Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2395/2010

U S N E S E N Í

CORSAIR (Luxembourg) N° 11 S.A.

Mgr.

V. V.

, zastoupenému JUDr. Josefem Bajcurou, advokátem se sídlem v Praze 1, Rybná 14, pro 2 516 570,- Kč a 125 849,20 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 16. 12. 2008, č. j. -67, takto:

Dovolání

se odmítá

.

Odůvodnění:

Krajský soud napadeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 25. 11. 2004, č. j. -5, kterým okresní soud nařídil podle platebního rozkazu Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. 3. 1996, č. j. -3, a platebního rozkazu téhož soudu ze dne 12. 9. 1996, č. j. -5, k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 2 516 570,- Kč a 125 849,20 Kč, nákladů předcházejícího řízení 109 964,- Kč a 8 216,- Kč a pro náklady exekuce, které budou v průběhu řízení vyčísleny, exekuci na majetek povinného, jejímž provedením pověřil soudního exekutora JUDr. Roberta Pazáka. Uzavřel, že oprávněný doložil smlouvami o postoupení pohledávek, že na něho bylo převedeno právo z exekučního titulu. K námitce povinného, že mu exekuční tituly nebyly doručeny, uvedl, že spisy Krajského soudu v Ústí nad Labem byly zničeny při povodni a následně na základě povolení Ministerstva spravedlnosti skartovány, takže jimi nelze provést důkaz. Současně uvedl, že oba platební rozkazy jsou opatřeny kulatým razítkem Krajského soudu v Ústí nad Labem a doložkou právní moci a vykonatelnosti, dle níž platební rozkaz č. j. -3 nabyl právní moci 14. 11. 1996 a platební rozkaz č. j. -5 dne 5. 11. 1997. Z těchto doložek právní moci je proto třeba vycházet. Odvolací soud rovněž připomněl, že platební rozkazy se doručují do vlastních rukou, přičemž náhradní doručení je vyloučeno.

Povinný v dovolání, jehož přípustnost dovozuje z a odst. 3 , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ “), namítá, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( , b/ ). Uvedl, že ve výzvě soudu ze dne 11. 11. 2008 nebyla uvedena lhůta k označení dalších důkazů a nebylo v ní uvedeno ani poučení podle Přitom označení dalších důkazů ke skutečnostem, které se staly před 12 lety, bylo pro něho obtížné, proto reagoval na výzvu soudu až 5. 1. 2009 a navrhl výslech dvou svědků. Zdůraznil, že mu nelze přičítat k tíži, že nalézací spisy byly při povodni v roce 2002 zničeny, a že v důsledku toho jimi nelze provést důkaz. Poukázal na rozdílnou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu a odvolacích soudů v souvislosti s tzv. doložkami právní moci. Nejvyšší soud v rozhodnutí ze dne 26. 1. 2009, č. j. , uvedl, že okolnosti významné pro závěr, že podkladové rozhodnutí je vykonatelné, zjišťuje soud i v případě, že je opatřeno tzv. doložkou vykonatelnosti, resp. je-li vykonatelnost rozhodnutí potvrzena přímo na návrhu na nařízení exekuce, je-li její správnost účastníkem zpochybněna. Vyvstanou-li pochybnosti o tom, zda se exekuční titul stal vykonatelným, zejména zda byl řádně doručen povinnému, je soud oprávněn (a povinen) provést potřebná zjištění. Naproti tomu Krajský soud v Ústí nad Labem v rozhodnutí ze dne 2. 10. 2008, sp. zn. , uvedl, že je třeba vycházet z doložky vykonatelnosti, kterou je opatřen stejnopis rozhodnutí, jež má charakter veřejné y, nelze-li nalézací spis dohledat. Dovolatel pak zásadní právní význam přisuzuje otázce, „zda vyvstanou-li pochybnosti o tom, zda se exekuční titul stal vykonatelným, zejména zda byl řádně doručen povinnému, nelze vycházet pouze z doložky vykonatelnosti, kterou je opatřen stejnopis rozhodnutí, a zda je soud povinen provést všechna potřebná zjištění“. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud napadené usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Oprávněný ve svém vyjádření k dovolání uvedl, že povinný podle obsahu dovolání nenamítá nesprávné právní posouzení, a v tomto směru odkázal na usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , týkající se přípustnosti dovolání. Dále uvedl, že poučení podle je na místě tehdy, probíhá-li ve věci jednání, a že v souzené věci jednání nařízeno nebylo. Současně uvedl, že doložka vykonatelnosti zakládá presumpci řádného doručení a vykonatelnosti exekučního titulu, a že bylo na povinném, aby prokázal opak jinými důkazy než doručenkami. Navrhl, aby dovolací soud dovolání povinného odmítl, popř. zamítl.

Nejvyšší soud rozhodl o dovolání podle ve znění účinném do 30. 6. 2009 (viz Část první, čl. II Přechodná ustanovení, bod 12. ).

Dovolání není přípustné.

Podle dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Je-li napadeným rozhodnutím - jako v projednávaném případě - usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně nařídil exekuci, je dovolání ve smyslu ve spojení s , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „exekuční řád“), přípustné za podmínek vymezených v nebo c) (srov. ). Protože použití je vyloučeno (usnesení soudu prvního stupně nepředcházelo dřívější, odvolacím soudem zrušené, rozhodnutí téhož soudu), zbývá posoudit přípustnost dovolání již jen podle , které ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Dovolací přezkum předjímaný ustanovením je předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního právního významu (ustanovení se podle nálezu Ústavního soudu ze dne 21. 2. 2012, sp. zn. , ruší uplynutím dne 31. 12. 2012).

Dovolatel sice přisuzuje napadenému rozhodnutí po právní stránce zásadní význam, hodnocením námitek v dovolání obsažených však k tomuto závěru dospět nelze.

Dovolatel zpochybnil závěr, že k výkonu navržené platební rozkazy jsou vykonatelné. Tento závěr je závěrem právním, jehož přezkum je v dovolacím řízení možný v intencích dovolacího důvodu podle ; aby však soud mohl k takovému závěru dospět, musí učinit potřebná skutková zjištění. V projednávaném případě šlo o zjištění, zda platební rozkazy byly povinnému doručeny, popř. zda podpisy na doručenkách jsou pravými podpisy povinného.

Nesprávnost, případně neúplnost tohoto skutkového zjištění, pak lze namítat prostřednictvím dovolacích důvodů podle , resp. Za použití prvního z uvedených důvodů dovolatel vytýká, že zjištění odvolacího soudu ohledně doručení platebních rozkazů nemá oporu v provedeném dokazování, neboť mu před nařízením exekuce nebyly doručeny. I když dovolatel zpochybnil právní závěr odvolacího soudu o vykonatelnosti exekučního titulu, učinil tak způsobem neregulérním; okolnost, že napadené rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které podle obsahu spisu nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování, totiž přípustnost dovolání podle ( , odst. 2 ) nezakládá (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2006, sp. zn. ).

Nejvyšší soud již např. v usnesení ze dne 25. května 2005, sp. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 10, ročníku 2005, pod číslem 167 (popř. v dovolatelem zmíněném rozhodnutí), uzavřel, že doložka vykonatelnosti, jíž je opatřen stejnopis rozhodnutí, má charakter veřejné y, a že tedy potvrzuje pravdivost údajů v ní uvedených. Namítá-li povinný její obsahovou nesprávnost, je povinen ke svým tvrzením nabídnout důkazy. Dovolatel v odvolání tvrdil, že mu platební rozkazy, které se doručují do vlastních rukou, nebyly doručeny, popř. že podpisy na doručenkách nejsou jeho pravými podpisy, blíže však svá tvrzení nerozvedl. Současně navrhl provést důkaz znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví k porovnání pravosti podpisů. Protože nalézací spisy byly zničeny při povodni v roce 2002, nebylo možné tento důkaz provést. Odvolací soud povinného vyzval, aby označil další důkazy a poučil o následku spojeném s neuposlechnutím výzvy (neunesení důkazního břemene). Dovolatel na výzvu soudu ze dne 11. 11. 2008 reagoval až poté, co odvolací soud ve věci rozhodl (podáním ze dne 5. 1. 2009). Skutečnost, že výzva soudu neobsahovala lhůtu, dokdy má povinný důkazy označit, nezakládá dovolací důvod podle , protože z , podle něhož odvolací soud postupoval (byť nesprávně – podle tohoto ustanovení se postupuje při jednání), vyplývá, že důkazy je třeba označit bez zbytečného odkladu.

Napadené rozhodnutí je tudíž v souladu s ustálenou judikaturou; podmínky pro vyslovení přípustnosti dovolání ve smyslu splněny nejsou, a proto Nejvyšší soud dovolání odmítl ( , věta první, ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu ( a násl. ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. března 2012

JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.předsedkyně senátu