Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 503/2012

U S N E S E N Í

Frenn Trading B.V.

Ing. K. F.

, zastoupenému opatrovnicí I. F., bytem v L., právně zastoupenému JUDr. Boženou Kopeckou, advokátkou se sídlem v Třebíči, Bráfova 52, pro 3.304.452,96 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Třebíči pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně, pobočky v Jihlavě ze dne 7. listopadu 2011, č. j. - 115, takto:

Dovolání

se odmítá

.

Stručné odůvodnění ( ):

V záhlaví označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 8. 9. 2011, č. j. - 107, jímž Okresní soud v Třebíči zamítl žádost povinného o ustanovení zástupce pro toto řízení, jeho návrh na zastavení exekuce nařízené usnesením téhož soudu ze dne 2. 10. 2006, č. j. - 20 (odůvodněný tím, že pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Třebíči ze dne 11. 1. 2011, č. j. - 79, byl omezen ve způsobilosti k právním úkonům, jejichž peněžitá hodnota přesahuje částku 4.000,- Kč, a že již od roku 1997 nebyl způsobilý činit platně právní úkony nad 4.000,- Kč), i jeho návrh na odklad exekuce. Námitku povinného, že již od roku 1997 není pro svůj nepříznivý zdravotní stav způsobilý činit platné právní úkony, jejichž hodnota přesahuje 4.000,- Kč, a že tedy nemohl platně dne 1. 12. 1997 jako aval podepsat rektasměnku vlastní společnosti GEMMA, a.s., takže podpis na ní je absolutně neplatným právním úkonem ve smyslu § 38 odst. 2 obč. zák., považoval odvolací soud za nedůvodnou, neboť směřuje proti věcné správnosti vykonávaného směnečného platebního rozkazu vydaného Krajským soudem v Brně dne 30. 7. 2004 pod č. j. 5/Sm/344/2002 - 190, jenž byl rozsudkem téhož soudu ze dne 2. 2. 2005, č. j. - 213, ponechán v platnosti. Exekuční soud však není oprávněn přezkoumávat věcnou správnost rozhodnutí (včetně postupu orgánu) vydaných v nalézacím řízení, obsahem těchto rozhodnutí je vázán a je povinen z nich vycházet, a případné vady nalézacího řízení, byť by skutečně existovaly, se do vykonávacího (exekučního) řízení nepřenášejí (povinný je mohl uplatnit v nalézacím řízení, což sice učinil, nebyly však shledány relevantními, neboť nesplnil svoji povinnost tvrzení a povinnost důkazní). Okolnosti namítané povinným neshledal krajský soud za důvod k zastavení exekuce podle , neboť mezi ně nenáleží; současně poukázal na to, že v době rozhodování soudu o nařízení exekuce byl povinný plně způsobilý být účastníkem exekučního řízení, že byl zastoupen advokátem a že v žádném ze svých podání (a to ani v předchozím řízení o zastavení exekuce) svým onemocněním, které má trvat nejméně od roku 1997, neargumentoval.

Proti usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání, jehož přípustnost dovozuje z ve spojení s , odst. 3 , a podává je z důvodu uvedeného v , neboť je přesvědčen, že rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní právní význam (právní otázka „absolutní neplatnosti právního úkonu jako podklad exekučního rozhodnutí z důvodu duševní poruchy povinného nebyla dosud v rozhodování dovolacího soudu vyřešena“). Namítá totožné skutečnosti jako v návrhu na zastavení exekuce, tj. že rozsudkem Okresního soudu v Třebíči ze dne 11. 1. 2011, č. j. - 79, pravomocným dne 1. 2. 2011, byl omezen ve způsobilosti k právním úkonům, jejichž hodnota přesahuje částku 4.000,- Kč, a to z důvodu duševní choroby - bipolární afektivní poruchy, kterou trpí nejméně od roku 1997, což „potvrdily“ znalecké posudky MUDr. Erika Hermana, Ph.D. z 28. 10. 2009, MUDr. Hany Pánkové a prim. MUDr. Miluše Hamplové z 9. 3. 2010 a MUDr. Miroslava Skačániho z 28. 8. 2010. Z toho podle něj vyplývá, že v době podpisu směnky dne 1. 12. 1997 nebyl schopen rozpoznat následky tohoto právního úkonu, který je tak absolutně neplatný podle obč. zák. Dále uvedl, že v důsledku své choroby nemohl podat v zákonné lhůtě žalobu pro zmatečnost ani žalobu na obnovu řízení a že proto navrhl zastavení exekuce podle V této souvislosti poukazuje na komentář k C.H.BECK, str. 2244, v němž se k výkladu ustanovení [zastavení výkonu rozhodnutí podle ] uvádí, že za „pochybení při nařízení výkonu rozhodnutí lze považovat až po nařízení výkonu rozhodnutí zjištěný nedostatek řízení, jestliže jej nelze odstranit“. Takovýto nedostatek je podle dovolatele i „nedostatek způsobilosti být ke dni zahájení řízení účastníkem řízení“. Navrhl, aby dovolací soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle ve znění účinném od 1. 7. 2009 (viz čl. II, bod 12. části první ) a po přezkoumání věci dospěl k závěru, že dovolání není podle , odst. 2 ve spojení s (který byl sice nálezem Ústavního soudu ČR ze dne 28. února 2012, sp. zn. , zrušen, ale až uplynutím dne 31. 12. 2012) přípustné.

Povinný argumenty ve prospěch názoru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam ve smyslu , sice přednesl, avšak hodnocením námitek obsažených v dovolání k tomuto závěru dospět nelze.

Námitky povinného, že v době podpisu směnky, jež byla podkladem k vydání exekučního titulu, nebyl v důsledku duševní choroby schopen rozpoznat následky tohoto právního úkonu, a jedná se tedy o úkon absolutně neplatný podle § 38 odst. 2 obč. zák., byly uplatnitelné v nalézacím řízení, v exekučním řízení jsou však bez právního významu. Exekuční soud totiž není oprávněn přezkoumávat věcnou správnost exekučního titulu, jelikož jeho obsahem je vázán a je povinen z něj vycházet (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. dubna 1999, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení téhož soudu ze dne 25. října 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 62/2004 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení ze dne 16. prosince 2004, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 58/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, ze dne 21. července 2008, sp. zn. , a ze dne 5. srpna 2008, sp. zn. ).

Poukaz dovolatele na komentář k C.H.BECK, str. 2244, v němž se k výkladu ustanovení [zastavení výkonu rozhodnutí podle ] uvádí, že za „pochybení při nařízení výkonu rozhodnutí lze považovat až po nařízení výkonu rozhodnutí zjištěný nedostatek řízení, jestliže jej nelze odstranit“, a že takovýto nedostatek je i „nedostatek způsobilosti být ke dni zahájení řízení účastníkem řízení“, je nepřípadný, jelikož o takovou situaci se v posuzované věci nejedná, když v řízení bylo (mimo jiné) zjištěno, že ve způsobilosti k právním úkonům, jejichž peněžitá hodnota přesahuje částku 4.000,- Kč, byl povinný omezen teprve rozsudkem Okresního soudu v Třebíči ze dne 11. 1. 2011, č. j. - 79, pravomocným dne 1. 2. 2011. Mezi jiné důvody podle , pro které je výkon rozhodnutí nepřípustný, sice náleží i pochybení soudu při jeho nařízení (tj. nedostatek podmínek řízení), k žádnému takovému pochybení v dané věci však nedošlo, protože existence neodstranitelného nedostatku podmínky řízení ( ), spočívající v nedostatku způsobilosti být účastníkem řízení v den jeho zahájení, soudem zjištěna nebyla. Povinný pak ani v předchozích řízeních (tak jako to uvedl v nyní projednávaném návrhu na zastavení exekuce), v nichž byl zastoupen advokátem, netvrdil ani nenamítal, že je dlouhodobě léčen pro závažné psychotické onemocnění, v důsledku něhož se chová způsobem poškozujícím jeho vlastní zájmy; pokud by taková okolnost byla zjištěna, mohlo by se jednat o (částečný) nedostatek procesní způsobilosti účastníka, který lze odstranit ( ) postupem podle , tedy soud by jednal se zákonným zástupcem účastníka (k tomu srov. též ); ten byl ovšem povinnému ustanoven až usnesením Okresního soudu v Třebíči ze dne 21. 3. 2011, č. j. - 83.

Z uvedeného vyplývá, že rozhodnutí odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu , a dovolání proti němu podle , odst. 2 ve spojení s ve znění účinném od 1. 7. 2009 není tudíž přípustné. Nejvyšší soud proto dovolání povinného podle věty první a odmítl.

Nesprávné poučení odvolacího soudu v napadeném usnesení, podle něhož je dovolání proti němu přípustné, přípustnost dovolání nezakládá (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

O případných nákladech dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu ( ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 2. dubna 2012

JUDr. Olga Puškinová, v. r.

předsedkyně senátu