Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 4/2012

U S N E S E N Í

MAYER reality investice s. r. o

R. M.

, zastoupenému JUDr. Františkem Rytinou, advokátem se sídlem v Kolíně, Mostní 73, pro 314 954,73 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 12. 5. 2011, č. j. -87, takto:

Dovolání

se

odmítá

.

Odůvodnění:

Krajský soud napadeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze 3. 3. 2010, č. j. -60, kterým Okresní soud v Kutné Hoře zamítl návrh povinného na zastavení exekuce nařízené usnesením téhož soudu ze dne 10. 8. 2007, č. j. -5. Zdůraznil, že postup soudního exekutora při vymáhání různých pohledávek v exekucích, které jsou vedeny pod samostatnými spisovými značkami, není důvodem pro zastavení exekuce. Za nedůvodnou považoval i námitku týkající se aktivní legitimace oprávněné a uvedl, že oprávněná pouze změnila obchodní jméno (správně firmu). Dále uvedl, že vyzval povinného, aby doložil, jakou částku na pohledávku oprávněné zaplatil, popř. doložil, jaký má jiný majetek, jestliže nesouhlasí s prodejem jeho nemovitostí. Povinný žádné poklady soudu nepředložil.

Povinný v dovolání, jehož přípustnost dovozuje z a , , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „“), uvedl, že jím „podané odvolání proti prvoinstančnímu Usnesení bylo uplatněno jak proti Usnesení vydanému soudním exekutorem p. Mgr. Vlčkem pod spisovou značkou 101 EX 314/2007-20, tak i proti Usnesení téhož exekutora, které bylo vydáno pod spisovou značkou 101 EX 314/2007-19“. Dovozuje, že dovolání se vztahuje na „celý exekuční postih“, vedený soudním exekutorem Mgr. Vlčkem pod spisovou značkou 101 EX 314/2007. Proto podle jeho názoru odvolací soud pochybil, jestliže se nezabýval jeho návrhem na zastavení řízení, a stejně tak mu neumožnil osobní účast na jednání odvolacího soudu, odmítl jednání odročit, ačkoliv se povinný řádně omluvil. Pokud na výzvu odvolacího soudu nerozvedl své odvolací námitky, bylo to proto, že tak chtěl učinit při odvolacím jednání. Navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud rozhodl o dovolání podle , , ve znění účinném od 1. 7. 2009 (viz Část první, čl. II Přechodná ustanovení, bod 12. ), dále též jen „“.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl o návrhu na zastavení exekuce, je dovolání ve smyslu přípustné za podmínek vymezených v nebo c) (srov. ). Protože použití ustanovení je vyloučeno (usnesení soudu prvního stupně nepředcházelo dřívější, odvolacím soudem zrušené, rozhodnutí téhož soudu), zbývá přípustnost dovolání vyvozovat již jen z ustanovení (jež bylo k 31. 12. 2012 zrušeno nálezem Ústavního soudu České republiky ze dne 21. 2. 2012, , avšak podle nálezu ze dne 6. 3. 2012 zůstává pro posouzení přípustnosti dovolání podaných do 31. 12. 2012 i nadále použitelné), podle něhož rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatňovaným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.

Při přezkumu napadeného rozhodnutí – tedy i v rámci posouzení zásadního významu právních otázek, jejichž řešení odvolacím soudem dovolatel napadl – je Nejvyšší soud uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení vázán ( věta první ).

Dovolatel netvrdí, že napadené usnesení má po právní stránce zásadní význam, a k tomuto závěru nelze dospět ani posouzením námitek v dovolání obsažených.

Dovolatel předně namítá, že jím podané odvolání bylo uplatněno i proti usnesením soudního exekutora 101 EX 314/2007-20 a 101 EX 314/2007-19. K tomu dovolací soud uvádí, že soudní exekutor Mgr. Daniel Vlček usnesením ze dne 8. 9. 2009, č. j. 101 EX 314/07-19 (doručeným povinnému 10. 9. 2009), určil výslednou cenu nemovitostí v kat. území Poďousy; usnesením ze dne 8. 9. 2009, č. j. 101 EX 314/07-20 (doručeným povinnému rovněž dne 10. 9. 2009), soudní exekutor určil výslednou cenu spoluvlastnického podílu na nemovitostech v kat. území Jindice. Tato usnesení lze napadnout odvoláním, avšak dovolání proti usnesení, jímž soud rozhodl o odvolání proti usnesení o ceně není přípustné (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2006, sp. zn. , ze dne 23. 1. 2008, sp. zn. ).

Vytýká-li dovolatel, že mu odvolací soud neumožnil osobní účast na jednání a odmítl je odročit, ačkoliv se povinný řádně omluvil, uplatňuje tím „zmatečnostní“ důvod podřaditelný pod , který není způsobilým dovolacím důvodem a přípustnost dovolání podle nezaloží. Dovolací soud sice smí ke zmatečnostem podle , odst. 2 písm. a) a b) a odst. 3 přihlédnout (a to i kdyby nebyly v dovolání uplatněny), avšak jen tehdy, je-li dovolání přípustné ( věta druhá ). Uvedený předpoklad však v projednávané věci naplněn není (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2005, sp. zn. ).

Dovolání, které není přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení , Nejvyšší soud bez jednání ( věta první ) odmítl ( věta první, ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. června 2012

JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.

předsedkyně senátu