Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 2630/2010

U S N E S E N Í

městské části Praha 10

Ing. K. B.

, zastoupenému JUDr. Alenou Zahradníčkovou, advokátkou se sídlem v Praze 9, Freyova 27, budova Hospodářské komory ČR, o vyklizení bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. ledna 2010, č. j. -29, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 10 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 23. června 2009, č. j. -18, vyhověl žalobě a uložil žalovanému povinnost vyklidit a vyklizený předat žalobkyni do patnácti dnů od právní moci rozsudku

„byt č. 11, o velikosti 2+1, I. kategorie, nacházející se ve čtvrtém podlaží domu č. p. 480 v P., katastrální území M.“

(dále jen „předmětný byt“, resp. „byt“); současně rozhodl o nákladech řízení účastníků.

K odvolání žalovaného Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 13. ledna 2010, č. j. -29, citovaný rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků.

Na zjištěném skutkovém základě (jenž je účastníkům řízení znám a nelze jej v daném případě zpochybnit /viz posléze uvedený výklad/ prostřednictvím dovolacího důvodu podle , , ve znění po novele provedené – dále jen „ “) odvolací soud shodně se soudem prvního stupně především dovodil, že na žalovaného nepřešel nájem předmětného bytu, neboť ke dni úmrtí jeho otce K. B. (nájemce bytu), tj. ke dni 11. prosince 2006, svědčilo jemu a jeho manželce Ing. A. B. právo společného nájmu „bytu v P.,! (dále jen „byt v P.“); nesplnil tak přinejmenším jeden ze dvou předpokladů pro přechod nájmu bytu, a to předpoklad neexistence vlastního bytu ve smyslu , , ve znění po novele provedené (dále jen „obč. zák.“). Podle názoru odvolacího soudu byl žalovaný ke dni úmrtí svého otce společným nájemcem bytu v P. mimo jiné i proto, že tento byt – vzhledem ke zjištěnému skutkovému stavu – neopustil (před úmrtím K. B.) s úmyslem se tam již nevrátit, tedy s úmyslem zrušit společnou domácnost, kterou v něm vedl se svou manželkou. Uzavřel, že za této situace předmětný byt užívá bez právního důvodu ( obč. zák.). Proto vyhovující rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání.

Dovolání proti citovanému potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle (proto, že rozhodnutí soudu prvního stupně, potvrzené rozsudkem odvolacího soudu, bylo jeho prvním rozhodnutím ve věci) a z následujících důvodů nemůže být přípustné ani podle

Je-li přípustnost dovolání podle spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní, je způsobilým dovolacím důvodem zásadně jen důvod podle ; k okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle se nepřihlíží (srov. větu za středníkem ). Právě takový (tj. nepřípustný dovolací důvod podle ) dovolatel v dovolání – s přihlédnutím k jeho obsahu ( ) – uplatnil; jeho prostřednictvím brojil proti skutkovým zjištěním, resp. proti způsobu hodnocení důkazů, z nichž odvolací soud – stejně jako soud prvního stupně – čerpal svůj skutkový závěr, že dovolatel před úmrtím svého otce neopustil byt v P. v úmyslu se tam již nevrátit. Výtka nesprávného právního posouzení věci je tak v tomto směru ve skutečnosti založena na kritice správnosti (úplnosti) skutkových zjištění.

Přípustnost dovolání pro uplatnění dovolacího důvodu podle pak přichází v tomto případě v úvahu pouze tehdy, vychází-li otázka, zda řízení je či není vadou postiženo, ze střetu odlišných právních názorů na výklad procesního předpisu (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky z 29. června 2004, sp. zn. , uveřejněné pod č. 132 v sešitě č. 7 z roku 2004 časopisu Soudní judikatura, a z 23. srpna 2006, sp. zn. , a dále nález Ústavního soudu České republiky z 9. ledna 2008, sp. zn. , či usnesení Ústavního soudu ze 7. března 2006, sp. zn. , z 28. února 2008, sp. zn. , z 31. května 2010, sp. zn. , a z 28. července 2010, sp. zn. ).

Dovolací důvod podle dovolatel uplatnil námitkou, že část z jím navržených

„svědectví, vč. účastnické výpovědi a výpovědi v době rozhodování soudu již bývalé manželky“

soudy nepřipustily s odkazem na jejich podpůrný význam a nepodstatnou důkazní hodnotu. Uvedená námitka však nesměřovala k výkladu procesního předpisu, a už proto jejím prostřednictvím nelze přípustnost dovolání založit. Navíc šlo přinejmenším zčásti o námitku obecnou, z níž – právě pro její obecnost – nelze usuzovat na porušení konkrétního procesního předpisu.

Konečně jde-li o dovolací námitku, že odvolací soud připustil

„spekulativní úvahy soudu I. stupně nedoložené žádným skutkovým zjištěním“

, dovolací soud zdůrazňuje, že podle ustálené judikatury (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. května 2000, sp. zn. ) uplatnění dovolacího důvodu předpokládá, že dovolatel především uvede příslušná dovolací tvrzení a zároveň je slovně nebo odkazem na příslušné ustanovení podřadí některému z dovolacích důvodů taxativně vypočtených v , aby z obsahového hlediska nebylo pochyb o tom, o jaký dovolací důvod jde. V daném případě je zmíněná dovolací námitka formulována natolik obecně a současně neurčitě, že z ní nelze ani dovozovat, který konkrétní dovolací důvod jí dovolatel uplatnil. Tato situace dovolacímu soudu znemožňuje, aby se mohl uvedenou námitkou blíže zabývat.

Vycházeje z uvedených závěrů, dovolací soud nedovodil přípustnost dovolání ani z ustanovení , a proto je podle věty první a jako nepřípustné odmítl.

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení věty první, , a a o skutečnost, že žalobkyni nevznikly v dovolacím řízení žádné prokazatelné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla proti dovolateli právo.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 11. ledna 2012

JUDr. Miroslav Ferák, v. r.

předseda senátu