání písemně vyjádřil s tím, že mu není zcela známo, proč je proti jeho zemřelému otci předmětné řízení vedeno.

Nejvyšší soud zjistil, že žalobce, zastoupený advokátem, podal dovolání v zákonné lhůtě ( , ). Přípustnost dovolání opíral o zásadní právní význam napadeného rozhodnutí a dovolací důvod byl uplatněn podle , tj. pro nesprávné právní posouzení věci.

Podle ustanovení platí, že pokud dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam ( ), je dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno a řízení zastaveno, přípustné.

Podle má rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Za otázku zásadního právního významu lze přitom nepochybně považovat takovou otázku, která byla v napadeném rozhodnutí vyřešena v rozporu s ustálenou soudní praxí, a tedy i nesprávně po právní stránce.

Dovolání je přípustné i důvodné.

K řešení otázky nezbytnosti evidence základní organizace s právní subjektivitou v registru občanských sdružení vedeném Ministerstvem vnitra České republiky (viz ustanovení ) je třeba odkázat na usnesení Ústavního soudu ze dne 25. 8. 1998, sp. zn. . Z něj se podává, že pokud je v citovaného předpisu uvedeno, že ve stanovách mají být obsažena ustanovení o organizačních jednotkách, pokud budou zřízeny a pokud budou jednat svým jménem, vyplývá z toho zcela jednoznačně, že právě a jedině stanovy upravují vnitřní strukturu a postavení jednotlivých jednotek této struktury včetně jejich právní subjektivity. Z řečeného pak nezbývá než dovodit, že, pokud je základní organizace ustavena podle registrovaných stanov svazu, je v rozsahu těchto stanov subjektem s právní subjektivitou, aniž by musela být sama registrována u příslušného orgánu.

Nejvyšší soud dále nesdílí právní závěr odvolací instance o zániku žalobce.

V ustanovení , o sdružování občanů, je jako jeden ze zákonných způsobů zániku sdružení vymezeno jeho dobrovolné rozpuštění – k němuž podle zjištěného skutkového stavu došlo i v posuzované věci (podle usnesení členské schůze o zrušení žalující základní organizace ze dne 26. 10. 2004).

Při zániku sdružení se provádí majetkové vypořádání (viz ). Tento proces představuje obligatorní postup uskutečňovaný v souvislosti se zánikem sdružení. To je rovněž v souladu s ustanovením obč. zák., které stanoví, že se před zánikem právnické osoby vyžaduje její likvidace, pokud celé její jmění nenabývá právní nástupce nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. Zánik organizační části občanského sdružení zákon výslovně neupravuje; i zde se u právnické osoby vychází z aplikace

V rozsudku zdejšího soudu ze dne 10. 12. 2002, sp. zn. (srov. výklad in Černý, P. Zákon o sdružování občanů. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2010, str. 139, 140), byl ve vztahu k posuzované právní otázce vysloven právní názor, že ani organizační složka občanského sdružení, která je právnickou osobou, nemůže zaniknout dříve, než je provedeno její majetkové vypořádání (likvidace). Jinými slovy, před zánikem občanského sdružení nebo jeho základní organizace s právní subjektivitou musí být provedeno vyrovnání majetku, aby bylo v tomto směru možno usuzovat na jejich platný zánik (včetně vlastnických a jiných práv).

O podmínce majetkového vypořádání hovoří i § 7 bod 5 Stanov Českého zahrádkářského svazu, na jehož text se krajský soud na str. 3 odůvodnění svého usnesení odvolává. Pojem vypořádání je však nutno chápat pružně. V daném případě byly žalobcem –v návaznosti na dohodu přijatou v usnesení členské schůze o jeho zrušení – uskutečněny kroky k realizaci smluvního převodu nemovitostí (přístupových cest a příslušenství) bezúplatně na 58 členů sdružení do jejich podílového spoluvlastnictví. Jak plyne ze skutkových zjištění první instance, pouze právní předchůdce žalovaného ad 2) uvedenou převodní smlouvu odmítl podepsat; z tohoto titulu se žalobce domáhal nahrazení jeho projevu vůle k uzavření předmětného smluvního ujednání. Právní účinností všech těchto převodů by pak nastal časový moment zániku žalobce.

Aniž by dovolací soud zpochybňoval okruh účastníků, je třeba poznamenat, že po nabytí právní moci rozhodnutí odvolacího soudu došlo dne 8. 8. 2011 k úmrtí původního žalovaného J. M. a do řízení tak nastoupil v rámci procesního nástupnictví jeho syn téhož jména (viz dědické usnesení Okresního soudu Plzeň-město ze dne 15. 11. 2011, č. j. -62; č. l. 166). Je však nutno vyřešit, zda lze po hmotněprávní stránce konstruovat sukcesi povinnosti právního předchůdce na jeho osobu.

Z řečených důvodů Nejvyšší soud napadené rozhodnutí odvolacího soudu v celém rozsahu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení ( věta za středníkem, odst. 3 ).

V dalším průběhu řízení, v němž se rozhodne též o nákladech dovolacího řízení, je odvolací soud vázán právním názorem dovolacího soudu ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 16. října 2012

JUDr. Ludvík D a v i d, CSc., v. r.

předseda senátu