Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 4420/2011

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Ištvánka a soudců JUDr. Pavla Simona a JUDr. Pavla Pavlíka ve věci žalobce J. C., zastoupeného JUDr. Josefem Zubkem, advokátem se sídlem v Třinci, 1. máje 398, proti žalované České republice – Ministerstvu financí, se sídlem v Praze 1, Letenská 15, o zaplacení částky 2.656.018,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Frýdku - Místku pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 4. 8. 2011, č. j. - 102, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Ostravě napadeným rozsudkem potvrdil rozsudek Okresního soudu ve Frýdku - Místku ze dne 11. 2. 2011, č. j. - 72, kterým byla zamítnuta žaloba na náhradu škody ve výši 5.200,- Kč (náklady právního zastoupení) a 31.873,50 Kč (cestovné), jakož i na náhradu nemajetkové újmy ve výši 2.616.345,- Kč, jež měly být žalobci způsobeny nezákonným platebním výměrem, vydaným dne 21. 1. 2008 Celním úřadem Frýdek – Místek (dále jen „nezákonné rozhodnutí“). V rozsahu povinnosti žalované nahradit žalobci škodu do částky 4.200,- Kč byl rozsudek soudu prvního stupně odvoláním nedotčen a samostatně nabyl právní moci.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jež však Nejvyšší soud podle ustanovení , odmítl jako nepřípustné.

Ohledně samostatných nároků na náhradu škody ve výši 5.200,- Kč a 31.873,50 Kč není dovolání bez dalšího přípustné ( ).

Dovolání proti potvrzujícímu výroku rozhodnutí ve věci samé může v rozsahu nároku na náhradu nemajetkové újmy být přípustné pouze podle ustanovení (se zřetelem k nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 28. 2. 2012, sp. zn. , je zrušeno uplynutím doby dne 31. 12. 2012), přičemž o situaci předvídanou v ustanovení nejde, tedy tak, že dovolací soud - jsa přitom vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení ( ) - dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam ( ).

Otázka existence příčinné souvislosti mezi nezákonným rozhodnutím a vznikem nemajetkové újmy je otázkou skutkovou, pokud se v řízení zjišťuje, zda škodná událost (nezákonné rozhodnutí) a vznik nemajetkové újmy na straně poškozeného jsou ve vzájemném poměru příčiny a následku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2002, sp. zn. , publikovaný pod C 1025 v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck). Námitky žalobce zpochybňující závěr odvolacího soudu o neprokázání dané příčinné souvislosti jsou tedy námitkami proti skutkovým zjištěním odvolacího soudu (dovolací důvod podle ), k nimž nemohl dovolací soud při zkoumání přípustnosti dovolání podle přihlédnout (srov. a shodně usnesení Ústavního soudu ze dne 7. března 2006, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 9, ročník 2006, pod číslem 130, veřejnosti dostupné také na http://nalus.usoud.cz/).

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ust. věty první, a , neboť žalované v dovolacím řízení náklady nevznikly a žalobce nemá s ohledem na výsledek dovolacího řízení na náhradu svých nákladů právo.

Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně 12. června 2012

JUDr. František I š t v á n e k, v. r.

předseda senátu