Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 2072/2012

NEJVYŠŠÍ SOUDČESKÉ REPUBLIKY32 Cdo 2072/2012

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobkyně J. R., zastoupené JUDr. Petrem Vaňkem, advokátem, se sídlem v Praze 1, Na Poříčí 12, za účasti vedlejšího účastníka na straně žalobkyně Ing. A. R., , proti žalovanému M. K., zastoupenému JUDr. Miroslavem Mošnou, advokátem, se sídlem v Kladně, Generála Klapálka 3341, o zaplacení částky 46.239,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 17. ledna 2012, č. j. -186, takto: I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Podle ustanovení (dále též jen „ “) lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti rozsudku upravuje ustanovení

Podle ustanovení , ve znění novely provedené s účinností od 1. července 2009 , dovolání není přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000,- Kč a v obchodních věcech 100.000,- Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

Pro posouzení přípustnosti dovolání není - oproti přesvědčení dovolatelky – rozhodné, jaká částka byla původně uplatněna žalobou (jiným návrhem na zahájení řízení), a dokonce ani to, o jaké částce rozhodoval „ve věci samé“ soud prvního stupně nebo odvolací soud, nýbrž to, v jakém rozsahu je příslušné peněžité plnění zpochybněno, tj. jaká část peněžitého plnění se dovoláním dotčeným výrokem o věci samé nabízí dovolacímu soudu k dovolacímu přezkumu (srov. Drápal, L., Bureš, J. a kol. II. až 376. Komentář. 1. vydání. Praha : C. H. Beck, 2009, s. 1880). Pro přípustnost dovolání v posuzovaném případě je tedy bez významu, že svým vzájemným návrhem ze dne 14. března 1997 (jenž byl vyloučen k samostatnému projednání) dovolatelka původně uplatnila nárok ve výši 70.000,- Kč.

V situaci, kdy dovoláním dotčeným rozsudkem odvolacího soudu vydaným po 1. červenci 2009 (srov. bod 12 přechodných ustanovení v čl. II ) bylo rozhodováno ve věci samé o peněžitém plnění ve výši 46.239,- Kč s příslušenstvím, jde v každém případě o věc (jak ostatně odvolací soud účastníky správně poučil), v níž dovolání podle ustanovení přípustné není.

Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání ( věta první ), dovolání podle ustanovení věty první a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, a ; žalobkyně, jejíž dovolání bylo odmítnuto, nemá na náhradu svých nákladů právo a žalobci ani vedlejšímu účastníku na straně žalované podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 28. srpna 2012

JUDr. Pavel Příhoda

předseda senátu