Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 2297/2011

U S N E S E N Í

Ing. A. R.

N. H.

, zastoupené JUDr. Martinem Týle, advokátem se sídlem v Pardubicích, Škroupova 561, o přivolení k výpovědi z nájmu bytu, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 19. října 2010, č. j. -218, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalovaná

je povinna

zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2.160,- Kč k rukám JUDr. Jaroslava Poláčka, advokáta se sídlem v Pardubicích, náměstí Republiky 53, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Okresní soud v Pardubicích (soud prvního stupně) nejprve usnesením ze dne 27. listopadu 2009, č. j. -156, které nabylo právní moci dne 23. prosince 2009, ustanovil žalované opatrovníka (advokáta JUDr. Martina Týle) s odůvodněním, že trpí závažným srdečním onemocněním, které je dlouhodobě komplikováno infekčními onemocněními při oslabení imunitního aparátu, a že z těchto důvodů se nemůže nikoliv jen po přechodnou dobu účastnit řízení ( , , ve znění pozdějších předpisů – dále jen „“). Následně rozsudkem ze dne 20. dubna 2010, č. j. -199, vyhověl žalobě a přivolil k výpovědi žalobce z nájmu žalované k

„bytu č. 13 o velikosti 2+1 s příslušenstvím ve III. poschodí domu č. p. na T. M. (nyní v J. ulici) v P.“

(dále jen „předmětný byt“, resp. „byt“), určil, že nájemní poměr skončí uplynutím posledního dne třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž rozsudek nabude právní moci, uložil žalované povinnost byt vyklidit a vyklizený předat žalobci do patnácti dnů po uplynutí výpovědní lhůty a rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu.

K odvolání žalované Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích jako soud odvolací rozsudkem ze dne 19. října 2010, č. j. -218, citovaný rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků a státu.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, k němuž se žalobce prostřednictvím svého zástupce písemně vyjádřil.

Dovolání proti citovanému potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle (proto, že rozhodnutí soudu prvního stupně, potvrzené rozsudkem odvolacího soudu, bylo jeho prvním rozhodnutím ve věci) a z následujících důvodů nemůže být přípustné ani podle (citované ustanovení bylo zrušeno uplynutím dne 31. prosince 2012 nálezem Ústavního soudu České republiky ze dne 21. února 2012, sp. zn. ).

Je-li přípustnost dovolání podle spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní, je způsobilým dovolacím důvodem zásadně jen důvod podle ; k okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle se nepřihlíží (srov. věta za středníkem ). Právě takový dovolací důvod (tj. nepřípustný dovolací důvod podle ) dovolatelka – s přihlédnutím k obsahu dovolání ( ) – rovněž uplatnila (zejména námitkami směřujícími ke zdravotní /hygienické/ závadnosti a neobyvatelnosti bytu a jeho zamoření ornitózou, k jejímu zdravotního stavu a ke schopnosti komunikace).

Vedle uvedeného (nepřípustného) dovolacího důvodu podle uplatnila dovolatelka rovněž dovolací důvod podle (zejména námitkami, že soud „neprovedl navržené důkazy, resp. že tento nevyhověl žádosti o odročení nařízeného jednání do okamžiku stabilizace /jejího/ zdravotního stavu … vůbec se nevypořádal s návrhem na zajištění zprávy ošetřujícího lékaře … odvolací soud si nevyžádal aktualizovanou zprávu o /jejím/ zdravotním stavu … nevypořádal se s námitkami uvedenými v odvolání, zejména pak s námitkou vztahující se k /její/ dočasné neschopnosti součinnosti“, jakož i námitkami,že „návrh důkazu dotazem na hygienika byl zamítnut … soud se nevypořádal ani s důkazním návrhem na zajištění lékařské zprávy, neprovedení tohoto důkazu nebylo odůvodněno … zamítl i návrh na prošetření pobytu žalované v místě trvalého bydliště“). Zde je zapotřebí zdůraznit, že přípustnost dovolání pro uplatnění dovolacího důvodu podle přichází v tomto případě v úvahu pouze tehdy, vychází-li otázka, zda řízení je či není vadou postiženo, ze střetu odlišných právních názorů na výklad procesního předpisu (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky z 29. června 2004, sp. zn. , uveřejněné pod č. 132 v sešitě č. 7 z roku 2004 časopisu Soudní judikatura, a z 23. srpna 2006, sp. zn. , a dále nález Ústavního soudu České republiky z 9. ledna 2008, sp. zn. , či usnesení Ústavního soudu ze 7. března 2006, sp. zn. , z 28. února 2008, sp. zn. , a z 28. července 2010, sp. zn. ). Uvedené dovolací námitky však k výkladu procesního předpisu nesměřovaly, a proto jimi nelze přípustnost dovolání založit.

Dovolatelka rovněž namítla, že soud nesprávně aplikoval ustanovení („použil ustanovení pouze z důvodu urychlení vyřízení věci“), aniž byly splněny předpoklady pro použití citovaného ustanovení, a tím jí „odňal možnost jednat před soudem a porušil tak a d“. Dále uvedla, že „soud porušil i ustanovení , neboť /její/ onemocnění je překážkou trvalejší povahy, a soud v takovém případě měl řízení přerušit“. V návaznosti na to dodala, že „soud nevyhověl návrhu na odročení nařízeného jednání, když nepostupoval v souladu s ustanovením … i v tomto případě jí byla odňata možnost jednat před soudem“. K dovolací námitce týkající se přerušení řízení lze uvést, že soud řízení přeruší (v poměrech projednávané věci zřejmě pouze podle ), neučiní-li jiné vhodné opatření, jímž se rozumí zejména ustanovení opatrovníka podle (jsou-li naplněny předpoklady normované citovaným ustanovením). Jestliže tedy v posuzovaném případě přistoupil soud k ustanovení opatrovníka podle , nebylo už namístě řízení přerušit. K dovolacím námitkám směřujícím k odnětí možnosti dovolatelky jednat před soudem dovolací soud uvádí, že k vadám uvedeným v , a b/ a dovolací soud přihlíží (z úřední povinnosti) jen tehdy, je-li dovolání přípustné ( věta druhá ); samy o sobě však takovéto vady, i kdyby byly dány, přípustnost dovolání (podle ) nezakládají. Uvedené vady jsou právně významné pouze z hlediska žaloby pro zmatečnost ( a násl. ).

Dovolatelka zpochybnila také správnost právního názoru, který odvolací soud shodně se soudem prvního stupně přijal při posouzení věci podle , , ve znění pozdějších předpisů. V tomto směru se dovolací soud ztotožňuje s názorem (na nějž pro stručnost odkazuje), že z důvodů uváděných odvolacím soudem nemůže jít v daném případě o výkon práva v rozporu s dobrými mravy.

Vycházeje z uvedených závěrů, dovolací soud nedovodil přípustnost dovolání ani z ustanovení , a proto je podle věty první a jako nepřípustné odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle věty první, , a 146 odst. 3 a zavázal žalovanou, jejíž dovolání bylo odmítnuto, k náhradě nákladů dovolacího řízení, které žalobci vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 1.500,- Kč (, ve spojení s , ve spojení s a , ve znění před novelou provedenou ), z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč, jež stojí vedle odměny (, a 3 , ve znění pozdějších předpisů), a z částky 360,- Kč představující 20 % DPH ( ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Brně dne 15. března 2012

JUDr. Miroslav Ferák

předseda senátu