Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 1959/2012-282

NEJVYŠŠÍ SOUDČESKÉ REPUBLIKY 33 Cdo 1959/2012-282

U S N E S E N Í

M. N.

M. N.

, zastoupenému JUDr. Rudolfem Vaňkem, advokátem se sídlem v Liberci, Měsíčná 256/2, o zaplacení 118.120,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 25. října 2011, č. j. -263, takto:

I. Dovolání se

odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalovaného proti rozsudku ze dne 25. října 2011, č. j. -263, kterým Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci potvrdil rozsudek Okresního soudu v Liberci ze dne 10. února 2011, č. j. -235, jímž bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci 118.120,- Kč se zde specifikovaným příslušenstvím, není přípustné podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť hodnocením v něm obsažené argumentace nelze dospět k závěru, že napadený rozsudek odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam.

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.

Přestože žalovaný v dovolání avizuje použití dovolacího důvodu uvedeného v , kterým lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, jeho námitky ve skutečnosti směřují výhradně proti skutkovým zjištěním, z nichž soudy obou stupňů při rozhodování vycházely. Prosazuje totiž názor, že v řízení nebylo náležitě prokázáno, že s žalobcem uzavřel smlouvu o dílo, na základě které žalobce opravil automobil zn. Mercedes Benz Vito, registrační značky 1Z3 5548, který po opravě předal zplnomocněnému J. V. Výtky, že odvolací soud (stejně jako před ním i soud prvního stupně) použil jiný právní předpis, než který měl použít, nebo že aplikoval správný právní předpis, ale nesprávně jej vyložil, popřípadě že ze správných skutkových zjištění vyvodil nesprávné právní závěry, dovolání neobsahuje. Pokud je v něm argumentováno nesprávným právním posouzením věci, pak pouze v tom směru, že pokud by odvolací soud (stejně jako před ním soud prvního stupně) nepochybil ve svých skutkových závěrech, musel by návazně dospět i k odlišnému právnímu posouzení věci, tedy dovodit, že žalovaný není ve věci pasivně legitimován. Jak již bylo shora zmíněno, uplatnění dovolacího důvodu podle , který míří proti skutkovým zjištěním, z nichž odvolací soud při svém rozhodování vycházel, je v případě dovolání přípustného podle vyloučeno, resp. k okolnostem uplatněným tímto dovolacím důvodem se nepřihlíží.

Bez významu z hlediska přípustnosti dovolání je taktéž dovolací námitka, že soudy nedostály své poučovací povinnosti. Tato námitka vystihuje dovolací důvod podle , jímž lze namítat, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Ten může sice výjimečně přípustnost dovolání podle založit, ovšem je tomu tak pouze v případech, kdy otázka, zda je či není řízení před soudy nižších stupňů postiženo vadami, vychází ze střetu odlišných právních názorů na výklad procesně právního předpisu (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura 7/2004 pod č. 132, nález Ústavního soudu ze dne 9. 1. 2008, sp. zn. , a usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. , ze dne 28. 2. 2008, sp. zn. , a ze dne 9. 7. 2009, sp. zn. ). O takovou situaci v posuzovaném případě zjevně nejde, neboť se zde nejedná bezprostředně o výklad procesního práva (spor o procesní právo), na němž bylo rozhodnutí soudu založeno; není proto splněna podmínka existence právní otázky zásadního významu.

Výhrady dovolatele vůči tomu, jak soudy vyhodnotily jimi provedené důkazy z hlediska závažnosti a věrohodnosti, jsou bezcenné, neboť se zřetelem na zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení nelze hodnocení důkazů úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem.

Lze uzavřít, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný. Dovolací soud je proto podle věty první a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle , , a za situace, kdy žalobci v souvislosti s dovolacím řízením nevznikly žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měl vůči žalovanému právo.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 30. července 2012

JUDr. Ivana Zlatohlávková, v. r.

předsedkyně senátu