Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 3752/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Miroslava Feráka ve věci žalobkyně městské části Praha 1, se sídlem v Praze 1, Vodičkova 18, zastoupené Mgr. Ivanem Chytilem, advokátem se sídlem v Praze 1, Maiselova 15, proti žalované Palatajkov spol. s r.o., se sídlem v Praze 1, Pštrossova 35/1508, identifikační číslo osoby 61249831, o vyklizení nemovitosti, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. února 2010, č. j. -61, takto:

O d ů v o d n ě n í :

Žalovaná napadla dovoláním rozsudek Městského soudu v Praze (odvolací soud) ze dne 3. 2. 2010, č. j. -61, kterým potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 (soud prvního stupně) ze dne 18. 6. 2009, č. j. -22, jímž byla žalovaná zavázána vyklidit a předat vyklizený dvorní objekt a pozemek specifikovaný ve výroku (dále též jen „předmětná nemovitost“) do patnácti dnů od právní moci rozsudku a bylo rozhodnuto o nákladech řízení; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle , , ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „ ” (rozsudek soudu prvního stupně, potvrzený napadeným rozsudkem, byl jeho prvním rozhodnutím ve věci) a z následujících důvodů nemůže být přípustné ani podle (který byl nálezem Ústavního soudu ze dne 21. 2. 2012, sp. zn. , uplynutím dne 31. 12. 2012 zrušen).

Přípustnost dovolání podle je spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní, způsobilým dovolacím důvodem je proto zásadně jen důvod podle ; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle - že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci - a - jímž lze vytýkat nesprávnosti ve zjištěném skutkovém stavu - se nepřihlíží.

Jelikož ve smyslu je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem, jsou pro úsudek, zda rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam či nikoli, relevantní pouze otázky (z těch, na kterých rozhodnutí odvolacího soudu spočívá), jejichž posouzení dovolatelka napadla.

Otázka, zda prostory, jež jsou předmětem nájmu, lze považovat za nebytové, je-li jejich součástí mj. i byt, a zda výpověď z nájmu těchto prostor musí obsahovat také náležitosti stanovené v , 711 odst. 3 , , ve znění do 31. 10. 2011 (dále též jen „obč. zák.“), s níž dovolatelka spojuje zásadní právní význam napadeného rozsudku, přípustnost dovolání podle založit nemůže.

Předně dovolatelka zpochybňuje právní posouzení věci odvolacím soudem (§ 663, § 671 odst. 1, § 126 odst. 1 obč. zák.) prostřednictvím námitek skutkových. Zjišťuje-li totiž soud obsah smlouvy, jde o skutkové zjištění (srov. odůvodnění rozsudkuNejvyššího soudu ze dne 21. 10. 1999, sp. zn. , uveřejněného pod č. 73/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a ze dne 31. 10. 2001, sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní judikatura číslo 3, ročníku 2002, pod číslem 46, a usnesení ze dne 31. 10. 2002, sp. zn. , a ze dne 7. 10. 2004, sp. zn. ). Otázka, co bylo předmětem smlouvy o nájmu ze dne 12. 10. 2006, je proto otázkou skutkovou. Dovolatelka tak uplatňuje (posouzeno podle obsahu dovolání - ) dovolací důvod podle , jež nelze v případě dovolání, jehož přípustnost je zvažována podle , úspěšně uplatnit.

Výklad ustanovení § 663 a § 685 obč. zák. se v soudní praxi dovolacího soudu ustálil a rozsudek odvolacího soudu se od ní neodchýlil (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 8. 2011, sp. zn. , a ze dne 27. 8. 2008, sp. zn. ). V řízení bylo zjištěno (skutkový závěr soudů nižších stupňů nelze zpochybnit – viz výklad výše), že žalobkyně přenechala žalované do nájmu předmětné nemovitosti jako celek, jejich součástí byly mj. nebytové prostory i byt (což ostatně dovolatelka nezpochybňuje). V soudní praxi není pochyb (a to i proto, že ustanovení § 685 a 686 obč. zák. jiný výklad ani nepřipouští) o tom, že předmětem právního vztahu nájmu bytu (viz § 118 odst. 2 obč. zák.) upraveného v ustanoveních § 685 a násl. obč. zák. je jen byt (srov. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 7. 2. 2000, sp. zn. , uveřejněného pod č. 53/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Předmětem smlouvy o nájmu z 12. 10. 2006 však nebyl byt, ale nemovitost jako celek (a není významné, zda její součástí byl kromě dalších prostor i byt), a již z tohoto důvodu nelze hovořit o smlouvě o nájmu bytu ve smyslu ustanovení § 685 a násl. obč. zák. a vzniku „chráněného“ nájmu bytu. Proto ani výpověď z nájmu předmětných nemovitostí nemusela mít náležitosti stanovené v § 710, 711 odst. 3 obč. zák.

Přípustnost dovolání tedy nelze z pohledu uplatněných dovolacích námitek dovodit ani z ustanovení ; Nejvyšší soud je proto podle ustanovení věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle věty první, , a a zavázal žalovanou, která zavinila, že její dovolání muselo být odmítnuto, k náhradě nákladů dovolacího řízení, které žalobkyni vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 1.500,- Kč ( , ve spojení s , ve spojení s a , ve znění před účinností vyhlášky ), z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč, jež stojí vedle odměny (srov. , a 3 , ve znění pozdějších předpisů), a náhrady ve výši 360,- Kč za 20% daň z přidané hodnoty, kterou je povinen odvést z přiznané odměny a náhrad ( , 3 ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.V Brně dne 17. května 2012

Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc.

předsedkyně senátu