Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
1204EE31030F9362C1257A7900467AE2.html
HTML · 10.48 KB
No categories available
21 Cdo 2625/2011
U S N E S E N Í
Ing. V. K.
JUDr. Z. K.
, o zápis zástavního práva do katastru nemovitostí vkladem, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 26 C 2/2008 , o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 18. února 2010 č.j. 11 Cmo 124/2009 -68, takto:
I. Dovolání žalobce
se odmítá
.
II. Žádný z účastníků
nemá právo
na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243c odst.2 o.s.ř. ):
Dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 18.2.2010 č.j. 11 Cmo 124/2009 -68, jímž byl potvrzen rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 16.12.2008 č.j. 26 C 2/2008 -37 ve výroku, kterým byla zamítnuta žaloba, jíž se žalobce domáhal, aby byl povolen vklad zástavního práva ve prospěch JUDr. Z. K. podle zástavní smlouvy ze dne 29.10.2004 uzavřené mezi JUDr. Z. K. a Ing. V. K. ohledně ve smlouvě uvedených nemovitostí v k.ú. Vršovice, obec Praha, a ve výroku o náhradě nákladů řízení, a jímž bylo rozhodnuto, že se zamítá návrh na přerušení řízení a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, není přípustné podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) o.s.ř. a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení § 237 odst.1 písm. c) o.s.ř. , neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu s ustálenou judikaturou soudů (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 16.12.2010 sp. zn. 21 Cdo 5145/2009 , který byl uveřejněn pod č. 107 v časopise Soudní judikatura, roč. 2011, a právní názory uvedené v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 24.11.2010 sp. zn. 21 Cdo 4319/2009 , v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19.4.2006 sp. zn. 30 Cdo 838/2006 , v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.9.2008 sp. zn. 30 Cdo 4796/2007 nebo v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.6.2010 sp. zn. 30 Cdo 2640/2009 ) a nemá tedy po právní stránce zásadní význam. Nejvyšší soud ČR proto dovolání žalobce podle ustanovení § 243b odst.5 věty první a § 218 písm.c) o.s.ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř. , neboť žalobce s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a dalšímu účastníkovi v dovolacím řízení žádné účelně vynaložené náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 6. září 2012
JUDr. Ljubomír Drápal
předseda senátu