Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 2809/2011

U S N E S E N Í

D. V.

Ing. M. V.

, zastoupenému JUDr. Zorou Antonyovou, Ph.D., advokátkou se sídlem v Praze 4 - Braníku, Zelený pruh 95/97, o ochranu osobnosti

vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 1. března 2011, č.j. -126, takto:

I. Dovolání žalobkyně se odmítá.

II. Žalobkyně je povinna na náhradu nákladů dovolacího řízení žalovanému zaplatit jeho zástupkyni JUDr. Zoře Antonyové, Ph.D., advokátce se sídlem v Praze 4 - Braníku, Zelený pruh 95/97, částku 7.860,- Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí.

Stručné odůvodnění( ):

Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 1. března 2011, č.j. -126, potvrdil podle (dále jen „ “) rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 3. dubna 2009, č.j. -82, kterým byla zamítnuta ve výroku I. žaloba, aby žalovaný zaslal žalobkyni doporučeně omluvný dopis ve znění uvedeném ve výroku, dále ve výroku II. byla zamítnuta žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobkyni na náhradu nemajetkové újmy podle (dále jen „obč. zák.“) částku 200.000,- Kč a výrokem III. rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. Současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že v podání návrhu na zahájení řízení o způsobilost k právním úkonům žalobkyně a v šíření této informace, či informace o psychickém stavu žalobkyně, nebyl prokázán neoprávněný zásah do osobnostních práv žalobkyně. Proto nemohla být ani dána odpovědnost žalovaného podle § 13 obč. zák.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dne 20. června 2011 (pondělí) včasné dovolání. Jeho přípustnost dovozuje z ustanovení Dovolací důvod spatřuje v naplnění předpokladů ustanovení a b) Otázku zásadního právního významu spatřuje ve stanovení míry zásahu jedné osoby do práv osoby druhé, aniž by se jednalo o zásah neoprávněný, resp. nepřiměřený. Domnívá se, že oba soudy v napadených rozhodnutích nedostatečně odůvodnily svůj právní názor ohledně míry možnosti beztrestného zásahu do jejích osobnostních práv žalovaným s tím, že z jejího pohledu nepovažuje formulaci „nezasahovalo do mých práv více, než je nezbytně třeba“ za dostatečnou. Dále namítá, že obě řízení byla postižena vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, když oba soudy postavily svá rozhodnutí výhradně na dokazování provedeném ve prospěch žalovaného a svědčícím právě jemu a téměř zcela nebraly v úvahu skutečnosti a důkazy svědčící zájmům dovolatelky. Domnívá se, že postoj obou soudů nebyl v souladu se zásadou práva na spravedlivý a nezávislý soudní proces. Navrhuje proto, aby dovolací soud rozsudky soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

K dovolání se vyjádřil žalovaný podáním ze dne 26. července 2011. Domnívá se, že soudy rozhodly zcela po právu a že je namístě dovolání odmítnout.

Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací ( ) konstatuje, že dovolání není v této věci přípustné podle ustanovení a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení téhož zákona (současně se připomíná nález Ústavního soudu ČR ze dne 28. února 2012, sp. zn. , kterým bylo toto ustanovení zrušeno, avšak s účinností ke dni 31. prosince 2012), neboť rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení Otázku výkladu ustanovení násl. obč. zák. odvolací soud posoudil v souladu s četnou a ustálenou judikaturou dovolacího soudu za situace, kdy odvolacím soudem byly náležitě vyloženy konkrétní a relevantní okolnosti daného případu, ze kterých při posouzení otázky oprávněnosti nebo neoprávněnosti zásahu vycházel (analogicky srovnej např. rozsudek ze dne 28. února 2007, sp. zn. , apod.). Pokud žalobkyně exponuje dovolací důvod podle , a jestliže z obsahu dovolání vyplývá eventuální uplatnění dovolacího důvodu podle ustanovení , nemohlo k nim být při posouzení, zda je dovolání v této věci přípustné podle , přihlédnuto ( ).Dovolání bylo proto odmítnuto jako nepřípustné podle ve spojení s téhož zákona.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení mezi účastníky, je za situace, kdy podané dovolání bylo odmítnuto, odůvodněn ustanovením věta prvá ve spojení s , a 146 odst. 3 , neboť v dovolacím řízení žalovanému vznikly náklady spojené s jeho zastoupením advokátkou, spočívající v paušální odměně ve výši 6.250,- Kč [srov. , , , , , a ve znění po novele provedené účinné od 1.9.2006] a v paušální náhradě hotových výloh advokátovi v částce 300,- Kč ( ve znění po novele provedené ). Celkem výše přisouzené náhrady nákladů dovolacího řízení činí 6.550,- Kč, která je po úpravě o 20% daň z přidané hodnoty představována částkou 7.860,- Kč ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 26. dubna 2012

JUDr. Pavel P a v l í k, v. r. předseda senátu