Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 3985/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Příhody a soudců JUDr. Hany Gajdziokové a JUDr. Miroslava Galluse ve věci žalobce J. H., zastoupeného Mgr. Miroslavem Burgetem, advokátem, se sídlem v Prostějově, nám. T. G. Masaryka 11, proti žalované REAL SPEKTRUM REALITNÍ, spol. s r. o., se sídlem v Prostějově, Pernštýnské náměstí 178/6, PSČ 796 01, identifikační číslo osoby 25536150, zastoupené Mgr. Ivo Šotkem, advokátem, se sídlem v Olomouci, Ostružnická 6, o zrušení rozhodčího nálezu, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci, ze dne 27. dubna 2010, č. j. -167, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Dovolání žalované proti v záhlaví označenému rozsudku, jímž Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Olomouci ze dne 2. října 2009, č. j. -139, kterým byl zrušen rozhodčí nález vydaný rozhodcem Mgr. P. Č. dne 22. ledna 2008 pod sp. zn. 4491/2007, není přípustné podle ustanovení (dále též jen „ “), neboť rozhodnutí soudu prvního stupně nepředcházelo rozhodnutí zrušené odvolacím soudem, kterým by tento soud rozhodl ve věci samé jinak proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu (předchozí zamítavý rozsudek byl rozsudkem odvolacího soudu ze dne 11. května 2009, č. j. -109, zrušen pro nepřezkoumatelnost). Dovolání nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá v potvrzujícím výroku ve věci samé zásadní význam po právní stránce.

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží ( ).

Při zkoumání, zda napadené rozhodnutí má zásadní právní význam, může dovolací soud posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil, případně jejichž řešení zpochybnil (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. června 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 7, ročník 2004, pod č. 132).

Z vylíčení uplatněných dovolacích důvodů je zřejmé, že dovolatelka nevymezila žádnou právní otázku, pro jejíž řešení by bylo možno považovat rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé za zásadně právně významné.

K závěru o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí nemůže vést dovolatelkou předložená otázka platnosti rozhodčí doložky, která stanoví, že spor bude rozhodovat rozhodce jmenovaný právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným ve smyslu ustanovení , o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), vybraný ze seznamu rozhodců vedeného touto právnickou osobou, a že rozhodčí řízení bude probíhat podle pravidel vydaných touto právnickou osobou. Právní posouzení této otázky odvolacím soudem je totiž plně v souladu s judikatorními závěry, jež se nakonec prosadily v rozhodovací praxi dovolacího soudu - srov. usnesení velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. května 2011, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 121/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Za stavu, kdy byly rozpory v judikatuře Nejvyššího soudu odstraněny rozhodnutím velkého senátu, nemůže vést k závěru o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí odkaz dovolatelky na ta z předchozích rozhodnutí, v nichž Nejvyšší soud zaujal názor jiný než ten, jenž byl posléze velkým senátem shledán správným (srov. , o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Totéž platí o námitce vytýkající soudům nižších stupňů, že oproti svým předchozím rozhodnutím v této věci „neočekávaně“ změnily právní názor. Není v rozhodovací praxi soudů žádných pochyb o tom, a nejde tedy o otázku zásadního právního významu, že soudy mohou změnit svůj právní názor a tím spíše tak mohou učinit, opodstatňuje-li změnu právního názoru vývoj judikatury vyšších soudů (srov. k tomu např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. října 2007, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 80/2008 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Pokud dovolatelka brojí proti posouzení rozhodčí doložky jako neplatné prostřednictvím argumentace, že žalobce byl v době uzavření smlouvy podnikatelem a že i kdyby byla tato smlouva smlouvou spotřebitelskou, nic nebránilo platnému sjednání rozhodčí doložky, pak patrně přehlédla, že odvolací soud se neztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že rozhodčí doložky ve spotřebitelských smlouvách jsou zakázány, naplněním tohoto důvodů pro zrušení rozhodčího nálezu se z důvodu nadbytečnosti nezabýval a potvrzující rozhodnutí založil toliko na shora uvedeném důvodu. Ani touto námitkou tak dovolatelka neotevírá otázku zásadního právního významu, neboť zásadní význam rozhodnutí po právní stránce může založit jen taková právní otázka, na níž rozhodnutí odvolacího soudu spočívá, tj. která je pro toto rozhodnutí určující (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. března 2004, sp. zn. , in www.nsoud.cz).

Přípustnost dovolání nemůže založit ani námitka překročení limitů soudního přezkumu rozhodčích nálezů stanovených v § 31 zákona o rozhodčím řízení. Napadené rozhodnutí odvolacího soudu je totiž založeno výhradně na posouzení splnění předpokladů pro zrušení rozhodčího nálezu podle ustanovení § 31 až 33 zákona o rozhodčím řízení.

V situaci, kdy Nejvyšší soud z hlediska uplatněných dovolacích námitek neshledal ani jiné okolnosti, které by činily potvrzující výrok rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé zásadně významným po právní stránce, a kdy dovolání ani v části směřující proti rozhodnutí odvolacího soudu o nákladech řízení není přípustné (srov. rozhodnutí uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), nelze než uzavřít, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání ( věta první ), dovolání podle ustanovení ve spojení s odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení , , a ; žalobci, který by měl na jejich náhradu právo, podle obsahu spisu takové náklady nevznikly.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 25. dubna 2012

JUDr. Pavel Příhodapředseda senátu