Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
CFBA7966BBA030BBC1257A4E0068A992.html
HTML · 13.04 KB
No categories available
21 Cdo 1719/2010
U S N E S E N Í
P. B.
, proti žalovaným
1) L. P.
, zastoupené JUDr. Milošem Tomsem, advokátem se sídlem v Praze 1, Celetná č. 11 a
2) K. A. R.
, zastoupenému opatrovníkem JUDr. Jindřichem Zadinou, advokátem se sídlem v Praze 2, Sokolská č. 1662/35, o určení dědického práva, o žalobě na obnovu řízení podané žalovanou 1) proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 25. ledna 2006, č. j. 8 C 96/2001 -154, ve znění usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 13. června 2007, č. j. 8 C 96/2001 -190, a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. března 2008, č. j. 64 Co 476/2007 -292, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 25 C 253/2008 , o dovolání žalované 1) proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. října 2009, č. j. 64 Co 227/2009 -29, takto:
I. Dovolání žalované 1)
se odmítá
.
II. Žádný z účastníků
nemá
právo
na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ):
Dovolání žalované 1/ proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15.10.2009, č.j. 64 Co 227/2009 -29, kterým bylo potvrzeno usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 16.2.2009, č.j. 25 C 253/2008 -16, jímž soud prvního stupně zamítl žalobu na obnovu řízení proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 25.1.2006, č.j. 8 C 96/2001 -154, ve znění usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 13.6.2007, č.j. 8 C 96/2001 -190, a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6.3.2008, č.j. 64 Co 476/2007 -292, není přípustné podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. a) , § 238 odst. 2 a § 237 odst. 1 písm. b) o.s.ř. (a to již proto, že ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí ve věci samé, které by bylo odvolacím soudem zrušeno) a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení § 238 odst. 1 písm. a) , § 238 odst. 2 a § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř.
Odvolací soud při posouzení důvodnosti žaloby na obnovu řízení v daném případě aplikoval a interpretoval ustanovení § 228 odst. 1 písm. a) o.s.ř. v souladu s ustálenou judikaturou soudů (srov. např. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26.7.1973, sp. zn. 9 Co 468/73 , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 19, ročník 1975; usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 12.7.2005, sp. zn. 22 Cdo 1303/2005 , uveřejněné ve Sborníku civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu ČR pod č. C 3418, ročník 2007; usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19.7.2005, sp. zn. 22 Cdo 2936/2004 , uveřejněné ve Sborníku civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu ČR pod č. C 4241, ročník 2007), a rozhodnutí odvolacího soudu nemá tedy po právní stránce zásadní význam.
K námitce žalované 1/, že soud prvního stupně nenařídil ve věci jednání, „ačkoliv tak podle zákona učinit musí“ a že „tuto procesní vadu nelze napravit tím, že ústní jednání nařídí odvolací soud“, nemohl dovolací soud přihlédnout (byť by byla důvodná), neboť žalovaná 1/ tak uplatňuje zmatečnostní vadu podle ustanovení § 229 odst. 3 o.s.ř. Zmatečnosti však nejsou podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2001 - jak vyplývá z ustanovení § 241a odst. 2 a 3 o.s.ř. - způsobilým dovolacím důvodem. Dovolací soud sice smí ke zmatečnostem podle ustanovení § 229 odst. 1 , § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o.s.ř. přihlédnout (a to i když nebyly v dovolání uplatněny), avšak - jak vyplývá z ustanovení § 242 odst. 3 věty druhé o.s.ř. - jen tehdy, je-li dovolání přípustné (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 15.12.2005, sp. zn. 21 Cdo 496/2005 , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 82, ročník 2006).
Dovolání žalované 1/ není přípustné ani v části směřující proti „nákladovému“ výroku usnesení odvolacího soudu (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31.1.2002, sp.zn. 29 Odo 874/2001 , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 4, ročník 2003 a v časopise Soudní judikatura pod č. 88, ročník 2002).
Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalované 1/ podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 , § 151 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř. , neboť žalovaná 1/ s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a ostatním účastníkům v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.
V Brně dne 24. listopadu 2011
JUDr. Roman Fiala, v. r.
předseda senátu