Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1268/2012

U S N E S E N Í

V. M.

Půdy Brno, s. r. o.

, se sídlem v Brně, Skorkovského 27, identifikační číslo osoby 26895455, zastoupené JUDr. Ing. Lukášem Prudilem, Ph.D., advokátem se sídlem v Brně, Bašty 8, o určení vlastnictví, vedené u Okresního soudu ve Vyškově pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 17. srpna 2011, č.j. -104, takto:

I. Dovolání žalované

se odmítá

.

II. Žalovaná

je povinna

zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 6.360,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Tomáše Fuchse, advokáta se sídlem v Brně, Panská 2/4.

S t r u č n é o d ů v o d n ě n í ( ):

Okresní soud ve Vyškově (dále již „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 17. září 2008, č.j. -40, určil, že

„vlastníkem nemovitostí zapsaných u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Vyškov na LV č. 585 pro obec a k. ú. D., a to rodinného domu na pozemku parc. č. st. 415, pozemku parc. č. st. 415 zastavěná plocha a nádvoří a pozemku parc. č. 82/5 ostatní plocha, jiná plocha, je žalobce“

(výrok I.), a dále rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II.). Po provedeném řízení dospěl k závěru, že kupní smlouva ze dne 17. března 2005, na základě které měl žalobce převést vlastnické právo k předmětným nemovitostem na žalovanou, je ve smyslu § 38 odst. 2 obč. zák. neplatným právním úkonem, neboť žalobce při jeho uzavírání jednal v duševní poruše, která jej činila k tomuto právnímu úkonu neschopným.

K odvolání žalované Krajský soud v Brně (dále již „odvolací soud“) v záhlaví citovaným rozsudkem ve smyslu potvrdil (jako věcně správné rozhodnutí) rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud se zcela ztotožnil s právním posouzením věci soudem prvního stupně. Konstatoval, že žalobce z důvodu duševní poruchy způsobené prodělanou cévní mozkovou příhodou nebyl schopen v době uzavírání předmětné kupní smlouvy činit samostatně takovéto právní úkony. K odvolacím námitkám žalované procesního charakteru odvolací soud uvedl, že již k datu vydání napadeného rozsudku soudem prvního stupně uvedené řízení žádná procesní vada nezatěžovala, přestože v době jeho zahájení a ještě nějakou dobu v prvoinstančním řízení existovala. Dále uvedl, že procesní způsobilost je jednou z podmínek řízení ( ), přičemž její nedostatek lze odstranit a soud je povinen v tomto směru učinit i vhodná opatření. Žalobce sice nebyl ke dni zahájení řízení v této věci procesně způsobilý a nemohl sám podat žalobu ani samostatně jako účastník jednat, avšak tato procesní vada (odstranitelný nedostatek podmínek řízení) byl následně ještě za řízení před soudem prvního stupně odstraněn, a to tím, že poté, kdy byl žalobce v jiném soudním řízení vedeném u téhož prvoinstančního soudu pravomocně zbaven způsobilosti k právním úkonům, jej nadále jako jeho zákonný zástupce v řízení zastupovala ustanovená opatrovnice M. M.

Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná (dále již „dovolatelka“) prostřednictvím svého advokáta včasné dovolání, jehož přípustnost dovozuje z Výslovně v něm sice označuje dovolací důvod ve smyslu (tj., že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci), avšak z obsahu dovolání ( ) je zřejmé, že ve skutečnosti je uplatňován dovolací důvod ve smyslu (tj., že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci). Dovolatelka v dovolání uvádí, že na žalující straně vystupovaly celkem tři osoby. Jednak sám žalobce, i když soud uzavřel, že žalobce nebyl pro zdravotní důvody dlouhodobě způsobilý k právním úkonům, tedy neměl způsobilost k podání žaloby, přičemž takový nedostatek žaloby je podle dovolatelky neodstranitelný, když postup předvídá . Dále v řízení vystupoval právní zástupce žalobce JUDr. F., se kterým bylo v řízení před soudem prvního stupně jednáno jako s právním zástupcem žalobce a „jindy je o něm hovořeno jako o právním zástupci opatrovnice žalobce (protokol ze dne 17. 9. 2008).“ Konečně v řízení vystupovala také opatrovnice žalobce M. M., „která se jí stala v průběhu řízení. Její postavení je nejasné, jednou je o ní hovořeno jako o opatrovnici, jednou jako o právní zástupkyni. Opatrovnicí žalobce je jeho sestra, manželka R. M., což je odsouzený v tr. věci . Tento člověk byl za své jednání ohledně nemovitostí, o jejichž vlastnictví ve sporu jde, pravomocně odsouzen.“ Dovolatelce „je až nyní známo, že opatrovnice byla společně se žalobcem na straně žalované ve sporu skutkově spojeném s touto věcí. Jednalo se o spor vedený u Okresního soudu ve Vyškově pod sp. zn. . Její zájmy nemusely být vždy shodné se žalobcem, vždyť byla žalována z titulu zanedbání obecné prevenční povinnosti podle ust. , , neboť podle nových informací žalovaného bývala osobně přítomna jednáním žalobce, ohledně nemovitostí a na jeho špatný zdravotní stav ostatní strany nijak neupozornila...“ Podle dovolatelky „je zjevné, že , , zná pouze možnost zastoupení jedním zástupcem, nikoliv několika“, když „na takové situaci (situace) myslí i ustanovení , které je v podstatě výčtem tzv. zmatečnostních důvodů.“ V závěru svého dovolání dovolatelka vytýká odvolacímu soudu, že se v odůvodnění (písemného vyhotovení) svého rozsudku s vyloženou argumentací, kterou dovolatelka uplatnila již v odvolacím řízení, nevypořádal, takže napadené rozhodnutí „hodnotí...jako zčásti nepřezkoumatelné (str. 3 tohoto rozhodnutí), zčásti jako nesprávné (posouzení nedostatku procesní způsobilosti jako vady odstranitelné, str. 4 napadeného rozsudku), zčásti jako naprosto absentující (posouzení námitek žalovaného stran opatrovnice žalovaného paní M. M. a rozporu s ust. , ).“ Závěrem dovolatelka navrhla, aby Nejvyšší soud České republiky (dále již „Nejvyšší soud“ nebo „dovolací soud“) zrušil rozsudek odvolacího soudu a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Současně navrhla, aby byla odložena vykonatelnost rozhodnutí do doby, než bude o podaném dovolání rozhodnuto.

Z obsahu spisu vyplývá, že dovolatelka podala u soudu prvního stupně proti žalobci žalobu pro zmatečnost z důvodů, které jsou již uvedeny v podaném dovolání.

Žalobce prostřednictvím své opatrovnice, resp. jejího advokáta v písemném vyjádření k dovolání uvedl, že pokud sám (tehdy k právním úkonům nezpůsobilý) podepsal žalobu ze dne 11. července 2005, šlo o odstranitelný nedostatek podmínek řízení, jak správně uvedl odvolací soud v napadeném rozsudku, přičemž k jeho odstranění došlo předložením usnesení soudu o jmenování opatrovnice žalobce. Tvrzení dovolatelky, že se dodatečně dozvěděla o obsahu shora cit. trestní a civilní věci je v rozporu se skutečností, neboť právní zástupce dovolatelky, resp. Mgr. L. M. vícekrát do předmětného spisu nahlížela. Žalobce proto závěrem navrhl, aby dovolací soud podané dovolání odmítl a přiznal žalobci právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) konstatuje, že dovolání není v této věci přípustné podle a nebylo shledáno přípustným ani podle téhož zákona, neboť rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu

Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi konstantně zaujímá právní názor, že přípustnost tzv. nenárokového dovolání [ ] může být založena jen v případě, kdy dovolatel v dovolání označí pro výsledek sporu relevantní právní otázku, jejíž řešení odvolacím soudem činí rozhodnutí tohoto soudu rozhodnutím zásadního právního významu. Neuvede-li dovolatel v dovolání žádnou takovou otázku nebo jen otázku skutkovou, nemůže dovolací soud shledat nenárokové dovolání přípustným (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. března 2007, sp. zn. , jež je veřejnosti dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz , resp. které bylo s cit. právní větou publikováno v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod č. 5042).

V posuzované věci dovolatelka ve skutečnosti uplatňuje dovolací důvod ve smyslu , neboť jednak namítá částečnou nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, dále zčásti namítá, že žalobce vystupoval v řízení, ačkoliv neměl způsobilost být účastníkem řízení (tedy poukazuje na zmatečnostní vadu ve smyslu ), a konečně zčásti poukazuje na další procesní vady. Dovolatelka však zcela pomíjí, že ve smyslu , věty za středníkem, dovolací soud při posuzování přípustnosti dovolání k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a nepřihlíží, a není-li dovolání přípustné, nemůže dovolací soud ani přihlížet k vadám uvedeným v , a b) a , ani k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny. Ke zmatečnostním vadám řízení Nejvyšší soud přihlíží jen je-li dovolání přípustné (srov. ), samy o sobě však způsobilým dovolacím důvodem nejsou. Jejich prostřednictvím tak nelze založit přípustnost dovolání podle (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 32 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2003, dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2005, sp.zn. , a z 11. 3. 2009, sp.zn. ).

Z vyloženého je zřejmé, že dovolání dovolatelky není ve smyslu přípustné; dovolací soud proto uvedené dovolání podle věty první a odmítl. Vzhledem k tomuto závěru Nejvyšší soud považuje dovolatelkou podaný návrh na odklad vykonatelnosti rozsudků soudů obou nižších instancí za bezpředmětný.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je odůvodněn věty první ve spojení s a , neboť žalobce má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení, které sestávající z odměny za zastupování advokátem (vyjádření k dovolání) v částce 5.000,- Kč [podle čl. II vyhl. č. , , , a vyhl. č. ] a z náhrady hotových výdajů podle vyhl. č. ve výši 300,- Kč, vše navýšeno o 20 % DPH (tj. o částku 1.060,- Kč) podle a , o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Celkovou náhradu nákladů dovolacího řízení ve výši 6.360,- Kč je dovolatelka povinna zaplatit k rukám advokáta, jak je uvedeno shora ( ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 23. května 2012

JUDr. Pavel Vrcha, v. r.

předseda senátu