Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 2197/2012

U S N E S E N Í

A. B.

,

zastoupeného Mgr. Radkem Látem, advokátem se sídlem v Pardubicích, Smilova 547, proti žalované

KLM Royal Dutch Airlines

,

veřejné společnosti s ručením omezeným, se sídlem v Nizozemském království, Amstelveen, Amsterdamseweg 55, zastoupené Eliškou Barthelemy, advokátkou se sídlem v Praze 1, Voršilská 10, o 191.970,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 9. 2011, č.j. -58, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalobce proti v záhlaví citovanému rozsudku, jímž městský soud v zamítavém výroku ve věci samé potvrdil rozsudek obvodního soudu ze dne 20. 1. 2011, č.j. -36, není přípustné podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ( o.s.ř).

Dovolacímu přezkumu předestřenou otázku rozporu námitky promlčení s dobrými mravy dovolací soud již v minulosti řešil a dovodil, že dobrým mravům zásadně neodporuje, namítá-li někdo promlčení práva uplatňovaného vůči němu, neboť institut promlčení přispívající k jistotě v právních vztazích je institutem zákonným a tedy použitelným ve vztahu k jakémukoliv právu, které se podle zákona promlčuje. Uplatnění námitky promlčení by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil. Tyto okolnosti by přitom musely být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn tak významný zásah do principu právní jistoty, jakým je odepření práva uplatnit námitku promlčení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2002, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 59/2004).

Uvedenou otázkou se zabýval i Ústavní soud, který – odkazuje mimo jiné na výše uvedený rozsudek Nejvyššího soudu – v nálezu ze dne 6. 9. 2005, sp. zn. , uzavřel, že námitka promlčení zásadně dobrým mravům neodporuje, ale mohou nastat situace (např. v poměru mezi nejbližšími příbuznými), že uplatnění této námitky je výrazem zneužití práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, a vůči němuž by za takové situace zánik nároku v důsledku uplynutí promlčecí doby bylo nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil.

Odvolací soud v souladu s touto judikaturou postupoval, zohlednil-li zejména časový odstup, se kterým žalobce – jenž sice vynaložil značné úsilí ve snaze domoci se náhrady škody korespondencí s různými subjekty – uplatnil svůj nárok u soudu, a to až dva a půl roku poté, co uplynula dvouletá promlčecí doba. Téměř dva roky po uplynutí promlčecí doby podal žalobce žalobu proti organizační složce žalované, ovšem řízení bylo zastaveno pro nedostatek její procesní způsobilosti. Nejvyšší soud k tomu dodává, že sám dovolatel v podání z 29. 9. 2010 tvrdil, že již 2. 12. 2005 ho dopravce Martinair s podanou stížností odkázal na žalovanou, přičemž v tomtéž podání uvedl, že se v problematice odškodnění cestujících v letecké dopravě orientuje, neboť cestuje velmi často a je aktivní ve vymáhání svých práv jako cestujícího.

Protože dovolání žalobceproti rozhodnutí odvolacího soudu není přípustné, Nejvyšší soud je odmítl ( , věta první, ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle , a Náklady, které vznikly žalované, nelze považovat za účelně vynaložené, neboť její vyjádření k dovolání nevystihuje důvod, pro který bylo shledáno nepřípustným.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 31. října 2012

JUDr. Pavel Krbek, v. r.

předseda senátu