Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 2622/2011

U S N E S E N Í

se sídlem

v Praze 1, Šítkova 1/233, IČO: 67774440

,

zastoupeného JUDr. Antonínem Janákem, advokátem se sídlem v Praze 5, Matoušova 12, proti žalovanému

DOROTHEUM, spol. s r.o.,

se sídlem v Praze 1, Ovocný trh 580/2, IČ 27079716,

zastoupenému Mgr. Ing. Markétou Pravdovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Vodičkova 37,

o zaplacení 101.460,- Kč s příslušenstvím

, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 22. února 2011, č. j. -107, takto:

I.Dovolání žalobce se odmítá.II.Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění( ):

Rozsudkem ze dne 3. března 2010, č.j. -76, Městský soud v Praze zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal, aby žalovanému bylo uloženo zaplatit mu 101.460,- Kč a rozhodl o nákladech řízení. Vyšel z toho, že žalovaný jako dražebník při výkonu svého podnikání uskutečnil volné prodeje při aukcích uměleckých předmětů a odvedl žalobci, který je kolektivním správcem práva na opětný prodej uměleckých děl podle ustanovení , o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (dále jen „ “) odměnu vypočtenou z příklepové ceny, nikoli též z tzv. aukční přirážky. Žalobce tvrdil, že základem pro stanovení odměny za opětovný prodej originálu díla je příklepová cena a aukční provize z prodeje díla, a proto uplatnil nárok na zaplacení částky odpovídající rozdílu mezi tím, co mu měl žalovaný na odměně zaplatit a tím, co mu zaplatil. Soud prvního stupně dovodil, že základ nároků na zaplacení odměny dražebníka je samostatným nárokem, nikoli kupní cenou. Proto žalobu zamítl.

Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 22. února 2011, č. j. -107, shora uvedené rozhodnutí potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Ztotožnil se s právním hodnocením soudu prvního stupně a poukázal také na rozsudekNejvyššího soudu ČR ze dne 24. června 2010, sp.zn.30 Cdo 5287/2008, kde dovolací soud dovodil, že pro účely výkladu ustanovení a jeho přílohy je třeba vycházet z toho, že odměna dražebníka není součástí prodejní ceny, z níž se určuje odměna autora uměleckého díla.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ustanovení (dále jen „ “), protože se domnívá, že napadené rozhodnutí má zásadní význam po právní stránce. Uvedl, že je mu sice známo odvolacím soudem citované rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, avšak otázku je třeba posoudit jinak, než jak ji posoudil Nejvyšší soud, který v předmětném rozsudku vyslovil zcela jiný názor, než jaký byl do té doby zaujímán k problematice soudy vrchními. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud ČR rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

K dovolání nebylo podáno vyjádření.

Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací ( ) za situace, kdy napadené rozhodnutí odvolacího soudu bylo vydáno v únoru roku 2011, přihlédl k čl. II bodu 12. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a vyšel tak ze znění tohoto procesního předpisu účinného od. 1. července 2009. Současně konstatuje, že dovolání není v této věci přípustné podle ustanovení a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení téhož zákona (v této souvislosti se připomíná nález Ústavního soudu ČR ze dne 28. února 2012, sp. zn. , kterým bylo toto ustanovení zrušeno, avšak s účinností ke dni 31. prosince 2012), neboť rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení Odvolací soud rozhodl v souladu s ustálenou judikaturou soudu dovolacího (srovnej shora citovaný rozsudek ze dne 24. června 2010, sp.zn.30 Cdo 5287/2008, rozsudek ze dne 22. prosince 2011, sp. zn. , rozsudek ze dne 22. prosince 2011, sp. zn. nebo rozsudek ze dne 22. 12. 2011, sp. zn. , všechny přístupné na internetových stránkách Nejvyššího soudu – www.nsoud.cz), od níž dovolací soud nemá důvod se odchylovat.

Nejvyšší soud proto dovolání žalobce, aniž nařizoval jednání ( věta první ), jako nepřípustné odmítl [ , ].

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn ustanovením věta prvá ve spojení s a , za situace, kdy dovolatel na náhradu těchto nákladů nemá právo, zatímco žalovanému v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 14. června 2012

JUDr. Pavel Pavlík, v. r.

předseda senátu