Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 3178/2008

ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEKJMÉNEM REPUBLIKY

Ing. A. O.

ČSOB Pojišťovně, a. s., členu holdingu ČSOB,

IČO 45534306, se sídlem Pardubice, Masarykovo náměstí 1458, o 196.536,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 5. 2. 2008, č.j. -102, takto:

I. Dovolání

se zamítá

.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení 20.660,- Kč k rukám JUDr. Vlasty Miklušákové, advokátky se sídlem v Praze 4, Zelený pruh 1294/52, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

O d ů v o d n ě n í :

Žalobce se domáhal na žalované pojišťovně zaplacení částky 196.536,- Kč s příslušenstvím představující část pojistného plnění, kterou mu žalovaná s poukazem na tzv. podpojištění odmítla zaplatit v rámci likvidace pojistné události spočívající ve zničení pojištěného motorového vozidla při dopravní nehodě.

Okresní soud v Pardubicích rozsudkem ze dne 7. 8. 2007, č.j. -76, žalobu zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Vyšel ze zjištění, že F. B. jako postupitel postoupil žalobci jako postupníkovi pohledávku vůči žalované spočívající v dlužném pojistném plnění z pojistné události – dopravní nehody ze dne 7. 5. 2004, při níž byl poškozen pojištěný tahač, jehož leasingovým nájemcem byl F. B. Tato pohledávka vyplývala z pojistné smlouvy uzavřené mezi F. B. (pojistník) a žalovanou. Při výplatě pojistného plnění podle této smlouvy provedla žalovaná odpočet z důvodu tzv. podpojištění (jež podle pojistných podmínek nastává, je-li v době vzniku škody pojistná částka nižší o více jak 15 %, než je pojistná hodnota věci), s čímž žalobce nesouhlasil. Soud prvního stupně posoudil uplatněný nárok podle ustanovení § 788 a násl. obč. zák. ve znění účinném do 31. 12. 2004 a vzhledem ke zjištění, že pojistník v pojistné smlouvě projevil souhlas s podpojištěním a že žalovaná provedla odpočet podpojištění v souladu s pojistnými podmínkami příslušné pojistné smlouvy, dospěl k závěru o neopodstatněnosti žaloby. Konstatoval, že vzhledem ke zjištěným skutečnostem a k právní úpravě účinné v rozhodné době nelze přiznat žalobci požadované plnění ani podle § 3 odst. 1 obč. zák.

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozsudkem ze dne 5. 2. 2008, č.j. -102, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 196.536,- Kč s příslušenstvím, a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Na základě výkladu obsahu listinných důkazů, s poukazem na rovnováhu práv a povinností pojistitele a pojištěného a s přihlédnutím k nové úpravě pojištění v zákoně č. uzavřel, že pojistnou hodnotou věci v době vzniku škodní události je její obecná (obvyklá) cena v této době (548.000,- Kč), že v daném případě pojistná hodnota věci v době vzniku škodní události byla nižší než pojistná částka (700.000,- Kč), a podpojištění ve smyslu pojistných podmínek tak nenastalo. Žalobci proto náleží další pojistné plnění, o jehož výši nebylo mezi účastníky sporu, včetně zákonného úroku z prodlení.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, jehož přípustnost dovozuje z a dovolací důvody uvádí podle (nesprávné právní posouzení věci). Namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu vyplývá z nesprávného výkladu pojistné smlouvy a dokumentů tvořících její nedílnou součást. Uvádí, že důvodem stanovení pojistné částky - pojistné hodnoty vozidla v pojistné smlouvě ve výši 700.000,- Kč, která neodpovídala doplňkovým ujednáním k pojistné smlouvě, a důvodem, proč v kolonce „nová pořizovací cena vozidla“ je částka, která nové ceně neodpovídá, byl požadavek pojistníka na snížení ročního pojistného. Pojistník byl poučen o důsledcích podpojištění a souhlasil s nimi. Dovolatelka dále uvádí, že pojistná hodnota věci je její jiná cena, která se stanoví v doplňkových ujednáních k pojistné smlouvě a není totožná s obecnou (obvyklou) cenou vozidla, jak dovodil nesprávně odvolací soud. Není správný ani závěr odvolacího soudu, že žalovaná nemá definovanou pojistnou hodnotu ke dni vzniku škodní události, neboť údaj o pojistné hodnotě a pojistné částce je uveden v pojistné smlouvě a je platný pro celou dobu účinnosti sjednaného pojištění, tedy i ke dni škodní události. Navrhla, aby dovolací soud napadené rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Žalobce ve svém písemném vyjádření k dovolání vyvracel opodstatněnost dovolacích námitek, ztotožnil se s rozhodnutím odvolacího soudu a navrhl, aby dovolání žalované bylo jako nedůvodné zamítnuto.

Nejvyšší soud jako soud dovolací posoudil dovolání – v souladu s čl. II. bodem 12 – podle ustanovení ve znění účinném do 30. 6. 2009 (dále jen „ “), shledal, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou – účastníkem řízení ( ), za splnění zákonné podmínky právního zastoupení dovolatelky ( , odst. 2 písm. b/ a odst. 4 ), je přípustné podle , neboť směřuje proti rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, a dospěl k závěru, že dovolání není důvodné.

Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu – sice správně určenou – nesprávně vyložil, případně ji na zjištěný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Dovolatelka napadá závěr odvolacího soudu, že v dané věci nebyl důvod krátit pojistné plnění z důvodu tzv. podpojištění. Výslovně sice uplatňuje dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci, ve skutečnosti však brojí především proti tomu, jak odvolací soud vyložil obsah pojistné smlouvy, tedy proti skutkovým zjištěním. Po právní stránce lze tedy dovolací námitky posuzovat pouze z hlediska otázky, zda výklad smlouvy provedený odvolacím soudem odpovídá zákonným pravidlům výkladu právních úkonů.

Podle § 35 odst. 2 obč. zák. právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem.

Jazykové vyjádření právního úkonu zachycené ve smlouvě musí být vykládáno nejprve prostředky gramatickými (z hlediska možného významu jednotlivých použitých pojmů), logickými (z hlediska vzájemné návaznosti použitých pojmů) či systematickými (z hlediska řazení pojmů ve struktuře celého právního úkonu). Kromě toho soud posoudí na základě provedeného dokazování, jaká byla skutečná vůle stran v okamžiku uzavírání smlouvy, přičemž podmínkou pro přihlédnutí k vůli účastníků je to, aby nebyla v rozporu s tím, co plyne z jazykového vyjádření úkonu. Interpretace obsahu právního úkonu soudem nemůže nahrazovat či měnit již učiněné projevy vůle; použití zákonných výkladových pravidel směřuje pouze k tomu, aby obsah právního úkonu vyjádřeného slovy byl vyložen v souladu se stavem, který existoval v době jejich smluvního ujednání (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2004, sp. zn. , nebo ze dne 22. 4. 2010, sp. zn. , dostupné na www.nsoud.cz).

Odvolací soud vyšel ze skutkového zjištění, že v pojistné smlouvě byla uvedena nová pořizovací cena vozidla 1.076.923,- Kč, pojistná částka – pojistná hodnota vozidla 700.000,- Kč a spoluúčast 10 %, minimálně 10.000,- Kč, pro případ havárie i odcizení vozidla. V poznámkách bylo uvedeno, že klient souhlasí s podpojištěním. Pojistná smlouva odkazovala na všeobecné pojistné podmínky VPP OC 2003 a VPP HA 2003. Podle čl. VI všeobecných pojistných podmínek VPP HA 2003 (dále jen „VPP“) pojistná hodnota věci je částka rozhodná pro stanovení pojistné částky, přičemž způsob jejího určení je definován v pojistné smlouvě. Pojistnou hodnotou věci může být a) nová cena, b) obecná (obvyklá) cena, c) jiná cena. Pojistná částka je částka určená v pojistné smlouvě jako nejvyšší hranice pojistného plnění pojistitele. Pojistná částka má odpovídat pojistné hodnotě věci v době, na kterou bylo pojištění sjednáno. Pojistnou částku stanoví na vlastní odpovědnost pojistník, není-li v pojistné smlouvě ujednáno jinak. Podle čl. VII bodu 2 VPP v případě zničení vozidla vzniká pojištěnému právo, aby mu pojistitel poskytl částku odpovídající obecné (obvyklé) ceně vozidla v době vzniku škodní události, popř. časové nebo jiné ceně vozidla, je-li tak v pojistné smlouvě ujednáno. Tato částka se snižuje o cenu zbytků vozidla. Podle čl. VII bodu 5 VPP, je-li v době vzniku škody pojistná částka nižší o více jak 15 % než je pojistná hodnota věci, nastane podpojištění a pojistitel má právo snížit pojistné plnění ve stejném poměru, jako je pojistná částka k pojistné hodnotě. V doplňkových ujednáních této smlouvy je v čl. I (označeném „určení pojistné částky“) uvedeno, že pojistnou hodnotou vozidla, rozhodnou pro stanovení pojistné částky, je jeho jiná cena, která se vypočítá tak, že se pořizovací cena nového vozidla násobí koeficientem dle stáří vozidla (uvedeným v tabulce). Stáří vozidla se určí jako rozdíl roku uzavření pojistné smlouvy a roku výroby vozidla, resp. roku uvedení vozidla do provozu, pokud není znám rok jeho výroby. Podle čl. III doplňkových ujednání při zničení vozidla (totální škodě) poskytne pojistitel pojistné plnění do výše obecné (obvyklé) ceny vozidla v době vzniku pojistné události. Pokud by obecná cena v době vzniku pojistné události byla vyšší než jiná cena vozila, poskytne pojistitel pojistné plnění do výše jiné ceny vozidla.

Na základě uvedených zjištění odvolací soud dovodil, že pro posouzení otázky podpojištění je rozhodné porovnání pojistné částky a pojistné hodnoty věci v době vzniku škodní události. Žalovaná pojistnou hodnotu věci v době vzniku škodní události stanovila jako jinou cenu s odkazem na čl. I doplňkových ujednání. Ze znění těchto ujednání však nevyplývá, že by tímto způsobem měla být stanovena pojistná hodnota věci v době vzniku škodní události, když právě tato hodnota je rozhodná pro posouzení, zda došlo k podpojištění. Čl. I doplňkových ujednání definuje způsob stanovení pojistné hodnoty věci pro účely určení pojistné částky, která musí být stanovena již v pojistné smlouvě jako limit pojistného plnění. Z této vázanosti obou veličin (pojistné částky, která se odvíjí od pojistné hodnoty) lze dovodit, že ustanovení doplňkových ujednání má být aplikováno při uzavírání smlouvy a nikoliv pro výpočet pojistné hodnoty věci v době vzniku škodní události. Z obsahu smlouvy ani z ustanovení všeobecných podmínek nevyplývá, jakým způsobem by měla být definována pojistná hodnota věci v době vzniku škodní události. Při absenci ujednání o stanovení pojistné hodnoty věci v době vzniku škodní události má odvolací soud za to, že by pojistnou hodnotou věci v době vzniku škodní události měla být její obecná (obvyklá) cena v této době, neboť v její výši vzniká poškozenému právo na pojistné plnění a vyjadřuje nejlépe princip pojištění a rovnováhu práv a povinností v právním vztahu pojistitele a pojištěného tak, aby jejich postavení bylo rovné. Na podporu uvedených závěrů odvolací soud poukázal i na novou úpravu pojištění v zákoně č. , zejména na vymezení pojmů „pojistná hodnota“, „pojistná hodnota majetku“ a „podpojištění“.

Na základě uvedeného odvolací soud uzavřel, že pojistná hodnota vozidla v době vzniku škodní události ve výši jeho obecné (obvyklé) ceny (548.000,- Kč) je nižší než pojistná částka (700.000,- Kč), podpojištění nenastalo a žalobci náleží nevyplacená část pojistného plnění v částce 196.536,- Kč s úrokem z prodlení.

Dovolací soud považuje výklad smluvních ujednání mezi stranami pojistné smlouvy provedený odvolacím soudem za souladný s ustanovením § 35 odst. 2 obč. zák. a úvahy odvolacího soudu za logické a přesvědčivé, a proto se s nimi ztotožňuje. Dovolací námitky naproti tomu představují pouhý nesouhlas s uvedenými závěry, aniž by nabízely přesvědčivé argumenty k jejich vyvrácení. Případný jiný možný výklad smluvních ujednání, jejž nabízí žalovaná, není dostatečným důvodem pro to, aby výklad zaujatý odvolacím soudem byl označen za nesprávný, když (s přihlédnutím k zásadě uvedené v § 43 obč. zák. – povinnosti účastníků dbát, aby při úpravě smluvních vztahů bylo odstraněno vše, co by mohlo vést ke vzniku rozporů) případnou nejednoznačnost smluvní úpravy, která je založena na všeobecných a individuálních smluvních podmínkách zpracovaných a předložených pojistitelem, musí jít k jeho tíži.

Žalovaná na jedné straně zdůrazňuje odpovědnost pojistníka za údaje uváděné v pojistné smlouvě a připouští, že tyto údaje akceptovala a podle nich určila i výši pojistného, na druhé straně při stanovení pojistného plnění odmítá z těchto údajů vycházet a s tvrzením o jejich nesprávnosti je ex post nahrazuje údaji jinými, pro pojistníka nevýhodnými a překvapivými. Stejně tak žalovaná na jedné straně tvrdí, že údaj o pojistné hodnotě a pojistné částce uvedený v pojistné smlouvě je platný po celou dobu účinnosti sjednaného pojištění, na druhé straně se domnívá, že likvidátor je (teprve při likvidaci pojistné události) povinen provést kontrolu správnosti údajů v pojistné smlouvě týkajících se pojistné částky, kterou na vlastní odpovědnost stanoví pojistník, neboť při sjednání pojištění nemá údajně pojistitel možnost ověřit správnost údajů sdělených pojistníkem (např. o nové pořizovací ceně vozidla). Takovému postupu nelze poskytnout právní ochranu, a to i s přihlédnutím k tomu, že jde o smluvní vztah mezi profesionálním poskytovatelem specializovaných služeb (pojišťovnou) a laickým klientem (pojistníkem). Lze jen poznamenat, že není jasné, proč by pojišťovna na rozdíl od pojistníka pojišťujícího ojeté vozidlo neměla mít možnost ověřit pořizovací cenu nového vozidla, zatímco při likvidaci pojistné události má mít nejen takovou možnost, ale dokonce i povinnost.

Ostatně i kdyby byla akceptována námitka, že pojistná hodnota vozidla a pojistná částka je odvozena z tzv. jiné ceny vozidla a je platná po celou dobu pojištění, pak v souladu se zásadou vázanosti účastníků smluvním ujednáním (pacta sunt servanda) a zákazu jejich jednostranné změny (§ 493 obč. zák.) je jinou cenou vozidla pořizovací cena nového vozidla uvedená ve smlouvě (1.075.923,- Kč) vynásobená koeficientem stáří (0,65), takže o diskrepanci mezi pojistnou hodnotou a pojistnou částkou ve smyslu čl. VII bodu 5 VPP zakládající tzv. podpojištění v daném případě rovněž nejde.

Dovodil-li odvolací soud, že podpojištění nenastalo, pak důvody, které vedly pojistníka (s vědomím pojistitele) k určení konkrétní výše nové pořizovací ceny vozidla v pojistné smlouvě, stejně jako poznámka v pojistné smlouvě, že klient souhlasí s podpojištěním,

jsou bez právního významu.

Z hlediska uplatněného dovolacího důvodu je rozsudek odvolacího soudu správný, proto Nejvyšší soud dovolání zamítl ( věta před středníkem ).

Žalobce má podle , a právo na náhradu nákladů řízení vzniklých v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání. Za tento úkon náleží podle ve znění pozdějších předpisů odměna v poloviční výši sazby, tj. 20.360,- Kč ( vyhlášky), neboť byl učiněn pouze jeden úkon právní služby ( vyhlášky) a paušální náhrada hotových výdajů 300,- Kč ( a 3 ).

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně dne 26. ledna 2012

JUDr. Robert Waltr, v. r.

předseda senátu