Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 2556/2010

U S N E S E N Í

P. V.,

P. K.,

zastoupenému JUDr. Janou Zejdovou, advokátkou se sídlem Česká Lípa, Železničářská 2695, o zaplacení částky 1,200.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 21. srpna 2008, č. j. -106, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Dovolání žalobce proti rozsudku ze dne 21. srpna 2008, č. j. -106, jímž Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci potvrdil ve věci samé rozsudek ze dne 23. listopadu 2006, č. j. -85, kterým Okresní soud v Děčíně zamítl žalobu o zaplacení částky 1,200.000,- Kč s 8,5 % úroky z prodlení od 23. 1. 2005 do zaplacení, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení, není přípustné podle , , ve znění do 30. 6. 2009 - dále jen „“, a dovolacím soudem nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť rozsudek odvolacího soudu nemá ve věci samé zásadní právní význam (ustanovení bylo nálezem Ústavního soudu ze dne 21. 2. 2012, sp. zn. , zrušeno uplynutím dne 31. 12. 2012).

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

Z toho, že přípustnost dovolání podle je spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá pouze pro posouzení otázek právních. Způsobilým dovolacím důvodem je tudíž zásadně důvod podle , jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Uplatnění dovolacího důvodu podle , který míří proti skutkovým zjištěním, z nichž odvolací soud při svém rozhodování vycházel, je v případě dovolání přípustného podle vyloučeno (srovnej znění ). Při úvahách o přípustnosti dovolání podle (tak jako v posuzované věci) musí proto dovolací soud vycházet ze skutkového stavu, na němž spočívá právní posouzení věci odvolacím soudem.

Dovoláním zpochybněná právní otázka určitosti a srozumitelnosti právního úkonu podle , resp. jeho výkladu ( ) nepatří z hlediska rozhodovací činnosti dovolacího soudu mezi ty, které by dosud nebyly řešeny, a nebyla odvolacím soudem vyřešena v rozporu s hmotným právem (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 1998, sp. zn. , uveřejněné v časopise Právní rozhledy č. 7/1999, případně další - ze dne 19. 5. 2004, sp. zn. , ze dne 20. 9. 2005, sp. zn. , ze dne 31. 8. 2004, sp. zn. , ze dne 25. 9. 2003, sp. zn. , ze dne 29. 2. 2000, sp. zn. , a ze dne 27. 9. 2000, sp. zn. , v nichž bylo dovozeno, že právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem. Interpretace obsahu právního úkonu soudem podle však nemůže nahrazovat či měnit již učiněné projevy vůle; použití zákonných výkladových pravidel směřuje pouze k tomu, aby obsah právního úkonu vyjádřeného slovy, který učinili účastníci ve vzájemné dohodě, byl vyložen v souladu se stavem, který existoval v době jejich smluvního ujednání. Pakliže je obsah právního úkonu zaznamenán písemně, určitost projevu vůle je dána obsahemy, na níž je zaznamenán; nestačí, že účastníkům smlouvy je jasné, co je předmětem smlouvy a jaká jsou jejich práva a povinnosti, není-li to poznatelné z textuy. Určitost písemného projevu vůle je objektivní kategorií a takový projev vůle by neměl vzbuzovat důvodně pochybnosti o jeho obsahu ani u třetích osob).

Kromě toho, zpochybňuje-li žalobce závěr odvolacího soudu, že ani výkladem ujednání obsaženého v dohodě ze dne 11. 10. 2003 (zejména jejího čl. IV.) není zřejmé, zda se jedná o vlastní dluh žalovaného vůči žalobci, či zda žalovaný přistoupil jako další dlužník k dluhu společnosti ENSTA mechanizace, s. r. o., a že žalobce ani v řízení netvrdil, že mu tato právnická osoba dluží a že se žalovaný zavázal tento dluh mu uhradit, vlastní interpretací smluvního ujednání obsaženého v dohodě, brojí proti skutkovému zjištění, na němž odvolací soud právní posouzení věci vybudoval (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 1999, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 73/2000, nebo rozsudek ze dne 31. 10. 2001, sp. zn. , uveřejněný v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 46/2002). Tím ve skutečnosti uplatnil nezpůsobilý dovolací důvod podle Obdobně je tomu s výhradou, že žalovaný v dohodě projevil vůli uznat dluh ve výši 1,200.000,- Kč.

Protože dovolání žalobce směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, dovolací soud je odmítl ( věta první a ).

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a , za situace, kdy žalovanému podle obsahu spisu nevznikly v tomto stadiu řízení žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měl vůči žalobci právo.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 20. března 2012

JUDr. Blanka Moudrá, v. r.

předsedkyně senátu