Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 1532/2012

U S N E S E N Í

PHL - G.E.N. s. r. o.

,

IČ: 28162684, se sídlem v Praze 4, Na Pankráci 1062/58, zastoupené JUDr. Michalem Žižlavským, advokátem se sídlem v Praze 1, Široká 36/5, proti žalovaným

1)

JUDr. I. P.,

zastoupené JUDr. Viktorem Pakem, advokátem se sídlem v Praze 1, Politických vězňů 21,

2) JUDr.

J. V.

,

o zaplacení 118.778,- Kč s příslušenstvím,

vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání druhé žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 22. listopadu 2011, č. j. -100, takto:

Dovolání

se zamítá.

Odůvodnění

Shora označeným usnesením odvolací soud potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 10. října 2011, č. j. -92, jímž soud prvního stupně připustil, aby do řízení na straně žalované přistoupila JUDr. J. V. Odvolací soud vyšel ze zjištění, že se žalobkyně, coby většinová spoluvlastnice nemovitosti, vůči první žalované domáhala vydání bezdůvodného obohacení získaného užíváním nebytových prostor nacházejících se v uvedené nemovitosti bez právního důvodu (aniž by s ní měla uzavřenu nájemní smlouvu). Ze skutečností, jež vyšly v průběhu řízení najevo, žalobkyně ovšem následně nabyla dojmu, že první žalovaná mohla nemovitost užívat na základě nájemní smlouvy uzavřené toliko s menšinovou spoluvlastnicí JUDr. J. V. Navrhla proto přistoupení JUDr. J. V. do řízení na stranu žalovanou. Odvolací soud dovodil, že v důsledku přistoupení dalšího účastníka do řízení nenastane nedostatek podmínek řízení, v posuzované věci je zřejmé, čeho se žalobkyně vůči přistoupivší účastnici domáhá, a přistoupení není ani v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Dospěl proto k závěru, že v posuzovaném případě jsou naplněny zákonné předpoklady pro přistoupení JUDr. J. V. do řízení na stranu žalovanou ( , dále jen – „ “).

Proti usnesení odvolacího soudu podala JUDr. J. V. dovolání. Co do jeho přípustnosti odkázala na ustanovení , co do důvodů měla za to, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávnost rozhodnutí ve věci ( ), a rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ). Konkrétně namítala, že v projednávaném sporu první žalovaná nebyla v době zahájení soudního řízení pasivně věcně legitimována, neboť nebytové prostory užívala na základě nájemní smlouvy uzavřené s dovolatelkou, coby menšinovou spoluvlastnicí nemovitosti. Nápravu omylu v pasivně věcně legitimované osobě lze přitom dle názoru dovolatelky zjednat pouze prostřednictvím záměny účastníka podle V okolnosti, že nemovitost neužívá nad rámec svého spoluvlastnického podílu, dovolatelka spatřovala též nedostatek své pasivní věcné legitimace. Dovolatelka navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalobkyně se ztotožnila se závěry odvolacího soudu a navrhla, aby Nejvyšší soud dovolání zamítl.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) věc projednal podle ve znění účinném od 1. 7. 2009, neboť dovoláním bylo napadeno usnesení odvolacího soudu, které bylo vydáno po 30. 6. 2009 (srov. článek II., bod 12 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů a další související zákony). Po zjištění, že dovolání je přípustné ( ) a bylo podáno oprávněnou fyzickou osobou (účastnicí řízení) mající právnické vzdělání ( ) a ve lhůtě stanovené , přezkoumal, aniž nařizoval jednání ( věty prvé ), usnesení odvolacího soudu. Dovolání neshledal opodstatněným.

Vady řízení, k nimž Nejvyšší soud u přípustného dovolání přihlíží z úřední povinnosti ( ), se ze spisu nepodávají. Nejvyšší soud se proto - v hranicích právních otázek vymezených dovoláním - zabýval tím, zda je dán dovolací důvod uplatněný dovolatelkou, tedy správností právního posouzení věci odvolacím soudem v otázce výkladu

Podle ustanovení , na návrh žalobce může soud připustit, aby do řízení přistoupil další účastník. Souhlasu toho, kdo má takto do řízení vstoupit, je třeba, jestliže má vystupovat na straně žalobce (odstavec 1). Na návrh žalobce může soud se souhlasem žalovaného připustit, aby žalobce nebo žalovaný z řízení vystoupil a aby na jeho místo vstoupil někdo jiný. Má-li být takto zaměněn žalobce, je třeba, aby s tím souhlasil i ten, kdo má na jeho místo vstoupit (odstavec 2).

Přistoupení dalšího účastníka do řízení soud nepřipustí zejména tehdy, kdyby v důsledku něho nastal nedostatek podmínky řízení, pro který by bylo nutné řízení zastavit, kdyby nebylo nepochybné, čeho se žalobce domáhá proti tomu, kdo má do řízení přistoupit na straně žalovaného, kdyby nebylo jednoznačné, čeho se proti žalovanému domáhá ten, kdo má do řízení přistoupit jako další žalobce, nebo kdyby přistoupení dalšího účastníka do řízení bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení (shodně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2001, sp. zn. uveřejněné pod číslem 9/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Je přitom nepřípustné, aby institut záměny účastníka ve smyslu byl obcházen tím, že žalobce navrhne, aby do řízení přistoupil další účastník (další žalovaný nebo další žalobce). Je-li při rozhodování o navrženém přistoupení do řízení zřejmé (nepochybné), že dosavadní žalovaný již v době zahájení řízení nebyl ve sporu pasivně věcně legitimován, nejsou splněny podmínky k tomu, aby soud připustil přistoupení dalšího účastníka na jeho stranu; nápravu v tomto případě lze zjednat jen prostřednictvím záměny účastníka ve smyslu ustanovení (shodně srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2006, sp. zn. uveřejněné pod číslem 1/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 12. 2005, sp. zn. ).

V projednávané věci v důsledku přistoupení dovolatelky do řízení nenastane nedostatek podmínek řízení, z návrhu na přistoupení je zřejmé, čeho se žalobkyně vůči přistoupivší žalované hodlá domáhat, a přistoupení nebude ani v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení, když ve věci byly dosud provedeny pouze listinné důkazy. Otázka pasivní věcné legitimace žalovaných pak bude moci být s určitostí vyřešena až po skončení dokazování. Úvahy o jejich pasivní věcné legitimaci jsou v tomto stádiu řízení (rozhodování o přistoupení účastníka) dosud předčasné, neboť budou teprve výsledkem právního posouzení věci na podkladě zjištěného skutkového stavu. Z vyjádření žalobkyně ostatně vyplývá, že při pochybnostech o tom, která z žalovaných je pasivně věcně legitimována, hodlá vést řízení vůči oběma. Návrh žalobkyně na přistoupení další žalované do řízení tudíž nesměřuje k obejití institutu záměny účastníků ( ). V posuzovaném případě tak jsou naplněny zákonné předpoklady přistoupení dovolatelky do řízení na stranu žalovanou ( ).

Jelikož usnesení odvolacího soudu je z hlediska důvodů uplatněných dovolatelkou ( ) správné, Nejvyšší soud dovolání zamítl ( věty první ).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 13. června 2012

JUDr. Jan Eliáš, Ph.D.

předseda senátu