Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 914/2012

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ludvíka Davida, CSc., a soudců JUDr. Josefa Rakovského a Mgr. Zdeňka Sajdla v právní věci žalobce V. D., bytem v O., proti žalované České republice - Ministerstvu spravedlnosti ČR, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o zaplacení částky 421.154,20 Kč, vedené u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 1. 2012, č. j. -478, takto:Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Usnesením Krajského soudu v Ostravě shora označeným bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 23. 12. 2011, č. j. -464, kterým byla zamítnuta žádost JUDr. P. K. a žádost žalobce o zrušení ustanovení JUDr. P. K. opatrovníkem žalobce. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že advokát, který byl usnesením soudu ustanoven opatrovníkem podle , je povinen tuto funkci vykonávat, ledaže má důvod, pro který by byl ve vztahu k dotčenému účastníku povinen odmítnout poskytnutí právních služeb podle ve znění pozdějších předpisů, o advokacii. Podle odvolacího soudu soud prvního stupně správně odkazem na ustanovení odst. citovaného zákona za podstatné pro rozhodnutí o žádosti o zrušení ustanovení opatrovníkem považoval skutečnost, že opatrovník ani žalobce tvrzení o ztrátě důvěry nijak blíže neodůvodnil. Zaujal názor, že v dané věci nelze dovodit, že by ustanovený opatrovník v řízení konal v rozporu s ustanovením a násl. ve znění pozdějších předpisů.

Proti usnesení odvolacího soudu (chybně označenému v dovolání jako rozsudku) podal žalobce sám dovolání, jehož přípustnost blíže nespecifikoval. Tvrdil, že k advokátovi jako opatrovníkovi nemá důvěru, je bez právního zastoupení a žádá o ustanovení advokáta. Navrhl zrušení usnesení odvolacího soudu.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti usnesení odvolací instance upravují ustanovení až

Podle ustanovení , a není dovolání přípustné, protože usnesení o zrušení ustanovení zástupce opatrovníkem v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Přípustnost dovolání není dána ani ustanovením , jelikož napadené rozhodnutí není usnesením ve věci samé (k pojmu „věc sama“ srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 12. 1997, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 61/1998, příp. usnesení téhož soudu ze dne 28. 8. 1997, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 88/1997). Přípustnost dovolání tedy nebylo možno dovodit z žádného ustanovení platného procesního práva.

Nejvyšší soud proto, aniž vyžadoval splnění podmínky obligatorního zastoupení ( ), dovolání žalobce podle ustanovení věty první a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení nebylo rozhodováno, neboť dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není rozhodnutím, jímž se řízení ve věci končí (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. , publikované pod č. 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 17. dubna 2012JUDr. Josef Rakovský předseda senátu