Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 NSČR 51/2012-B-99

MSPH 90 INS XY29 NSČR 51/2012-B-99

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Krčmáře a soudců Mgr. Milana Poláška a JUDr. Petra Gemmela v insolvenční věci dlužníka Advokátní kanceláře Veverka & Partneři, s. r. o. v likvidaci, se sídlem v Praze 2, Londýnská 730/59, PSČ 120 00, identifikační číslo osoby 28241096, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o popření pohledávky věřitelem č. 24, o dovolání věřitele č. 24 P. N., bytem XY, XY zastoupeného Mgr. Ondřejem Malinou, advokátem se sídlem v Praze 7, Komunardů 36, PSČ 170 00, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. dubna 2012, č. j. , 2 VSPH XY, takto:Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. dubna 2012, č. j. , 2 VSPH XY, a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 28. června 2011, MSPH 90 INS XY, se zrušují a věc se vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Insolvenční soud vyšel z toho, že:

1/ Usnesením ze dne 28. července 2010, č. j. , zjistil úpadek dlužníka a prohlásil konkurs na majetek dlužníka.

2/ Dne 21. června 2011 mu byly doručeny popěrné úkony, v nichž věřitel č. 24 popřel výše uvedeným způsobem označené pohledávky věřitelů č. 3, 14 a 15; dne 28. června 2011 se konalo zvláštní přezkumné jednání, na němž byly tyto pohledávky přezkoumávány.

Na tomto základě insolvenční soud uzavřel, že:

1/ , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), ve znění účinném do 30. března 2011 (v době zjištění úpadku dlužníka), upravoval oprávnění k popírání pohledávek v ustanovení tak, že je přiznával pouze dlužníku a insolvenčnímu správci; přihlášeným věřitelům popírání pohledávek jiných věřitelů neumožňoval.

2/ Ústavní soud nálezem pléna ze dne 1. července 2010, sp. zn. (uveřejněným pod č. 241/2010 Sb.), zrušil s účinností od 31. března 2011 ustanovení věty první, včetně věty za středníkem, , jímž bylo věřitelům odepřeno právo popírat pohledávky jiných věřitelů. S účinností právě od 31. března 2011 byla do vtělena ( , kterým se mění , o úpadku a způsobech jeho řešení / /, ve znění pozdějších předpisů, a , , ve znění pozdějších předpisů) možnost popření pohledávek věřiteli (v ustanoveních a ), včetně postupu, jakým mohou věřitelé své popěrné právo uskutečnit.

3/ Z přechodných ustanovení (článku II bodu 1) vyplývá, že ustanovení této novely nelze použít pro ta řízení, v nichž bylo rozhodnuto o úpadku dlužníka před 31. březnem 2011.

4/ Jelikož v daném případě učinil věřitel č. 24 popěrný úkon v insolvenčním řízení, v němž bylo rozhodnuto o úpadku dlužník před 31. březnem 2011 (dne 28. července 2010), nelze na tento popěrný úkon aplikovat příslušná ustanovení ve znění novely provedené Tyto popěrné úkony jsou dle ustanovení , ve znění účinném do 30. března 2011, nepřípustné; proto popěrný úkon věřitele č. 24 odmítl na přezkumném jednání (jako úkon učiněný osobou, jež nemá oprávnění jej činit).

K odvolání věřitele č. 24 Vrchní soud v Praze potvrdil usnesením ze dne 3. dubna 2012, č. j. , 2 VSPH XY, usnesení insolvenčního soudu.

Odvolací soud shodně s insolvenčním soudem uzavřel, že v situaci, kdy úpadek dlužníka byl zjištěn před účinností novely provedené , nebyly splněny předpoklady pro aplikaci ve znění této novely (která teprve zakotvila popěrné právo věřitelů). Odtud dovodil, že režim popírání pohledávek v daném insolvenčním řízení byl spravován dosavadní úpravou (ve znění účinném do 30. března 2011), která nepřipouští popírání přihlášených pohledávek věřiteli. Insolvenční soud proto (dle odvolacího soudu) správně dovodil, že popěrný úkon odvolatele je „právně bezúčinný“, a tím, že jej odmítl, zvolil i odpovídající procesní postup.

Proti usnesení odvolacího soudu podal věřitel č. 24 dovolání, jehož přípustnost opírá o ustanovení části věty před středníkem a , (dále též jen „ “), namítaje, že jsou dány dovolací důvody podle ustanovení , tedy že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (odstavec 2 písm. a/) a že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (odstavec 2 písm. b/) a požaduje, aby Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil insolvenčnímu soudu k dalšímu řízení.

V mezích uplatněného dovolacího důvodu dle dovolatel odvolacímu soudu vytýká - s poukazem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. dubna 2012, sp. zn. (jde o rozhodnutí uveřejněné pod číslem 113/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek - dále jen „R 113/2012“) - nesprávné právní posouzení otázky, zda v tzv. přechodném období mezi vydáním nálezu pléna Ústavního soudu ze dne 1. července 2010, sp. zn. a 31. březnem 2011, kdy nabyla účinnosti novela provedená , svědčilo věřitelům popěrné právo.

Věřitelé popřených pohledávek (věřitelé č. 3, 14 a 15) ve vyjádření navrhují dovolání zamítnout, maje napadené rozhodnutí za správné.

Podle ustanovení pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení , nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

Pro rozhodnutí vydaná v insolvenčním řízení jsou tudíž ustanovení o přípustnosti dovolání přiměřeně aplikovatelná dle .

Nejvyšší soud shledává dovolání (bez dalšího) přípustným podle ustanovení Odmítnutí popěrného úkonu má v dotčeném ohledu stejný charakter jako odmítnutí žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení, jelikož prostřednictvím popěrného úkonu se prosazuje (iniciuje) spor o pravost, výši nebo pořadí popřené pohledávky. Podmínku, aby šlo o potvrzující usnesení odvolacího soudu, ohledně kterého dovolací soud dospěje k závěru, že má po právní stránce zásadní význam, formulovanou od 1. července 2009 ve větě druhé označeného ustanovení poukazem na obdobné použití a 3 , má Nejvyšší soud za obsoletní (srov. např. i důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. července 2011, sen. zn. , uveřejněného pod číslem 151/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

V rovině právního posouzení věci pak Nejvyšší soud uvádí, že otázkou účinků popěrného úkonu, jímž přihlášený věřitel popřel pravost pohledávky jiného věřitele v řízení, v němž insolvenční soud vydal rozhodnutí o úpadku před 31. březnem 2011, se zabýval v dovolatelem označeném R 113/2012. Tam uzavřel, že popřel-li přihlášený věřitel pravost pohledávky jiného věřitele při přezkumném jednání, jež se konalo po vydání nálezu pléna Ústavního soudu ze dne 1. července 2010, sp. zn. , uveřejněného pod č. 241/2010 Sb., avšak před jeho účinností (před 31. březnem 2011), mělo takové popření tytéž účinky, jako kdyby pohledávku ve stejné době popřel insolvenční správce a uplatní se na ně ustanovení , ve znění účinném do 30. března 2011. Obdobně to platí pro popření pravosti pohledávky jiného věřitele přihlášeným věřitelem při přezkumném jednání, jež se konalo v době od 31. března 2011 v insolvenčním řízení, v němž insolvenční soud vydal rozhodnutí o úpadku před uvedeným datem.

V posuzované věci, kdy dovolatel coby přihlášený věřitel popřel pohledávky jiných věřitelů v rámci přezkumu, který se konal v době od 31. března 2011 (dne 28. června 2011) v insolvenčním řízení, v němž insolvenční soud vydal rozhodnutí o úpadku před 31. březnem 2011, se závěry obsažené v R 113/2012 plně uplatní a Nejvyšší soud na ně v podrobnostech odkazuje.

Právní posouzení věci odvolacím soudem, který popěrnému úkonu dovolatele nepřiznal účinky, tudíž správné není a dovolací důvod podle ustanovení byl uplatněn právem. Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání ( věta první ), napadené usnesení a spolu s ním ze stejných důvodů i usnesení soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení ( a 3 ).

Právní názor Nejvyššího soudu je pro soud prvního stupně (odvolací soud) závazný ( část věty za středníkem, ).

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dovolateli, dlužníku, insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru (zástupci věřitelů) a státnímu zastupitelství, které případně vstoupilo do řízení, se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 26. září 2012

JUDr. Zdeněk K r č m á ř předseda senátu