Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 1719/2010

U S N E S E N Í

P. B.

, proti žalovaným

1) L. P.

, zastoupené JUDr. Milošem Tomsem, advokátem se sídlem v Praze 1, Celetná č. 11 a

2) K. A. R.

, zastoupenému opatrovníkem JUDr. Jindřichem Zadinou, advokátem se sídlem v Praze 2, Sokolská č. 1662/35, o určení dědického práva, o žalobě na obnovu řízení podané žalovanou 1) proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 25. ledna 2006, č. j. -154, ve znění usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 13. června 2007, č. j. -190, a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. března 2008, č. j. -292, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalované 1) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. října 2009, č. j. -29, takto:

I. Dovolání žalované 1)

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá

právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ):

Dovolání žalované 1/ proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15.10.2009, č.j. -29, kterým bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 16.2.2009, č.j. -16, jímž soud prvního stupně zamítl žalobu na obnovu řízení proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 25.1.2006, č.j. -154, ve znění usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 13.6.2007, č.j. -190, a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6.3.2008, č.j. -292, není přípustné podle ustanovení , a (a to již proto, že ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí ve věci samé, které by bylo odvolacím soudem zrušeno) a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení , a

Odvolací soud při posouzení důvodnosti žaloby na obnovu řízení v daném případě aplikoval a interpretoval ustanovení v souladu s ustálenou judikaturou soudů (srov. např. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26.7.1973, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 19, ročník 1975; usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 12.7.2005, sp. zn. , uveřejněné ve Sborníku civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu ČR pod č. C 3418, ročník 2007; usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19.7.2005, sp. zn. , uveřejněné ve Sborníku civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu ČR pod č. C 4241, ročník 2007), a rozhodnutí odvolacího soudu nemá tedy po právní stránce zásadní význam.

K námitce žalované 1/, že soud prvního stupně nenařídil ve věci jednání, „ačkoliv tak podle zákona učinit musí“ a že „tuto procesní vadu nelze napravit tím, že ústní jednání nařídí odvolací soud“, nemohl dovolací soud přihlédnout (byť by byla důvodná), neboť žalovaná 1/ tak uplatňuje zmatečnostní vadu podle ustanovení Zmatečnosti však nejsou podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2001 - jak vyplývá z ustanovení a 3 - způsobilým dovolacím důvodem. Dovolací soud sice smí ke zmatečnostem podle ustanovení , a b) a přihlédnout (a to i když nebyly v dovolání uplatněny), avšak - jak vyplývá z ustanovení věty druhé - jen tehdy, je-li dovolání přípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 15.12.2005, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 82, ročník 2006).

Dovolání žalované 1/ není přípustné ani v části směřující proti „nákladovému“ výroku usnesení odvolacího soudu (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31.1.2002, sp.zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4, ročník 2003 a v časopise Soudní judikatura pod č. 88, ročník 2002).

Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalované 1/ podle ustanovení věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, , části věty před středníkem , neboť žalovaná 1/ s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a ostatním účastníkům v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 24. listopadu 2011

JUDr. Roman Fiala, v. r.

předseda senátu