Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 4773/2010

U S N E S E N Í

H. G.

, zemřelé dne 30. listopadu 1937, za účasti:

1) B. F.

, zastoupené JUDr. Ing. Richardem Myslilem, advokátem se sídlem v Praze 1, Národní č. 32,

2) H. F.

, zastoupeného Ing. J. K., vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání B. F. proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 9. července 2010 č.j. -923, takto:

Dovolání B. F. se odmítá.

Odůvodnění:

Řízení o pozůstalosti po H. G., zemřelé dne 30.11.1937, které bylo zahájeno dne 3.12.1937 u býv. Okresního soudu civilního v Brně, dosud (podle obsahu spisu) nebylo skončeno, neboť nebyla vydána odevzdací k pozůstalosti.

B. F. a H. F. podali dne 13.10.2000 u Městského soudu v Brně návrh, kterým se domáhali, aby bylo "dodatečně projednáno dědictví (restituce)" po zůstavitelce ohledně "domu čp. objekt bydlení na pozemku parc. č. a pozemek p.č. - zastavěná plocha o výměře 1.717 m

2

, zapsané u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště B.-m., pro obec B., k.ú. Z.

Městský soud v Brně usnesením ze dne 11.2.2009 č.j. -889 návrh B. F. a H. F. zamítl a rozhodl, že "řízení o dědictví po H. G., zemřelé 30.11.1937, se zastavuje" a že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odmítl názor navrhovatelů o tom, že by předmětné nemovitosti představovaly "majetek nově se objevivší po právní moci usnesení, jímž bylo dědické řízení skončeno", neboť "byly součástí pozůstalosti po zůstavitelce" a řízení o pozůstalosti dosud nebylo skončeno. V řízení sice byla přijata dědická přihláška "s výhradou inventáře" podaná právní předchůdkyní navrhovatelů, vydání odevzdací y však bylo podmíněno zaplacením "dědických poplatků", které nikdy nebyly uhrazeny, pozůstalostní řízení bylo přerušeno do "vyřízení znárodnění pozůstalostního majetku" a dosud nebylo skončeno. Vlastníkem předmětných nemovitostí je v současné době Česká republika - Správa nemovitostí města Brna, s.p. v likvidaci; na stát vlastnictví přešlo ke dni 19.3.1954.

K odvolání B. . a H. F. Krajský soud v Brně usnesením ze dne 9.7.2010 č.j. -923 změnil usnesení soudu prvního stupně tak, že se "řízení zastavuje"; ve výroku o náhradě nákladů řízení je potvrdil a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Poté, co zjistil, že k předmětným nemovitostem bylo podle usnesení Rady ÚNV v Brně ze dne 10.2.1953 zn. VIII/3-153-7/1-153-KP/D a ustanovení vloženo vlastnické právo pro "Československý stát" a že v řízení o pozůstalosti nedošlo k vydání řádné odevzdací y, odvolací soud dovodil, že předmětné nemovitosti "nemohou být jměním dříve neznámým ve smyslu nesporného patentu" a že s ohledem na speciální úpravu restitučních nároků nelze ani pokračovat v projednání pozůstalosti, původně zahájené v roce 1937.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala B. F. dovolání. Namítá, že návrhem na "dodatečné projednání dědictví" neuplatňovala vlastnické právo, ale "pouze žádala o řádné projednání pozůstalosti a ukončení dědického řízení", a že navrhovatelům nelze upírat právo na pozůstalost, a nesouhlasí s názorem, podle něhož by měl být "překážkou projednání pozůstalosti po zemřelé H. G.". B. F. navrhla, aby dovolací soud zrušil usnesení soudů obou stupňů a aby věc vrátil "příslušnému soudu k novému rozhodnutí".

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) po přezkoumání věci dospěl k závěru, že dovolání bylo podáno opožděně.

Vzhledem k tomu, že napadené usnesení odvolacího soudu bylo vydáno sice po 1.1.2001, ale v souladu s ustanovením bodu 15., Části dvanácté, Hlavy I , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, po řízení provedeném podle "dosavadních právních předpisů" (podle ve znění účinném do 31.12.2000), je třeba dovolání proti němu podané i v současné době projednat a rozhodnout (srov. Část dvanáctou, Hlavu I, bod 17. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony) podle "dosavadních právních předpisů", tj. podle ve znění účinném do 31.12.2000 (dále jen " ").

Projednáním a rozhodnutím o dovolání podle dosavadních právních předpisů se ve smyslu Části dvanácté, Hlavy I, bodu 17. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, rozumí rovněž posouzení včasnosti dovolání, včetně vymezení běhu lhůty k jeho podání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2001 sp.zn. , které bylo uveřejněno pod č. 70 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2001).

Podle ustanovení věty první účastník může podat dovolání do 1 měsíce od právní moci rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Podle ustanovení zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout; lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u odvolacího nebo dovolacího soudu. Dovolání podané po uplynutí jednoměsíční lhůty však nebude odmítnuto, dodržel-li účastník lhůtu, kterou mu k podání dovolání v písemném vyhotovení rozhodnutí nesprávně vymezil odvolací soud (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17.12.2002 sp. zn. , které bylo uveřejněno pod č. 7 v časopise Soudní judikatura, roč. 2003).

V posuzovaném případě bylo zjištěno, že usnesení odvolacího soudu, v jehož písemném vyhotovení nebyla nesprávně vymezena lhůta k podání dovolání, bylo doručeno účastníkům (jejich zástupci) dne 3.8.2010 a že dovolání B. F. ze dne 22.9.2010 bylo téhož dne podáno k poštovní přepravě zásilkou adresovanou soudu prvního stupně.

Vzhledem k tomu, že usnesení odvolacího soudu nabylo právní moci dnem 3.8.2010, uplynula lhůta k podání dovolání podle ustanovení , a a 2 dnem 3.9.2010. Protože dovolání proti usnesení odvolacího soudu bylo podáno (k poštovní přepravě) až dne 22.9.2010, je opožděné. Za přihlédnutí k tomu, že dovolatelce nebyla v písemném vyhotovení usnesení odvolacího soudu nesprávně vymezena dovolací lhůta a že zmeškání dovolací lhůty nelze prominout ( věta první ), Nejvyšší soud České republiky dovolání B. F. podle ustanovení věty první a - aniž by se mohl zabývat dalšími okolnostmi - odmítl.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. června 2012

JUDr. Ljubomír Drápal, v. r.

předseda senátu