Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 4814/2010

NEJVYŠŠÍ SOUDČESKÉ REPUBLIKY32 Cdo 4814/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobkyně Transakta a. s., se sídlem v Praze 8-Bohnicích, Lodžská 399/26, PSČ 181 00, identifikační číslo osoby 00 67 52 61, zastoupené JUDr. Janem Štainbruchem, advokátem se sídlem v Praze 1, Havlíčkova 11, proti žalované České pojišťovně a. s., se sídlem v Praze 1, Spálená 75/16, PSČ 113 04, identifikační číslo osoby 45 27 29 56, o zaplacení částky 180.898,19 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. července 2010, č. j. -71, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze označenému v záhlaví, jímž byl potvrzen rozsudek ze dne 18. května 2009, č. j. -49, kterým Obvodní soud pro Prahu 1 zamítl žalobu o zaplacení částky 180.898,19 Kč s příslušenstvím a rozhodl o nákladech řízení, a bylo rozhodnuto o nákladech odvolacího řízení, není přípustné podle ustanovení (dále též jen „ “), jelikož podmínky tohoto ustanovení nebyly v souzené věci naplněny (ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí, které by odvolací soud zrušil). Dovolání nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení (jež bylo zrušeno k 31. prosinci 2012 nálezem Ústavního soudu ze dne 21. února 2012, sp. zn. ), neboť napadený rozsudek odvolacího soudu v potvrzujícím výroku ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam.

Podle ustanovení rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.

Podle ustanovení věty první je dovolací soud při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně toho, jak jej dovolatelka obsahově vymezila; proto při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam, může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatelka v dovolání označila, případně, jejichž řešení zpochybnila.

Dovolatelka, byť zastoupena advokátem, neoznačila uplatněný dovolací důvod odkazem na příslušné ustanovení . Z obsahu dovolacích námitek lze však dovodit, že nesouhlasí s právním posouzením věci odvolacím soudem a uplatňuje dovolací důvod podle ustanovení

Z vylíčení dovolacích námitek je zřejmé, že dovolatelka nevymezuje žádnou takovou otázku, pro jejíž řešení by mohl Nejvyšší soud dospět k závěru o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí při splnění kritérií uvedených v ustanovení části věty před středníkem

Závěr odvolacího soudu o nedostatku aktivní věcné legitimace žalobkyně vycházející z toho, že mezi žalobkyní jako nájemkyní a leasingovou společností ČSOB Leasing, a. s. (dále jen „leasingová společnost“) jako pronajímatelkou byla uzavřena leasingová smlouva o pronájmu vozidla Toyota Landcruiser, jejíž součástí byly všeobecné smluvní podmínky finančního leasingu a v nich byla dohodnuta vinkulace pojistného plnění ve prospěch leasingové společnosti, a že mezi leasingovou společností jako vlastnicí vozidla (podle leasingové smlouvy) a žalovanou byla uzavřena pojistná smlouva a právo na pojistné plnění tak má leasingová společnost, který dovolatelka zpochybnila, je v souladu s judikaturou dovolacího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. ledna 2009, sp. zn. , jež je veřejnosti k dispozici na jeho webových stránkách). Pro úplnost pak Nejvyšší soud dodává, že právní podstatou leasingu a právy a povinnostmi vyplývajícími z leasingových smluv se obsáhle zabýval v rozsudku uveřejněném pod číslem 24/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Námitkami, že dovolatelka nemohla zastupovat leasingovou společnost při vyřizování pojistné události jen na základě leasingové smlouvy a mandátní smlouva mezi nimi uzavřena nebyla, a že leasingová společnost nebyla vlastníkem odcizeného vozidla, protože dovolatelka uzavřela smlouvu s prodejcem vozidla a leasingová společnost věc ani „nedržela“, dovolatelka nezpochybňuje správnost právního posouzení věci, ale podrobuje kritice skutková zjištění soudů nižších stupňů o existenci ujednání v leasingové smlouvě a ve všeobecných smluvních podmínkách finančního leasingu, z nichž pro ni nepříznivé právní posouzení věci vychází. Tím však míří na dovolací důvod podle ustanovení (tj., že rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování), který však nemůže přípustnost dovolání podle ustanovení založit, neboť z tohoto důvodu lze podat dovolání jen v případě přípustného dovolání podle ustanovení a b) , popřípadě podle obdobného užití těchto ustanovení ( a ).

Jelikož dovolání proti rozsudku odvolacího soudu není přípustné ani podle ustanovení , Nejvyšší soud je podle ustanovení věty první a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení věty první, a , když dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a žalované podle obsahu spisu náklady v dovolacím řízení nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. října 2012

JUDr. Hana G a j d z i o k o v á

předsedkyně senátu