Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

32 Cdo 4191/2011

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Gajdziokové a soudců JUDr. Miroslava Galluse a JUDr. Pavla Příhody v právní věci žalobkyně Banky Bohemia, a. s. - v likvidaci, se sídlem v Praze 1, Senovážné nám. 7, identifikační číslo osoby 15 26 89 51, proti žalované CALLISTO-WOOD, spol. s r. o. v likvidaci, se sídlem v Praze 6, Drnovská 14/194, PSČ 160 00, identifikační číslo osoby 16 19 15 36, o zaplacení částky 6,881.411,68 Kčs příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalované proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 29. září 2009, č. j. -185, takto:

Dovolání se zamítá.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze usnesením ze dne 8. prosince 2008, č. j. -171, zamítl návrh Mgr. L. M., na vstup do řízení na straně žalobkyně.

Vrchní soud v Praze k odvolání žalované a Mgr. L. M. v záhlaví označeným usnesením odvolání žalované s odkazem na ustanovení větu první a (dále jen „ “) odmítl (první výrok) a usnesení soudu prvního stupně k odvolání Mgr. L. M. změnil tak, že se rozhodnutí nevydává (druhý výrok).

Odvolací soud uvedl, že návrh na vstup nového účastníka do řízení na místo žalobce podle ustanovení může podat toliko žalobce, nikoliv snad uvažovaný nový účastník. V daném případě obsahem spisu není žádný, byť nezpůsobilý návrh Mgr. L. M. (navrhovaného nového účastníka) podle ustanovení Nebyl-li takový návrh podán, nemělo být o něm rozhodováno. Návrh na vstup nového účastníka do řízení však nebyl podán ani žalobkyní. Nebyla tak splněna jedna ze zákonných podmínek pro rozhodování podle ustanovení

Proti druhému výroku usnesení odvolacího soudu podala žalovaná dovolání, majíc za to, že dovolání je přípustné, když odvolací soud změnil rozhodnutí soudu prvního stupně a namítajíc, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a že odvolací soud věc nesprávně právně posoudil.

Dovolatelka vyjadřuje přesvědčení, že odvolací soud nesprávně vyhodnotil skutková zjištění a extrémně pozitivisticky přistoupil k interpretaci práva, především při hodnocení návrhu žalobkyně na rozhodnutí o procesním nástupnictví. Odvolací soud neaplikoval ustanovení , přestože v odůvodnění naznačuje takovou procesní situaci, která by aplikaci tohoto ustanovení vyžadovala. Rozhodnutí odvolacího soudu považuje za překvapivé, neboť je opřeno o zcela jiné důvody než rozhodnutí soudu prvního stupně, přičemž bylo účastníkům v rozporu se základními právy znemožněno uvádět před soudem relevantní tvrzení a navrhovat důkazy. Proto navrhuje, aby Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Dovolání je přípustné podle ustanovení ; není však důvodné.

Podle ustanovení má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka; to neplatí v případech uvedených v (odstavec 1). Soud návrhu usnesením vyhoví, jestliže se prokáže, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost uvedená v odstavci 1, a jestliže s tím souhlasí ten, kdo má vstoupit na místo žalobce; souhlas žalovaného nebo toho, kdo má vstoupit na jeho místo, se nevyžaduje. Právní účinky spojené s podáním žaloby zůstávají zachovány (odstavec 2).

Z výše citovaného ustanovení je nepochybné, že návrh na vstup do řízení na místo dosavadního účastníka je oprávněn učinit pouze žalobce jako účastník řízení. Přitom není vyloučeno, aby v případě, kdy v průběhu řízení dojde postupně k vícenásobné sukcesi (jak v dané věci tvrdí Mgr. L. M.), dosavadní žalobce navrhl, aby do řízení vstoupil poslední z nepřetržité řady nabyvatelů práva, o něž v řízení jde. Osoba, jejíž vstup do řízení je navržen, se stává účastníkem řízení až právní mocí usnesení, kterým soud návrhu podle vyhověl (srov. shodně usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 64/2007 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. září 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 10, ročník 2004, pod poř. č. 190 nebo usnesení ze dne 11. ledna 2006, sp. zn. , jež je veřejnosti k dispozici na webových stránkách Nejvyššího soudu). Závěr odvolacího soudu je tak v souladu s judikaturou dovolacího soudu.

Opodstatněnou Nejvyšší soud neshledává ani výhradu, že rozhodnutí odvolacího soudu je překvapivé, neboť shodně jako soud prvního stupně se i odvolací soud zabýval posouzením zákonných předpokladů, za nichž lze návrhu podle ustanovení vyhovět.

Námitkou, že odvolací soud neaplikoval ustanovení , přestože v odůvodnění jeho rozhodnutí je naznačena taková procesní situace, se dovolací soud nezabýval, protože dovolatelka tuto námitku nijak nespecifikovala.

Protože se dovolatelce správnost rozhodnutí odvolacího soudu zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud dovolání podle ustanovení části věty před středníkem zamítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení nebylo rozhodováno, protože nejde o rozhodnutí, jímž se řízení končí.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 14. prosince 2011

JUDr. Hana Gajdzioková

předsedkyně senátu