Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 334/2012

U S N E S E N Í

České republiky -

Úřadu práce Brno-město

, se sídlem v Brně, Křenová 25/27, identifikační číslo osoby 00209554, proti povinné

Ing. M. V.

, zastoupené Mgr. Alešem Mrázkem, advokátem se sídlem v Brně, Jílkova 124, za účasti vydražitele HanyKe s. r. o., se sídlem v Brně, Roubalova 458/5b, identifikační číslo osoby 27692477, prodejem spoluvlastnického podílu na nemovitostech, pro 14.852,- Kč, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18. 8. 2010, č. j. -238, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud napadeným rozhodnutím k odvolání povinné potvrdil usnesení ze dne 6. 10. 2009, č. j. -222, kterým soud prvního stupně udělil příklep vydražiteli HanyKe s. r. o., se sídlem v Brně, Roubalova 458/5b, identifikační číslo osoby 27692477, na vydražených nemovitostech (1/8 pozemku parc. č. 1281, zastavěná plocha a nádvoří o výměře 218 m2, 1/8 pozemku parc. č. 1282, zahrada o výměře 209 m2, 1/8 budovy č. p. 12, objekt bydlení na parc. č. 1281, vše zapsané na LV 1035 pro kat. území Č. P., obec B., okres B.-m., u Katastrálního úřadu pro J. k. se sídlem v B., katastrální pracoviště B.-m.) za nejvyšší podání 433.000,- Kč. Současně žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud uzavřel, že námitka povinné, že podala návrh na obnovu nalézacího řízení, je právně irelevantní. V projednávané věci bylo již vydáno pravomocné usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí i usnesení o ceně draženého spoluvlastnického podílu na nemovitostech, dražební vyhláška byla řádně doručena a ani v průběhu dražby odvolací soud neshledal porušení zákona.

Dovolatelka v dovolání, jehož přípustnost opírá o , namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ). Vytýká soudu s odkazem na rozhodnutí , že oprávněná označená jako „Úřad práce Brno-město“ nemá způsobilost být účastníkem řízení, neboť není právnickou osobou, ale pouze organizační složkou státu. Dále uvádí, že v celém řízení, které předcházelo vydání usnesení -222, byl porušen zákon, což je důvodem pro změnu usnesení o udělení příklepu. Porušení spatřuje v tom, že soud se při rozhodování o návrhu na výkon rozhodnutí nezabýval tím, zda výkon není navrhován způsobem zřejmě nevhodným, neboť prodej nemovitosti v hodnotě přes půl milionu korun je zcela v nepoměru k vymáhané pohledávce. Navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud rozhodl o dovolání podle , , ve znění účinném od 1. 7. 2009 (viz Část první, čl. II Přechodná ustanovení, bod 12. ), dále též jen „ “.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl o udělení příklepu, je dovolání ve smyslu přípustné za podmínek vymezených v nebo c) (srov. ). Protože použití ustanovení je vyloučeno (usnesení soudu prvního stupně nepředcházelo dřívější, odvolacím soudem zrušené, rozhodnutí téhož soudu), zbývá přípustnost dovolání vyvozovat již jen z ustanovení (jež bylo k 31. 12. 2012 zrušeno nálezem Ústavního soudu České republiky ze dne 21. 2. 2012, ), podle něhož rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatňovaným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.

Dovolatelka argumenty ve prospěch závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, neuvádí a ani posouzením všech námitek v dovolání obsažených k tomuto závěru dospět nelze.

Dovolatelka předně namítala, že oprávněná nemá způsobilost být účastníkem řízení. Touto otázkou se již Nejvyšší soud zabýval (viz usnesení ze dne 17. 4. 2007, sp. zn. ) a uzavřel, že úřady práce se od 1. 1. 2001 staly organizačními složkami státu a stát byl aktivně věcně legitimován v řízení o výkon rozhodnutí, byť byla vymáhaná pohledávka přiznána v nalézacím řízení úřadu práce.

Ze soudního spisu v projednávané věci vyplývá, že návrh na výkon rozhodnutí podala ČR – Úřad práce Brno-město. S touto oprávněnou také soud jednal a nařídil v její prospěch výkon rozhodnutí (viz čl. 21 spisu). Pokud soud označoval později oprávněnou v rozporu s údaji v návrhu a v usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí (část označení opomněl), jde o zjevnou nesprávnost, kterou však nelze považovat za vadu, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (srov. též usnesení ze dne 17. 4. 2007, sp. zn. ). Označení oprávněné totiž není sice úplné, nicméně umožňuje její přesnou identifikaci.

Dovolatelka dále vytýkala, že soud vede výkon rozhodnutí prodejem spoluvlastnického podílu na nemovitostech v hodnotě přes půl milionu korun pro vymožení nepoměrně nízké pohledávky. I s touto otázkou se však soudy vypořádaly v souladu s dosavadní judikatorní praxí.

Nejvyšší soud již dříve konstatoval, že vhodnost způsobu výkonu rozhodnutí ukládajícího peněžité plnění zkoumá soud i z úřední povinnosti již ve stadiu rozhodování o nařízení výkonu rozhodnutí. Navrhne-li oprávněný výkon rozhodnutí způsobem, který je zřejmě nevhodný, zejména vzhledem k nepoměru výše pohledávky oprávněného a ceny předmětu, z něhož má být uspokojení této pohledávky dosaženo, může soud nařídit, a to po slyšení oprávněného, výkon rozhodnutí jiným vhodným způsobem ( ). Případný nepoměr výše pohledávky a ceny nemovitosti, navrhl-li oprávněný provést výkon jejím prodejem, je ale pouze jedním (v zákoně výslovně uvedeným) kritériem vhodnosti navrženého způsobu výkonu. Zjištění takového nepoměru nemůže samo o sobě odůvodnit postup podle ustanovení (zamítnutí návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí způsobem nevhodným a současně – po slyšení oprávněného – nařízení výkonu vhodným způsobem); soud totiž musí uvážit, zda je vůbec možné nařídit výkon jiným způsobem, který v přiměřené době povede k naplnění účelu soudní exekuce, jímž je uskutečnění subjektivního práva oprávněné osoby (uspokojení vymáhané pohledávky). V případě, že jiným způsobem nelze pohledávku oprávněného vůbec nebo v přiměřené době uspokojit, není navrhovaný způsob zřejmě nevhodný ani tehdy, jestliže cena předmětu, z něhož má být uspokojení pohledávky dosaženo, značně přesahuje výši pohledávky (k tomu srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2002, sp. zn. ).

Dovolání, které není přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení , Nejvyšší soud bez jednání ( věta první ) odmítl ( věta první, ).

Oprávněné podle obsahu spisu v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly. Tomu odpovídá výrok, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení ( , a ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. března 2012

JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.

předsedkyně senátu