Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
232B25C9D7280A44C1257A4E0065D2E1.html
HTML · 16.96 KB
No categories available
21 Cdo 4773/2010
U S N E S E N Í
H. G.
, zemřelé dne 30. listopadu 1937, za účasti:
1) B. F.
, zastoupené JUDr. Ing. Richardem Myslilem, advokátem se sídlem v Praze 1, Národní č. 32,
2) H. F.
, zastoupeného Ing. J. K., vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 1 D 228/56 , o dovolání B. F. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 9. července 2010 č.j. 18 Co 95/2009 -923, takto:
Dovolání B. F. se odmítá.
Odůvodnění:
Řízení o pozůstalosti po H. G., zemřelé dne 30.11.1937, které bylo zahájeno dne 3.12.1937 u býv. Okresního soudu civilního v Brně, dosud (podle obsahu spisu) nebylo skončeno, neboť nebyla vydána odevzdací listin listina k pozůstalosti.
B. F. a H. F. podali dne 13.10.2000 u Městského soudu v Brně návrh, kterým se domáhali, aby bylo "dodatečně projednáno dědictví (restituce)" po zůstavitelce ohledně "domu čp. objekt bydlení na pozemku parc. č. a pozemek p.č. - zastavěná plocha o výměře 1.717 m
2
, zapsané u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště B.-m., pro obec B., k.ú. Z.
Městský soud v Brně usnesením ze dne 11.2.2009 č.j. 1 D 228/56 -889 návrh B. F. a H. F. zamítl a rozhodl, že "řízení o dědictví po H. G., zemřelé 30.11.1937, se zastavuje" a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odmítl názor navrhovatelů o tom, že by předmětné nemovitosti představovaly "majetek nově se objevivší po právní moci usnesení, jímž bylo dědické řízení skončeno", neboť "byly součástí pozůstalosti po zůstavitelce" a řízení o pozůstalosti dosud nebylo skončeno. V řízení sice byla přijata dědická přihláška "s výhradou inventáře" podaná právní předchůdkyní navrhovatelů, vydání odevzdací listin y však bylo podmíněno zaplacením "dědických poplatků", které nikdy nebyly uhrazeny, pozůstalostní řízení bylo přerušeno do "vyřízení znárodnění pozůstalostního majetku" a dosud nebylo skončeno. Vlastníkem předmětných nemovitostí je v současné době Česká republika - Správa nemovitostí města Brna, s.p. v likvidaci; na stát vlastnictví přešlo ke dni 19.3.1954.
K odvolání B. . a H. F. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 9.7.2010 č.j. 18 Co 95/2009 -923 změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že se "řízení zastavuje"; ve výroku o náhradě nákladů řízení je potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Poté, co zjistil, že k předmětným nemovitostem bylo podle usnesení Rady ÚNV v Brně ze dne 10.2.1953 zn. VIII/3-153-7/1-153-KP/D a ustanovení § 7 odst.2 zákona č. 167/1950 Sb. vloženo vlastnické právo pro "Československý stát" a že v řízení o pozůstalosti nedošlo k vydání řádné odevzdací listin y, odvolací soud dovodil, že předmětné nemovitosti "nemohou být jměním dříve neznámým ve smyslu § 179 nesporného patentu" a že s ohledem na speciální úpravu restitučních nároků nelze ani pokračovat v projednání pozůstalosti, původně zahájené v roce 1937.
Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala B. F. dovolání. Namítá, že návrhem na "dodatečné projednání dědictví" neuplatňovala vlastnické právo, ale "pouze žádala o řádné projednání pozůstalosti a ukončení dědického řízení", a že navrhovatelům nelze upírat právo na pozůstalost, a nesouhlasí s názorem, podle něhož by měl být zákon č. 87/1991 Sb. "překážkou projednání pozůstalosti po zemřelé H. G.". B. F. navrhla, aby dovolací soud zrušil usnesení soudů obou stupňů a aby věc vrátil "příslušnému soudu k novému rozhodnutí".
Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (§ 10a občanského soudního řádu ) po přezkoumání věci dospěl k závěru, že dovolání bylo podáno opožděně.
Vzhledem k tomu, že napadené usnesení odvolacího soudu bylo vydáno sice po 1.1.2001, ale v souladu s ustanovením bodu 15., Části dvanácté, Hlavy I zákona č. 30/2000 Sb. , kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, po řízení provedeném podle "dosavadních právních předpisů" (podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31.12.2000), je třeba dovolání proti němu podané i v současné době projednat a rozhodnout (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, bod 17. zákona č. 30/2000 Sb. , kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) podle "dosavadních právních předpisů", tj. podle Občanského soudního řádu ve znění účinném do 31.12.2000 (dále jen "o.s.ř. ").
Projednáním a rozhodnutím o dovolání podle dosavadních právních předpisů se ve smyslu Části dvanácté, Hlavy I, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb. , kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, rozumí rovněž posouzení včasnosti dovolání, včetně vymezení běhu lhůty k jeho podání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2001 sp.zn. 29 Odo 196/2001 , které bylo uveřejněno pod č. 70 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2001).
Podle ustanovení § 240 odst. 1 věty první o.s.ř. účastník může podat dovolání do 1 měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle ustanovení § 240 odst. 2 o.s.ř. zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout; lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu. Dovolání podané po uplynutí jednoměsíční lhůty však nebude odmítnuto, dodržel-li účastník lhůtu, kterou mu k podání dovolání v písemném vyhotovení rozhodnutí nesprávně vymezil odvolací soud (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17.12.2002 sp. zn. 35 Odo 317/2001 , které bylo uveřejněno pod č. 7 v časopise Soudní judikatura, roč. 2003).
V posuzovaném případě bylo zjištěno, že usnesení odvolacího soudu, v jehož písemném vyhotovení nebyla nesprávně vymezena lhůta k podání dovolání, bylo doručeno účastníkům (jejich zástupci) dne 3.8.2010 a že dovolání B. F. ze dne 22.9.2010 bylo téhož dne podáno k poštovní přepravě zásilkou adresovanou soudu prvního stupně.
Vzhledem k tomu, že usnesení odvolacího soudu nabylo právní moci dnem 3.8.2010, uplynula lhůta k podání dovolání podle ustanovení § 240 odst. 1 , § 243c a § 57 odst.1 a 2 o.s.ř. dnem 3.9.2010. Protože dovolání proti usnesení odvolacího soudu bylo podáno (k poštovní přepravě) až dne 22.9.2010, je opožděné. Za přihlédnutí k tomu, že dovolatelce nebyla v písemném vyhotovení usnesení odvolacího soudu nesprávně vymezena dovolací lhůta a že zmeškání dovolací lhůty nelze prominout (§ 240 odst.2 věta první o.s.ř. ), Nejvyšší soud České republiky dovolání B. F. podle ustanovení § 243b odst. 4 věty první a § 218 odst. 1 písm. a) o.s.ř. - aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi - odmítl.
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 21. června 2012
JUDr. Ljubomír Drápal, v. r.
předseda senátu