Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1611/2011

U S N E S E N Í

J. H.

, proti povinnému

Ing. P. Ch.

, zastoupenému JUDr. Vladimírem Kovalem, advokátem se sídlem v Praze 2, Budečská 6, pro 693.904,- Kč, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 8. 8. 2008, č. j. -34, takto:

Dovolání

se odmítá

.

Odůvodnění:

Shora označeným rozhodnutím městský soud potvrdil usnesení ze dne 28. 2. 2006, č. j. -3, jímž obvodní soud nařídil exekuci na majetek povinného. Dospěl k závěru, že exekuční titul, jímž je rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 20. 12. 2002, sp. zn. , ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 6. 2003, sp. zn. , je vůči povinnému pravomocný a vykonatelný. Rozhodnutím vrchního soudu sice došlo ke zrušení části rozhodnutí soudu prvního stupně, vrchní soud však zrušil napadený rozsudek jen ve výrocích o vině v bodu II (týkajícího se neodvádění dávek sociálního zabezpečení za své zaměstnance), o trestu a o náhradě škody stran poškozené společnosti Dereo, s.r.o., se sídlem Praha 5, Plzeňská 164. Výrok rozsudku městského soudu ohledně uznání viny a trestu, mimo jiné, i za podvodné jednání vůči oprávněnému, a výrok o povinnosti povinného zaplatit oprávněnému náhradu škody ve výši 693.904,- Kč nebyl rozhodnutím odvolacího soudu dotčen. V tomto výroku nabyl rozsudek právní moci dne 16. 6. 2003.

Usnesení odvolacího soudu napadal povinný dovoláním. Otázku zásadního právního významu napadeného rozhodnutí spatřuje v tom, že „mylně potvrdilo mylné rozhodnutí prvoinstančního soudu“. Namítá, že rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 6. 2003, sp. zn. , nebylo rozhodnuto o jeho vině v bodu I. přezkoumávaného rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 12. 2002, sp. zn. . Nemohlo být proto rozhodnuto ani o navazujícím výroku týkajícím se náhrady škody, kterou byl zavázán zaplatit oprávněnému rozsudkem městského soudu shora citovaným. Navrhl, aby dovolací soud jak napadené rozhodnutí, tak i rozhodnutí soudu prvého stupně, zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Dovolací soud projednal a rozhodl o dovolání podle , občanský soud řád, ve znění účinném do 30. 6. 2009 (Část první, čl. II přechodná ustanovení, bod 12 ), dále též jen „ “.

Dovolání není přípustné.

Podle lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Jelikož dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu není měnícím ( ), ani potvrzujícím poté, co předchozí (jiné) rozhodnutí soudu prvního stupně bylo odvolacím soudem zrušeno ( ), přichází v úvahu - k založení přípustnosti dovolání - toliko ustanovení , jež podle platí obdobně a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení a o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů. Podle něho je dovolání přípustné proti rozhodnutí odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Dovolací přezkum, předjímaný tímto ustanovením, je tím předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, pročež způsobilý dovolací důvod představuje ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ); vzhledem k tomu, že uplatněným důvodem je dovolací soud vázán ( , věta první, ), lze to, zda rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, posuzovat jen z hlediska těch námitek obsažených v dovolání, jež jsou tomuto dovolacímu důvodu podřaditelné.

Podle ustanovení má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo řeší-li tuto otázku v rozporu s hmotným právem.

Ačkoli povinný přikládá napadenému rozhodnutí po právní stránce zásadní význam, hodnocením námitek v dovolání obsažených k tomuto závěru dospět nelze. Jak soud prvního stupně, tak i soud odvolací, právně konformním způsobem posoudily pravomoc a vykonatelnost exekučního titulu. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 20. 12. 2002, sp. zn. , byl mimo jiné povinný v bodu I. 1. výroku uznán vinným za podvodné jednání podle § 250 odst. 1, odst. 3 písm. b) zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a po vyměření trestu byl zavázán nahradit poškozenému (oprávněnému) škodu ve výši 693.904,- Kč podle 228 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., zákon o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů. Rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 6. 2003, sp. zn. , byl zrušen výrok II. o vině a trestu povinného a o náhradě škody stran poškozené společnosti Dereo s.r.o., se sídlem v Praze 5, Plzeňská 164. Je tedy zřejmé, že výrok I. 1. a výrok o náhradě škody svědčící oprávněnému, tímto rozsudkem dotčeny nebyly. Povinný byl proto pravomocně uznán vinným za podvodné jednání vůči oprávněnému a k náhradě škody vůči němu. Z uvedeného vyplývá, že rozhodnutí odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu

Poněvadž dovolání není přípustné podle žádného v úvahu přicházejícího ustanovení, Nejvyšší soud je bez jednání ( věta první ) podle ustanovení věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (hlava VI. ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. února 2012

JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.

předsedkyně senátu