Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 2816/2012

U S N E S E N Í

L U P E M I, s. r. o.

1/

JUDr. J. Š.

, jako správkyni konkursní podstaty úpadce J. K., a

2/ AGEN Computer s. r. o. v likvidaci

, se sídlem v Praze 10, Přespolní 10, PSČ 106 00, identifikační číslo osoby 26196743, o určení neplatnosti nájemní smlouvy, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 3. května 2012, č. j. -209, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Rozsudkem ze dne 27. září 2011, č. j. -173, zamítl Městský soud v Praze žalobou, kterou se žalobce (L U P E M I, s. r. o.) domáhal vůči žalovaným (1/ správkyni konkursní podstaty úpadce J. K. a 2/ AGEN Computer s. r. o. v likvidaci) určení, že nájemní smlouva, uzavřená mezi žalovanými dne 30. dubna 2004, týkající se označených nebytových prostor je neplatná a že nájemní právo založené touto smlouvou neexistuje (bod I. výroku). Dále rozhodl o nákladech řízení (body II. a III. výroku).

K odvolání žalobce Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil rozsudek soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý a třetí výrok).

Proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení , (dále též jen „ “), a požaduje, aby Nejvyšší soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu (případně soudu prvního stupně) k dalšímu řízení a aby současně podle věc přikázal jinému odvolacímu soudu (případně jinému soudu prvního stupně).

Nejvyšší soud dovolání odmítl podle a jako nepřípustné.

Učinil tak proto, že dovolání v této věci může být přípustné jen podle ustanovení (tedy tak, že dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam). Důvod připustit dovolání však Nejvyšší soud nemá, když dovolatel mu (oproti svému mínění) nepředkládá k řešení žádnou otázku, z níž by bylo možno usuzovat, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. V jednotlivostech lze ke konkrétním dovolacím výhradám, z nichž dovolatel usuzuje na přípustnost dovolání, uvést následující.

1/ K námitce, že první žalovaná nemohla (jako pronajímatelka) platně uzavřít nájemní smlouvu k nemovitostem, které byly v době od 20. října 1999 do 14. ledna 2009 předmětem (ve výsledku pravomocně zamítnuté) vylučovací žaloby podané dovolatelem dle , o konkursu a vyrovnání (dále též jen „ZKV“) a to vzhledem k ZKV.

Závěr, že správce konkursní podstaty je po dobu trvání účinků soupisu majetku do konkursní podstaty oprávněn s tímto majetkem nakládat i v průběhu sporu o vyloučení majetku ze soupisu konkursní podstaty tak, že jej pronajme (a bude inkasovat nájemné), je v rozhodovací praxi soudů závěrem letitým a ustáleným.

Srov. především rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. května 2002, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 27/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále též jen „R 27/2003“), který je (stejně jako další rozhodnutí Nejvyššího soudu zmíněná níže) veřejnosti dostupný i na webových stránkách Nejvyššího soudu. V něm Nejvyšší soud uzavřel, že správce konkursní podstaty je i v průběhu sporu o vyloučení věci ze soupisu majetku konkursní podstaty oprávněn věc držet, užívat a požívat její plody a užitky (například ji pronajímat a inkasovat nájemné) a to bez zřetele k tomu, zda je úpadce vlastníkem věci.

K závěrům obsaženým v R 27/2003 se Nejvyšší soud přihlásil také v rozsudku ze dne 27. září 2007, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 43/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, v rozsudku ze dne 30. července 2009, sp. zn. , v usnesení ze dne 28. ledna 2010, sp. zn. , v usnesení ze dne 23. února 2010, sp. zn. , v usnesení ze dne 30. března 2010, sp. zn. , v usnesení ze dne 31. srpna 2011, sp. zn. , v rozsudku ze dne 27. září 2011, sp. zn. a v rozsudku ze dne 28. března 2012, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 97/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Jde rovněž o výklad souladný s judikaturou Nejvyššího správního soudu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. srpna 2008, sp. zn. , jenž je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího správního soudu) a s judikaturou Ústavního soudu (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 19. června 2007, sp. zn. a ze dne 23. srpna 2007, sp. zn. , nebo nález Ústavního soudu ze dne 17. března 2005, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 58/2005 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, kterážto, rozhodnutí jsou - stejně jako další rozhodnutí Ústavního soudu zmíněné níže - veřejnosti dostupná i na webových stránkách Ústavního soudu).

2/ K námitce, že se soudy měly zabývat (k prověření legitimace první žalované nakládat s majetkem konkursní podstaty tohoto úpadce) tím, zda byl účinně prohlášen konkurs na majetek dlužníka J. K. (dále jen „J. K.“), založené na argumentu, že usnesení o prohlášení konkursu nebylo doručeno J. B. (takže není v právní moci), ani nebylo vyvěšeno na úřední desce konkursního soudu.

Potud srov. usnesení ze dne 12. srpna 2004, sp. zn. , jímž Nejvyšší soud odmítl jako opožděné dovolání J. K. proti usnesení ze dne 29. července 1999, č. j. -304, kterým Vrchní soud v Praze potvrdil usnesení konkursního soudu o prohlášení konkursu na majetek J. K. Dále srov. usnesení ze dne 8. března 2005, sp. zn. , jímž Ústavní soud odmítl ústavní stížnost dlužníka proti usnesení konkursního soudu, odvolacího soudu a Nejvyššího soudu. A konečně srov. i usnesení ze dne 31. května 2011, sp. zn. , jímž Nejvyšší soud opět odmítl (jako opožděné) v pořadí druhé dovolání J. K. proti výše označenému usnesení Vrchního soudu v Praze.

Lze doplnit, že v usnesení ze dne 31. března 2010, sp. zn. , Nejvyšší soud výslovně konstatoval, že o tom, že konkurs na majetek J. K. byl v minulosti účinně prohlášen, neměl Nejvyšší soud pochybnost ani v usneseních ze dne 30. června 2004, sp. zn. , a nebo (ve výše již zmíněném) v usnesení sp. zn. .

K posouzení přípustnosti dovolání dle Nejvyšší soud přistoupil s vědomím faktu, že Ústavní soud nálezem pléna ze dne 21. února 2012, sp. zn. (uveřejněným pod č. 241/2010 Sb.), zrušil ustanovení až uplynutím 31. prosince 2012 (srov. též nálezy Ústavního soudu ze dne 6. března 2012, sp. zn. a ze dne 18. září 2012, sp. zn. ).

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání žalobce bylo odmítnuto a u žalovaných žádné prokazatelné náklady dovolacího řízení nebyly zjištěny.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 18. října 2012

JUDr. Zdeněk K r č m á ř

předseda senátu