Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
146051948C723477C1257A4E0069AF42.html
HTML · 12.73 KB
No categories available
30 Cdo 1971/2011
U S N E S E N Í
E. S.
Ing. K. P.
, zastoupené Mgr. Marií Klinerovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, V Jámě 1, o určení vlastnického práva k nemovitostem, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 28 C 197/2009 , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. listopadu 2010, č.j. 28 Co 412/2010 -114, takto:
I. Dovolání žalované
se odmítá
.
II. Žádný z účastníků
nemá
právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
S t r u č n é o d ů v o d n ě n í (§ 243c odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ):
Proti v záhlaví označenému rozsudku Městského soudu v Praze (dále již „odvolací soud“), jímž byl potvrzen rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 (dále již „soud prvního stupně“) ze dne 4. června 2010, č.j. 28 C 197/2009 -84 (jehož meritorním výrokem I. bylo určeno, že žalobkyně je vlastnicí blíže specifikovaných nemovitostí), podala žalovaná (dále též „dovolatelka“) včasné dovolání, které není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. o. s. ř. , a jež nebylo Nejvyšším soudem České republiky (dále již „Nejvyšší soud“ nebo „dovolací soud“) shledáno přípustným ani podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. o. s. ř. , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam.
Podle § 237 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. rozhodnutí odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle § 241a odst. 2 písm. a) a § 241a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. se nepřihlíží.
Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi konstantně zaujímá právní názor, že přípustnost tzv. nenárokového dovolání [§ 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. o. s. ř. ] může být založena jen v případě, kdy dovolatel v dovolání označí pro výsledek sporu relevantní právní otázku, jejíž řešení odvolacím soudem činí rozhodnutí tohoto soudu rozhodnutím zásadního právního významu. Neuvede-li dovolatel v dovolání žádnou takovou otázku nebo jen otázku skutkovou, nemůže dovolací soud shledat nenárokové dovolání přípustným [k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. března 2007, sp. zn. 22 Cdo 1217/2006 , jež je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz, a které bylo rovněž publikované (s citovanou právní větou) v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod č. 5042].
Dovolatelka polemizuje s právním posouzením věci odvolacím soudem [který shledal předmětnou smlouvu (uzavřenou mezi žalobkyní, jako prodávající, a Ivanem Trnkou, jako kupujícím, a nazvanou jako smlouva o zajišťovacím převodu práva) za absolutně neplatný právní úkon pro obcházení zákona] a dovozuje platnost převodní smlouvy. Z (nesprávného) řešení této právní otázky odvolacím soudem dovozuje zásadní význam napadeného rozhodnutí. Nejvyšší soud musí ovšem konstatovat, že odvolací soud v napadeném rozhodnutí řešil zmíněnou právní otázku v souladu s konstantní judikaturou dovolacího soudu (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. října 2008, sp. zn. 31 Odo 495/2006 , jež je veřejnosti přístupný na internetových stránkách Nejvyššího soudu – www.nsoud.cz).
Z uvedeného je zřejmé, že dovolatelka v dovolání neformulovala právní otázku, která dovolacím soudem dosud nebyla vyřešena nebo by měla být řešena jinak a jejíž řešení by v dané věci bylo relevantní. Neuvedla ani (žádné) konkrétní rozhodnutí, ve kterém by pro napadené rozhodnutí podstatná právní otázka byla řešena soudy rozdílně. Ani z obsahu dovolání (§ 41 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ) nebylo možno vyvodit jiný (relevantní) důvod, pro který by rozhodnutí odvolacího soudu mohlo být považováno za rozhodnutí zásadního významu.
Nejvyšší soud proto dovolání dovolatele podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. o. s. ř. odmítl.
Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je důsledkem aplikace ustanovení § 243b odst. 5 , § 224 odst. 1 , § 151 odst. 1 a § 146 odst. 1 písm. c) o. s. ř. o. s. ř. per analogiam, když podmínky pro aplikaci § 146 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. splněny nebyly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 18. ledna 2012
JUDr. Pavel Vrcha, v. r.
předseda senátu