Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 3987/2011

U S N E S E N Í

L. G.

J. G.

, zastoupené JUDr. Ing. Vojtěchem Levorou, advokátem se sídlem v Plzni, Slovanská třída č. 136, o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů, o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 23. srpna 2007, č. j. -407, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. dubna 2011, č. j. -132, takto:

I. Dovolání žalobce

se odmítá

.

II. Žalobce

je povinen

zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2.760, - Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Ing. Vojtěcha Levory, advokáta se sídlem v Plzni, Slovanská třída č. 136.

Odůvodnění:

Dovolání žalobce proti výroku usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 4. 2011, č. j. -132, jímž bylo potvrzeno usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 4. 2010, č. j. -79, kterým byla zamítnuta žaloba pro zmatečnost ze dne 25. 3. 2008 podaná žalobcem proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 8. 2007, č. j. -407, a rozhodnuto, že žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení 5.520,- Kč „na účet zástupce žalované“, není přípustné podle ustanovení , a (neboť ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno usnesení o žalobě pro zmatečnost, které by bylo odvolacím soudem zrušeno) a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení , a , neboť napadené usnesení odvolacího soudu nemá po právní stránce – vzhledem k tomu, že řešená právní otázka, zda Krajský soud v Plzni (jako soud odvolací) mohl věc v původním řízení ve smyslu ustanovení a projednat a rozhodnout o ní při jednání dne 23. 8. 2007 v nepřítomnosti žalobce, byla posouzena v souladu s ustálenou judikaturou soudů

- zásadní význam ve smyslu ustanovení

V posuzovaném případě žalobce v žalobě pro zmatečnost napadl pravomocný rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 8. 2007, č. j. -407, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 9. 10. 2006, č. j. -369, ve znění usnesení ze dne 20. 11. 2006, č. j. -371, jímž bylo rozhodnuto o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů, o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky a ve vztahu ke státu a o povinnosti účastníků zaplatit soudní poplatek, z důvodu uvedeného v ustanovení a z pohledu tohoto zmatečnostního důvodu také soudy věc posuzovaly.

Podle ustanovení žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout pravomocný rozsudek odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, jestliže mu byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem.

Podle ustanovení nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

Odnětím možnosti jednat před soudem se podle ustálené judikatury soudů (srov. např. usnesení býv. Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 8. 1992, sp.zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 25, ročník 1993, nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 4. 1997, sp.zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 1, ročník 1997) rozumí postup soudu, jímž znemožnil účastníku řízení realizaci procesních práv, která mu zákon přiznává. O zmatečnost ve smyslu ustanovení jde přitom jen tehdy, jestliže šlo o postup nesprávný (uvažováno z hlediska zachování postupu určeného zákonem nebo dalšími obecně závaznými právními předpisy) a jestliže se postup soudu projevil v průběhu řízení a nikoli při vlastním rozhodování soudu.

Z ustálené judikatury soudů se dále podává, že soud odejme účastníku možnost jednat před soudem ve smyslu ustanovení mimo jiné v případě, že věc projedná v nepřítomnosti účastníka nebo bez výslovného návrhu účastníka v nepřítomnosti jeho zástupce, ačkoliv včas z důležitého důvodu (tkvícího v jejich osobách) požádali o odročení jednání (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 1996, sp. zn. , které bylo uveřejněno pod č. 62 v časopise Soudní judikatura, ročník 1998, nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 2. 2001, sp. zn. , které bylo uveřejněno pod č. 79 v časopise Soudní judikatura, roč. 2001). Po účastníku (zástupci), který se hodlá k jednání soudu včas dostavit, nelze spravedlivě požadovat, aby musel strpět projednání a rozhodnutí věci ve své nepřítomnosti, jestliže nastane překážka nebo jiná okolnost, která mu brání se jednání zúčastnit. Tato překážka nebo jiná okolnost současně musí představovat „důležitý důvod“; příčina toho, proč se účastník (zástupce) nemůže zúčastnit jednání a žádá o jeho odročení, se tedy musí s ohledem na její povahu vyznačovat nepředvídatelností, závažností, rozsahem nebo z jiných důvodů aspektem ospravedlnitelnosti (toho, co lze v dané situaci za důležitý důvod považovat). Důležitým důvodem jsou nejen události mající objektivní povahu, ale i okolnosti účastníkem (zástupcem) způsobené nebo jinak zaviněné, lze-li je v dané situaci považovat za důležité (za důvod vyžadující odročení jednání). Za důležitý důvod,

pro který účastník (jeho zástupce) může požádat o odročení jednání, se tedy ve smyslu ustanovení považuje jak okolnost (událost), která účastníku (jeho zástupci) objektivně (nezávisle na jeho vůli) zabrání zúčastnit se jednání (například zdravotní indispozice, účast u jiného jednání nebo služební cesta), tak i okolnost účastníkem (jeho zástupcem) případně způsobená nebo jinak zaviněná, jestliže ji lze považovat - zejména za přihlédnutí ke všem okolnostem případu a k poměrům účastníka (jeho zástupce) - za důležitou.

V projednávané věci odvolací soud při řešení otázky, zda Krajský soud v Plzni při odvolacím jednání dne 23. 8. 2007 (nařízeném k projednání odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 9. 10. 2006, č. j. -369, ve znění usnesení ze dne 20. 11. 2006, č. j. -371) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobce v souladu s ustanovením , z ustálené judikatury vycházel.

Tvrzení žalobce, že byl v době, kdy probíhalo jednání krajského soudu, při němž byl vyhlášen rozsudek ze dne 23. 8. 2007, řidičem mezinárodní dopravy, že „pro něj bylo prakticky nemožné se jednání osobně účastnit, a to ať již pro nemožnost vyzvednout si předvolání pro pobyt své osoby v cizině, tak pro nemožnost osobně se účastnit nařízeného jednání pro plnění svých pracovních povinností (mimo území ČR)“, a že „se opakovaně omlouval z nařízených jednání, tyto omluvy však nebyly brány příslušným soudem v úvahu, kdy jednání nebyla odročována“, nejsou pro posouzení důvodnosti uplatněného zmatečnostního důvodu významná.

Jak totiž vyplývá z obsahu spisu Okresního soudu Plzeň-jih, sp.zn. , žalobce byl k jednání u Krajského soudu v Plzni (jako odvolacího soudu v původní věci) nařízenému na den 23. 8. 2007 v 8. 30 hod. řádně předvolán (předvolání k jednání mu bylo doručeno prostřednictvím Policie České republiky, obvodního oddělení Jirkov, dne 27. 7. 2007, což stvrdil svým vlastnoručním podpisem na doručence). Žalobce se však k tomuto jednání nedostavil, aniž by se z neúčasti u jednání omluvil a požádal o jeho odročení.

Odvolací soud tedy - jak vyplývá z odůvodnění jeho usnesení – v souladu s ustálenou judikaturou dovodil, že napadený rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 23. 8. 2007, č. j. -407, není postižen zmatečností podle ustanovení , neboť Krajský soud v Plzni věc projednal a rozhodl o ní bez přítomnosti žalobce v souladu se zákonem (s ustanovením ).

Způsobilým podkladem pro závěr o zásadním významu napadeného usnesení po právní stránce nemůže být ani kritika usnesení odvolacího soudu z pohledu dovolacích důvodů podle ustanovení a , které byly žalobcem v dovolání – jak v něm výslovně uvádí – rovněž uplatněny, neboť k okolnostem uplatněným těmito dovolacími důvody nemůže být – jak je zřejmé již ze znění ustanovení – při posouzení přípustnosti dovolání podle ustanovení přihlédnuto.

Žalobce dále v dovolání namítá, že jednání (v řízení o žalobě pro zmatečnost) před odvolacím soudem (Vrchním soudem v Praze) nařízené na den 7. 4. 2011 v 9, 30 hod. (při němž bylo vyhlášeno dovoláním napadené usnesení) „proběhlo, ačkoli žalobce řádně a včas požádal o odročení tohoto jednání z objektivních důvodů, tj. konkrétně z důvodu toho, že žalobce prodělal těžký infarkt“, což dokládá lékařskou zprávou.

Žalobce tím uplatnil dovolací důvod podle ustanovení a (nově) zmatečnostní vadu podle ustanovení o s. ř. [tedy, že mu byla v průběhu řízení (o žalobě pro zmatečnost) nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem]. Zmatečnosti však nejsou - jak vyplývá z ustanovení a 3 - způsobilým dovolacím důvodem [dovolací soud sice smí ke zmatečnostem podle ustanovení , a b) a přihlédnout (a to i když nebyly v dovolání uplatněny), avšak jen tehdy, je-li dovolání přípustné – srov. též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2005, sp. zn. , které bylo uveřejněno pod č. 82 v časopise Soudní judikatura, roč. 2006].

Další námitky uplatněné žalobcem v dovolání již nepolemizují se závěry odvolacího soudu z hlediska opodstatněnosti posuzované zmatečnostní žaloby. Tyto námitky vyjadřují pouze nesouhlas dovolatele s rozhodnutím napadeným zmatečnostní žalobou, a to z důvodů, jež pro posouzení tohoto rozhodnutí z pohledu existence zmatečnostních vad nemohou být významné; proto nejsou způsobilé založit přípustnost dovolání ve smyslu ustanovení

Dovolání žalobce proti výrokům usnesení odvolacího soudu o náhradě nákladů řízení, které mají z pohledu formy rozhodnutí povahu usnesení (srov. ), není rovněž přípustné (srov. až ), a to bez ohledu na to, zda jde o měnící či potvrzující rozhodnutí o nákladech řízení nebo o výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod č. 4 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2003).

Protože dovolání žalobce směřuje proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud České republiky je

- aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení věty první a odmítl.

V dovolacím řízení vznikly žalované v souvislosti se zastoupením advokátem náklady (spojené s vyjádřením k dovolání), které spočívají v paušální odměně ve výši 2.000,- Kč (srov. 10 odst. 2 a 3, , a ve znění , č. , č. a č. a Čl. II ) a v paušální částce náhrady výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300,- Kč (srov. ve znění , č. , č. , č. , č. a č. ), tedy celkem 2.300,- Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalované advokát JUDr. Ing. Vojtěch Levora osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží k nákladům řízení, které žalobkyni za dovolacího řízení vznikly, vedle odměny za zastupování advokátem a paušální částky náhrad výdajů rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty z této odměny a náhrad (srov. a 3 a větu druhou ) podle sazby daně z přidané hodnoty [20% - srov. , o dani z přidané hodnoty], tedy částka 460,- Kč. Protože dovolání žalobce bylo odmítnuto, dovolací soud mu ve smyslu ustanovení věty první, a uložil, aby tyto náklady žalované nahradil; ve smyslu ustanovení je žalobce povinen náhradu nákladů řízení v celkové výši 2.760,- Kč zaplatit k rukám advokáta, který žalovanou v tomto řízení zastupoval.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 28. června 2012

JUDr. Mojmír Putna, v. r.

předseda senátu